Pomineme-li zadluženost, není důvod, proč by Řecko mělo být bohatší než Bulharsko

Postupný úpadek Řecka trvá od zjištění podvodů v národním účetnictví v prosinci 2009. To je dlouhá doba, během které země poutala pozornost Evropy i světa. Nezaslouženou pozornost, řekněme, neboť řecký problém je v zásadě triviální.

Od začátku 80. let země utrácela na dluh, na úkor příštích generací. Když pak přišla řada na placení, začalo se mluvit o solidaritě, o zlé pravici a jejích úsporných opatřeních, dokonce o mezinárodním spiknutí proti Řecku. Obyvatele nejstarší evropské demokracie ve snu nenapadlo, že za své problémy si mohou sami. Vypůjčené peníze utratili za platy státních zaměstnanců, za sociální dávky, důchody a za olympiádu.

Řecké mzdy rostly od 80. let tempem, jež neodpovídalo růstu produktivity. Země ztrácela konkurenceschopnost a další růst životní úrovně byl možný jen za cenu dalšího zadlužení. Řadu let fungoval tento zhoubný cyklus – až náhle bylo pozdě.

Největším problémem Řecka není ani tak dluh, jako neschopnost ekonomiky vyrábět. Ekonomka Miranda Xafaová tvrdí, že úsporná opatření nejsou hlavní problém. „Skutečný problém je, že nikdo nechce kupovat řecké zboží a služby.“

Srovnejme Řecko se sousedním Bulharskem. Po většinu historie obě země byly zhruba stejně chudé. Podle údajů z roku 2013 však je Řecko o dvě třetiny bohatší (měřeno hrubým domácím produktem v paritě kupní síly). Necháme-li stranou berličku kupní síly (fakt, že v Bulharsku je levněji), Řecko vychází dokonce trojnásobně bohaté.

Jaký je důvod, aby Řecko bylo třikrát bohatší než Bulharsko? Jistě, Bulharsko prožilo socialistický režim, plánovanou marxistickou ekonomiku, známe její důsledky. Nicméně v mnoha ohledech je na tom lépe. Průmysl tvoří 30 procent ekonomiky a zaměstnává 35 procent pracovních sil. V Řecku má průmysl jen 16procentní podíl na ekonomice a zaměstnává jen 16 procent pracovníků. Naproti tomu v řeckém zemědělství pracuje 12 procent pracujících, v Bulharsku jen sedm procent.

Je zřejmé, že bulharská ekonomika je modernější, a je to znát i na statistikách zahraničního obchodu. Bulharsko vyvezlo v roce 2013 zboží v hodnotě 3840 dolarů na obyvatele, Řecko v hodnotě 2760. Bulhaři dovezli zboží za 4520 dolarů na osobu, Řekové za 4600. Zde je docela zřejmé, že „bohaté“ Řecko má zahraniční obchod na úrovni chudého Bulharska, jen si žije více nad poměry. Pro srovnání, český export přesáhl v roce 2013 hodnotu 15 500 dolarů na osobu. A přece nejen Bulharsko, ale i Česko má stále nižší HDP i průměrné mzdy než Řecko! Jak je to možné?

Příčina je samozřejmě v dluhu. Řecko dlužilo 175 procent HDP v roce 2013, Bulharsko jen 18,4 procenta. Vlastně to není přesné: řecká vláda tolik dlužila. Pokud jde o soukromý sektor, domácnosti a podniky dlužily bankám 325 miliard dolarů, což je téměř 180 procent HDP. Bulharské podniky a domácnosti dlužily jen 37,6 mi liardy.

Vidíme tedy, že Řecko se od 80. let postupně „vykrmilo“ dluhem, soukromým i veřejným. Je to mimochodem právě soukromý, bankovní úvěr, který bývá ekonomy často přehlížen. Přitom nedávná léta ukázala, že soukromý úvěr je pro ekonomiku ještě důležitější než státní dluh. V dobrých časech povzbuzuje růst, ve špatných časech je úvěrová deprese hlavní příčinou poklesu ekonomiky. (Zanedbání role úvěru je hlavním hříchem moderní teoretické makroekonomie.)

Pro ekonomiku není optimální, když hodnota bankovních úvěrů je nulová nebo velmi nízká, jak je tomu v Bulharsku. Taková ekonomika je podkapitalizovaná, obtížně se v ní podniká a firmy jen stěží financují investice do budoucna. Ještě mnohem horší však je, když ekonomika je silně zadlužená a poskytnuté úvěry jsou investovány špatně. To je zřejmě případ Řecka: ekonomika je silně „proúvěrovaná“, ale na exportu a na skutečné ekonomické výkonnosti to není nikde vidět. I soukromý dluh se dá projídat na úkor budoucnosti, nejen veřejný.

Prostředí nesvědčící prosperitě

Co tedy Řecko čeká v nejbližší době? Pokud nastane platební neschopnost, bankovní krize bude patrně neodvratná. Ekonomika bude mít ještě méně kapitálu, podnikům se bude dařit ještě hůře a zemi čeká ještě krutější propad, než jaký ji doposud postihl. Kromě utrácení na dluh není důvod, proč by Řecko mělo být bohatší než Bulharsko.

Ani kdyby se náhodou podařilo dosáhnout dohody a Řecko na poslední chvíli „zachránit“, nebylo by vyhráno. Vláda má v programu držet podnikatele pod krkem a mačkat z nich tolik peněz, kolik jen je možné. Takové prostředí nesvědčí prosperitě. Proto mají bohatí Řekové tolik kapitálu v cizině.

Je ještě jeden rozdíl mezi Řeckem a Bulharskem. Přímá spotřeba řecké vlády činí 17 procent HDP, bulharské vládě stačí osm procent. Řecké kapitálové investice činí 12 procent HDP, bulharské 21 procent. Co myslíte, která z obou ekonomik má lepší budoucnost? Bulharsko je sice chudší, jeho hospodářství není zdaleka dokonalé, ale minimálně z pohledu financí a výroby je mnohem zdravější. A když už nic jiného, Bulhaři aspoň nezatěžují svými problémy zbytek Unie.

LN, 19.6.2015

Autor je ředitel pro strategii, společnost Partners