EKONOMIKA: Absurdní „vodní dálnice“

Radši podpořme živnostníky, než nesmyslný kanál za 15 miliard

Postavit kanál Dunaj-Odra-Labe může znít jako zajímavá investice. Už 1. fáze ale bude stát 15 miliard, a to v době, kdy máme zastavená celá odvětví ekonomiky. Živnostníkům by přitom pomohla už desetina této částky

Přípravné práce pro první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi mohou začít, rozhodla už v říjnu vláda. První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun, celkový rozpočet projektu je pak odhadován i s inflací na zhruba 650 miliard korun. Pro lepší představu se jedná o zhruba polovinu částky, s níž si Česká republika vystačila na celý rok v letech 2015 – 2017, kdy se výdaje státu pohybovaly mezi 1220 až 1280 miliardami ročně a hodně zaokrouhleně je to také třetina z výdajů za covid-rok 2020, kdy máme rekordní schodek 500 miliard korun.

Je to tak skutečně megalomanský projekt, kdy za zmínku stojí i srovnání s tím, kolik ČR celkově získala od 1. května 2004 do 30. června 2020 z EU. Zde byla po odečtu toho, co jsme zaplatili do rozpočtu EU (648,8 miliardy) a naopak získali (1,51 bilionu korun) tzv. čistá pozice 859,9 miliardy korun. Předně Hradem tlačený projekt by tak Česko stál prakticky stejně, jako celé 16leté členství v EU, kdy ani náhodou potenciální přínosy nebudou ve výrazně kladných číslech, jako je to u EU!

Skoro všechny argumenty jsou scestné

Skoro všechny argumenty, proč by se teď měl kanál DOL stavět, mi připadají scestné. Přesto jsem věnoval nějaký čas, abych vše sepsal, protože zvláště v této době bych raději navýšil o 1,5 miliardy podpory všem živnostníkům, kterým stát brání v podnikání kvůli zpomalení šíření nákazy koronavirem, aby to naše zdravotnictví zvládlo. Byla by to desetina sumy, zbytek by se mohl použít třeba na zlepšení pečovatelských služeb, nábor a lepší odměny sestrám a dalším zdravotníkům, u nichž si až nyní uvědomujeme, jak moc je potřebujeme a jejich práce není doceněna. A protože nejsem technik, nejvíce jsem se věnoval logickým a ekonomickým argumentům.

Propagační materiály ke kanálu např. tvrdí, že “půjde o jedinečnou stavbu která propojí Černé, Baltské a Severní moře a která umožní výrazné zkrácení lodní dopravy mezi jihem a severem Evropy“. Skutečnost je taková, že dva podobné kanály již existují. V Německu spojení Dunaje a Rýna (Černé a Severní moře) a v Bělorusku Dněpr a přítok Visly (Černé a Baltské moře). Takže žádná zkrácení o tisíce kilometrů nenastane.

Ekonomická realita

Po kanále v Německu vozí hlavně turisty, jinak je celkem nevytížený. Hodí se hlavně na transport stavebních hmot a pro těžký průmysl, kdy oboje je v Německu na útlumu. Kamionové dopravě nestačí a pro jakýkoliv „just-in-time“ průmysl je nepoužitelný. Spíš bych tedy byl pro to, aby se v ČR konečně postavily kvalitní dálnice, než podporovat tohle vodní sci-fi.

Po Dněpersko-bugském kanálu v Bělorusku bylo v roce 2008 přepraveno celkem 1,4 milionů tun nákladu. To vypadá jako vysoké číslo! Jenže tolik převeze zhruba 35 000 kamionů, což je tolik, kolik jich už teď na D1 projede za 7 dní (dle čítání ŘSD za rok 2016). Takže to je vlastně také číslo jen k smíchu. Náš těžký průmysl už k tomu skoro neexistuje. Těžba písku, rud atd. je minimální, takže co se týká této dopravy, využití by tu prostě nebylo.

Vytvoření výkonných vodních elektráren při stavbě tohoto díla není možné, protože z logiky věci se projektant snaží minimalizovat výškové rozdíly mezi různými stupni, kdy platí, že o co vyšší bude hráz (a výkonnější vodní turbína), o to složitější a dražší bude přeprava lodí nahoru/dolů přes hráz. Navíc podobné projekty také nejsou vůbec ekologické, protože zcela ničí přirozený život v řece.

Turistika na „vodní dálnici“?

Další z propagovaných údajných výhod má být možnost provozovat vodní sporty, rybolov a celkově turistický přínos. Nesmysl. Pokud by vznikla vytížená dopravní cesta, aby se investice vrátila, nebude žádoucí, aby se na ní pohybovali turisté, pro které by to navíc mohlo být i nebezpečné.

Vtipný mi přijde i argument „bydlení u vody“, kdy by se spíše odstěhovali ti, co už nějaké domy kolem řek mají, vždyť kdo by chtěl chatu u dálnice – i když vodní. Celkově na mě propagační materiály kanálu dělají dojem, že autoři projektu moc dobře ví, že hlavní ekonomické využití se nenaplní a z kanálu bude nakonec asi něco jako Lipno. Tak to může dopadnout, ale pak je lež, že stavíme dopravní cestu, co se určitě vyplatí!

Prý 10 hlavních důvodů, proč máme podporovat absurdní projekt. Upraveno podle d-o-l.cz. (TZ)

Určitě by šlo rozebrat každý z deseti argumentů, méně je ale někdy více. Co jsem chtěl tímto blogem říci především, je to, že by vláda měla být rozpočtově odpovědná. V současné chvíli by měla spíše více podpořit ty, kterým znemožňuje podnikání, než jakkoliv přemýšlet o kanálu Dunaj-Odra-Labe, u něhož se jen kreativci dost zoufale snažili najít jakékoliv argumenty, aby tato myšlenka vypadala méně bláznivě, než jaká při bližším zamyšlení skutečně je.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu