Čím víc koruna ztrácí kupní sílu, čím víc bobtná inflace, tím víc lidé vyšilují, kam peníze zaparkovat. Zlato je provařená věc. Nemovitosti taky.

Jenomže pak se mne lidé ptají hodně často ještě na další fenomén. Mají nakoupit bitcoin? Nějakou další kryptoměnu? Ptá se na to určitě každý třetí a možná každý druhý klient, který řeší, kam s penězi. A odpovědět opravdu správně, to vám není jen tak.

V ekonomii se používají pojmy luxusní statky a nezbytné statky. Už podle názvu asi každý zhruba tuší. Luxusním statkem je třeba Ferrari nebo dovolená v Karibiku. Nezbytným statkem je to, co nezbytně k životu potřebujeme, logicky. Anebo alespoň co hodně potřebujeme. Co se těžko nahrazuje. Anebo se koupě toho něčeho těžko odkládá. Základní potraviny třeba.

U kryptoměn je určitá část investorů – říkejme té části bankovní terminologií „sedlina“ – kteří v kryptoměnách vidí něco víc než jen kasino. Jsou to třeba ajťáci, kteří chápou technologii. Jsou to lidé, kteří chápou možnosti takzvané tokenizace aktiv. Anebo případně takzvaní „hodleři“, tedy skalní fandové, rozhodnutí držet a nepustit, ať se děje (skoro) cokoliv. Chápou kryptoměnu více jako technologii, která má budoucnost, než jako parkoviště majetku.

A pak je na kryptoměny navěšen zbytek lidí. Velká majorita, která viděla, že se kryptoměny hodně pohybují, a chtěla se na trendu svézt. Říká se jim noise traders. To jsou lidé, kteří nemají na kryptoměny (anebo třeba akcie nebo cokoliv jiného) moc silný vlastní názor, jenom kopírují trend. A doufají, že jim to vyjde. Většinou nevyjde. Protože obvykle nedokáží zavčasu odhadnout, kdy se otočí trend proti nim. Často proto nakoupí, když je cena nahoře, pak jim dlouho trvá, než se rozhýbou a odhodlají se prodat, a když už prodávají, cena je dole. Noise traders většinou prodávají, když jejich opak, sofistikovaní a zorientovaní investoři zvaní „smart money“, nakupují. A obráceně. Jenomže noise traders je většina. A u kryptoměn je nutno dodat: Opravdu VELKÁ většina.

Před pár lety se všeobecně věřilo, že kryptoměny se budou chovat docela jinak než akcie. Akcie představovaly v očích prvních investorů do kryptoměn „starý svět“ podléhající tvrdé státní regulaci, kryptoměny byly punkem bez regulace. Vize byla, že když se bude starý svět hroutit, burzy budou padat, inflace bude ničit fiat měny, regulace bude dusit celý finanční svět – lidé budou prchat do kryptoměn. Tedy že čím větší inflace či pokles cen akcií, tím víc se bude dařit kryptoměnám. Proto se jim také začalo říkat moderní zlato (a mnoho noise traders na to skočilo). Jenomže tohle nebyla pravda.

Pravda by to byla, kdyby kryptoměny dál zajímaly jenom ony ajťáky a smart money a technologické geeky jako na začátku. Nebyla to ale pravda proto, že kryptoměny, a zejména bitcon, začaly brzy zajímat davy, které sice moc nevěděly, o co jde, ale o to víc se chtěly svézt na růstu kryptoměn. A tím se začaly kryptoměny chovat podobně jako akcie: Když byly levné úvěry a když bylo mezi lidmi hodně peněz, kurzy kryptoměn rostly. Kryptoměny velmi rychle získaly v očích většinové společnosti nálepku luxusního aktiva.

