29.3.2024 | Svátek má Taťána


EKONOMIKA: Astrologie a úrokové sazby

5.1.2015

Prognózy ekonomického vývoje nedokážou zohlednit nepředvídatelné okolnosti

Zajímáte se o ekonomické prognózy na rok 2015? Zde je jedna, která zní dosti věrohodně: „Je vysoce pravděpodobné, že svět bude balancovat na pokraji Velké deprese, která ale ve skutečnosti začala již v roce 2008. Masivní vládní stimulační balíčky ucpaly na nějakou dobu díru v přehradní hrázi, ale počínaje rokem 2014 se tato hráz začne rozpadat. Ekonomická katastrofa se zřetelně objeví v celé své šíři a postihne celý svět. Velká část světa žila dlouhou dobu nad poměry a stále žije.“ Autorem těchto slov je astrolog Douglas Parker. Ovšem, upřímně řečeno, předpovědi astrologů nebývají zpravidla o mnoho lepší než předpovědi ekonomů. A naopak.

Ani jedni, ani druzí například koncem roku 2013 neočekávali prudký pokles cen ropy během roku 2014. Neočekávali, protože nemohli. Žádný ekonomický model nedokáže vzít v úvahu strategické úvahy královské rodiny z Rijádu. Že se Saúdové právě v létě 2014 pustili do konkurenčního boje s Íránem a Ruskem, byla prostě nepředvídatelná shoda okolností. Běžný občan si na tuto geopolitickou hru asi stěžovat nebude, neboť díky ní platí méně za benzin.

Těžko předvídatelné bylo i oživení evropského automobilového průmyslu, k němuž dochází již od prosince 2013. Zatímco prodeje automobilů v rámci EU klesaly o 6,9 procenta v roce 2013, v roce 2014 vzrostly přibližně o 8,9 procenta. V České republice bylo za leden až listopad 2014 vyrobeno celkem 1 163 303 kusů motorových vozidel, což znamenalo nárůst produkce o 10,09 procenta oproti stejnému období roku 2013.

Tím se vysvětluje český „hospodářský zázrak“, ke kterému se tak horlivě hlásí tvůrci české měnové politiky. Kdepak ČNB a její hrátky s korunou. Evropané začali prostě opět kupovat auta.

Jak to vidí centrální bankéř

Jsou tu i jiné příznivé faktory: po šesti letech nepřetržitého poklesu se konečně mírně pozvedlo stavebnictví. Nižší ceny benzinu mají stejný efekt jako snížení spotřební daně. Natural 95 je asi o 12,5 procenta levnější, než byl začátkem podzimu. Domácnosti mohou přesunout ušetřené peníze do jiné spotřeby, což se projevilo růstem předvánočních maloobchodních tržeb.

Levnější energie znamená nižší cenovou inflaci. Fakt, který mate centrální bankéře na celém světě. Podle standardní ekonomické teorie hlavního proudu – teorie, která má na kontě sérii finančních krizí v USA av Evropské unii počínaje rokem 2008 – je totiž nízká inflace strašlivý problém. Pokud peníze průběžně neztrácejí kupní sílu, lidé prý necítí potřebu se jich zbavovat a utrácet. Spotřeba domácností ochabuje. V reakci na to klesají ceny, pročež lidé dál a dál odkládají spotřebu, až se ekonomika propadne do deflační spirály. Ó, hrůzo.

Všichni víme, že tento ekonomický model je nesmyslný, bohužel s výjimkou téměř všech centrálních bankéřů. Ti se snaží inflaci povzbudit všemi prostředky. Úrokové sazby ve většině vyspělých zemí Evropy a Severní Ameriky jsou na nule nebo blízko nuly. V eurozóně se horlivě diskutuje, zda Evropská centrální banka přistoupí v roce 2015 ke kvantitativnímu uvolňování, nebo ne.

Upřímně řečeno, je to úplně jedno. O ekonomických trendech rozhoduje, zda evropské banky najdou dostatek solidních klientů, kteří potřebují půjčit peníze. A najdou? Objem podnikových úvěrů během roku 2014 poklesl o 1,5 procenta. Žádná sláva, ale stále lepší výsledek než údaje za rok 2013, kdy objem korporátních úvěrů poklesl v eurozóně o 3,6 procenta.

Je možné, že během roku 2015 evropská úvěrová krize skončí, podobně jako skončil několik let trvající „automobilový půst“ v zemích jižní Evropy. Nelze čekat boom, protože Evropa je přetížena úvěry mnohem více než Amerika. Prostor pro úvěrovou expanzi je omezený. Ale i růst objemu úvěrů v hodnotě dvou či tří procent by měl dopad na hospodářství a zaměstnanost.

Tento mírný optimismus má ovšem stinnou stránku. Extrémně nízké úrokové sazby jsou výhodné pro věřitele, avšak nikoli pro investory. Dříve platilo, že pevně úročené investice nesly kolem pěti procent ročně. Podíváme-li se na výnosy dluhopisů dnes, zjistíme, že dluhopis české vlády splatný v roce 2025 nese 0,69 procenta ročně bez uvážení poplatků. Domácnost, která nehodlá žít od výplaty k výplatě, si musí odkládat měsíčně více peněz. Kdo chce mít nějaké rozumné finanční rezervy na stáří nebo pro případ potřeby, musí více spořit.

Příklad. Kdo si dříve odkládal měsíčně tisícikorunu při 5% úrokové sazbě, mohl doufat, že po 25 letech bude mít téměř 600 tisíc korun. Při současných úrokových sazbách je ale zapotřebí dávat si stranou nejméně 1800 korun měsíčně, aby mohl být dosažen stejný finanční cíl. Méně peněz zbude na spotřebu. Dovolím si jednu silně formulovanou předpověď: Ani v roce 2015 centrální bankéři tuto jednoduchou souvislost nepochopí.

Douglas Parker vidí věci dramatičtěji. „Kombinace postavení Saturnu, Uranu a Pluta pravděpodobně konečně spustí globální finanční krizi, která povede k Velké depresi.“ Hm. Uvidíme napřesrok.

Autor je ekonom

LN, 2.1.2015

Nová ústava.cz