Letošní rok bude na burzách mnohem turbulentnější než ty předchozí

Češi mají v investičních fondech zhruba 700 miliard korun, historicky rekordní částku. Mnozí v uplynulých týdnech a měsících vložili své peníze do investičního fondu poprvé. Dosud si vystačili třeba jen se spořicím účtem nebo termínovaným vkladem v bance. Případně své úspory použili na nákup nemovitosti. Jenže byty a domy jsou rovněž rekordně drahé – navíc zdražují nejvýrazněji v celé EU. Takže stále více Čechů svěřuje své peníze fondům. Chtějí úspory uchránit před inflací, jež letos bude nejvýraznější od 90. let.

V nebývale širokém houfu se tak tuzemští investiční zelenáči vydávají na burzy. Jsou namlsáni jejich loňským výkonem, kdy třeba akcie na pražské burze zhodnotily o 40 procent, přičemž hlavní titul parketu, ČEZ, dokonce o 60 procent. Marketing je utvrzuje, že i letos se na burzách dočkají zhodnocení, které vysoce předčí inflaci. Takže nezbývá než připomenout známou, ale opomíjenou poučku: minulé výnosy nejsou zárukou těch budoucích.

Kdo se bojí, nechť odejde

Ne snad, že by akciové investování bylo nerozumem. Určitě ne. V dlouhodobém ohledu vynáší jako máloco jiného. Jenže přechodně ho doprovází třeba i dost hluboké propady. Na ně je možná zvyklý otrlý investor, nikoli však investiční začátečník. Zejména lidé, kteří se vydávají na burzy nově, by si tudíž měli nejprve rozmyslet, zda na něco takového mají nervy a žaludek. Pokud jim strach ze špatného investičního rozhodnutí a následného chudnutí rozhodí trvaleji spánek či jinak sníží kvalitu života, může být rozumnější – i ekonomicky – se na burzy nevydávat.

Letošní rok přitom bude podle všeho na burzách – té pražské i světových – mnohem rozkmitanější než ten loňský. Zrovna v době, kdy se na burzy i v Česku vrhl houf zelenáčů, tedy nastanou pořádné poryvy. Ty v minulém týdnu signalizovalo vystoupení šéfa americké centrální banky – Fedu – Jeroma Powella. Ne snad, že by si přál příliš rozkolísané burzy. Jenže nepřeje si ani inflaci. Ta je v USA na čtyřicetiletém maximu a mnozí Powellovi a jeho kolegům vyčítají, že s jejím krocením zaspali. Lze tak sázet na to, že Fed nyní bude ve svém tažení proti inflaci razantnější. Ostatně jeho zákonnou rolí je dbát právě o cenovou stabilitu (a zaměstnanost), nikoli přinášet potěchu a zisky burziánům. Každým dnem proto teď stoupá riziko, že Powellův tým bude muset pořádně rozkolísat burzy, aby ve výhledu srazil inflaci. Protože jinak než utahováním své měnové politiky inflaci nezkrotí.

Utahování měnové politiky v případě Fedu znamená následující: nejprve ukončení programu nákupu aktiv za nově vytvářené miliardy dolarů, poté zahájení cyklu zvedání základní úrokové sazby a nakonec zeštíhlování rozvahy, například i přímým rozprodejem části aktiv. Každý z těchto tří kroků je špatnou, rozkolísávající zprávou pro akciové trhy. Záleží tak na tom, do jaké míry už jsou tyto „špatné zprávy“ do cen akcií nyní započítané. Pokud nejsou započítané zcela, budou se akcie dále propadat od New Yorku po Prahu. Propad akcií ustane, až burzy „špatné zprávy“ do cen akcií započítají zcela. Potíž je v tom, že americká centrální banka přichází se stále horšími a horšími zprávami. Její výhled je z hlediska burz nyní ještě temnější, než byl v prosinci. A za měsíc mohou být ve Fedu ještě pesimističtější než dnes.

Kroky Fedu jsou určující pro celý svět, i pro pražskou burzu, neboť vesměs znamenají stahování likvidity z globálních trhů. Dolar, nad nímž Fed bdí, je totiž světovou rezervní měnou číslo jedna a Spojené státy americké pak nejsilnější globální ekonomikou. Stahování dolarové aktivity pak znamená, že ve světě je stále méně peněz zejména k rizikovějšímu investování, mezi něž se řadí i to do akcií. A ještě méně peněz pak k extrémně rizikovému investování, třeba do kryptoměn. Proto se třeba bitcoin oproti loňskému listopadu propadl na méně než polovinu své ceny.

I profesionálové se mýlí

Není to tak, že jakákoli investice do akcií nebo kryptoměn je tím automaticky odepsána, jen nyní investoři musejí mnohem obezřetněji vybírat skutečně perspektivní akcie nebo i kryptoměny. A i profesionálové se v prostředí rozkmitaných trhů mýlí častěji, než by bylo příjemné jejich klientům.

V tuto chvíli ani v americké centrální bance nevědí, s nakolik „špatnými zprávami“ a v jakém počtu letos přijdou, respektive budou muset přijít, aby zkrotili inflaci. Tím pádem burzy po celém světě už vůbec nevědí, nač mají být připravené. Fed například nyní stále častěji naznačuje, že v březnu zahájí cyklus utahování úrokové sazby jejím zvýšením hned o 0,5 procentního bodu, namísto obvyklých 0,25 procentního bodu. Šlo by o první natolik výrazné jednorázové zvýšení od roku 2000. Přitom Fed nevylučuje, že od března dále bude zvyšovat sazbu na každém svém zasedání. Oboje představuje „špatnou zprávou“, která ještě není do akcií zcela započítaná.

Bude to chtít pevné nervy. A budou je potřebovat i lidé, kteří investují třeba jen do akcií na burze v Praze, která ještě loni představovala celkem zaručený, pohodlný „strojek na peníze“.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank

LN, 31.1.2022