Jakmile přijdou ekonomické problémy v podobě inflace, recese, nezaměstnanosti a kýho výra čeho všeho, zkrátka když lidé začnou z jakéhokoliv důvodu chudnout, v první chvíli je začne zajímat jen to, za co si koupí rohlíky, tedy nezbytné statky. A automatickou volbou bude brutálně omezit nákupy všech luxusních statků. Případně se luxusních statků zbavit. Tedy nejezdit do Karibiku. Nekupovat si drahá auta. Prodávat kryptoměny. A kryptoměny pak samozřejmě zažijí ohromný propad. Propad plně odpovídající tomu, kolik noise traders bylo na kryptoměny navěšeno. Přesně jako v posledních týdnech. Když jsem před rokem, když se bitcoin prodával za více než 60 000 dolarů, tvrdila, že dokud nespadne zpět pod 20 000, je předražený, většina lidí si ťukala na čelo. Dnes tam jsme.

Samozřejmě i v takové chvíli ale zbude dost těch, kdo kryptoměny prostě milují. Kdo je vnímají víc jako technologii. Kdo si umí vyhodnotit správnou chvíli, kdy už jsou kryptoměny opravdu levné. Tací lidé nejen že se kryptoměn nezbaví, ale dokonce je i začnou přikupovat.

Pokud by čistě hypoteticky nějaká krize pokračovala ještě dál, jako třeba před časem ve Venezuele nebo v Zimbabwe, může nastat ještě další dějství: V zemi, která je až tak moc v rozkladu, že musí přistoupit na barterový obchod, chybí možnosti, jak ochránit majetek. Dolary v podobě bezhotovostních deviz nelze nakoupit, protože je zrušena směnitelnost takové zoufalé měny – jako u rublu. Dolary v podobě hotovostních valut nelze nakoupit, protože jsou okamžitě rozebrané. Fyzické zlato to samé a do země jej není jak dovézt. Potom se zoufalí lidé začnou jako na instanci poslední záchrany obracet na kryptoměny... Jenomže ani to jejich kurz příliš nepodpoří, protože v takových koncích bude sotva víc než jedna země, zatímco kryptoměny jsou globální, takže zoufalství obyvatel jedné země stejně kurz kryptoměn příliš neovlivní. Každopádně pokud nedojdeme až do takových extrémních konců, a pokud k nim nedojdeme celosvětově, není tu dost lidí, kteří by kryptoměny podrželi, když mají (statisticky oprávněný) pocit, že chudnou.

Vycházet tedy z toho, že hrozící recese, o které se už veřejně mluví v mnoha zemích světa včetně USA, nějak zázračně zmátoří kurzy kryptoměn, je jen příkladem toho, kdy přání mnohých je otcem myšlenky. Zatím ještě nejsme ekonomicky na dnu, ještě bude hůř, pocit zchudnutí ještě zesílí. A proto i kurzy kryptoměn mohou jít ještě o fous níž, případně zůstat tam, kde jsou.

Jedno je ale jisté. Noise traders z kryptoměn odpadnou. A protože kryptoměny mají cejch hodně luxusního statku, odpadnou hodně rychle. Rychleji než třeba u – stále ještě – víc mainstreamových akcií. Jinými slovy, dna u kryptoměn bude dosaženo dříve než u jakýchkoliv jiných aktiv. A možná na něm už jsme. Pokud ano, dlouho na něm zůstaneme. Kurzy kryptoměn se patrně mnoho měsíců poplazí po tomto dnu. Podstatné ale je, že technologie žije dál a prostor pro propad její ceny se velmi rychle vyčerpává, nebo možná už vyčerpal.

Ostatně právě minulý týden jsem pro jednoho svého klienta, který se dost orientuje v technologiích (nicméně nepodařilo se mu uspokojivě rychle projít procesem dnes už velmi zdlouhavé a zregulované registrace na kryptoměnové burze) nakupovala kryptoměnu cardano řádově ve stovkách tisíc korun. Pobouzí se již smart traders? Jak dlouho to ještě bude trvat, než se paralelní svět kryptoměn zase probere k životu? Sama jsem zvědavá, jak dlouho.