28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKONOMIE: Sberbank a Vklady a Půjčka

„Je nutno si uvědomit, že jakmile přinesete SVÉ peníze do banky, přestávají to být vaše peníze, ale máte pohledávku vůči bance, kterou ona může či nemůže splnit. Tak to bylo odjakživa,“ napsal komentátor pod článek zabývající se Morálním hazardem v souvislosti s pádem Sberbank.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Brecík 7.4.2022 21:38

Četl jsem - Dějiny zlata. Doporučuji. Já Stále nechápu rating. Když na Rusko hodili CCC a USA mají AAA. také zřejmě rovnice pro hlupáky.

P. Diviš 7.4.2022 22:47

Tedy, pro vás.

Rating je placená soukromá služba. Kdo by do toho tahal politiku, má smůlu a další mu zaplatí méně nebo taky nic.

J. Kouk 7.4.2022 17:40

Řekl bych to krátce. Z bank se stali spekulanti, kteří riziko přenesli na jiné. Jak je možné, že v baště a vzoru všech světových bank banka ve Švýcarsku účtovala dvacet let klientovi za úschovu zlata, které měla před dvaceti lety klientovi nakoupit a byla to jen a jen operace mezi bankami, aniž kdy, kdo, někdy fyzické zlato v obou bankách viděl... Není to krásný, vsevypovídajicí příklad? ..banku nikdo neodsoudil z podvodu, pouze ke vrácení peněz za kvaziuschovu

Z. Koutecký 7.4.2022 15:53

Když si k někomu dám do úschovy peníze a za úschovu mu budu platit, nepřepokládám, že ty peníze bude utrácet nebo investovat ve svůj prospěch. Naopak, když mu ty peníze půjčím, tak souhlasím s tím, aby je použil k zamýšlenému účelu a podělil se se mnou o případný zisk či ztrátu. Bez ohledu na ekonomické teorie ve skutečnosti banky dnes tady fungují tak, že předstírají, že jsem si k nim dal peníze do úschovy a nechají si za to platit, ale současně s nimi nakládají jako s půjčkou a investují je do svých spekulací. V případě velkých zisků mě odmění halířovým úrokem, v případě velké ztráty řeknou jen "sorry, kde nic není ani smrt nebere", zkuste to u pojišťovny. U Sberbanky se ještě uplatnily naše sankce. Ekonomie se totiž opět vrací do formy politické ekonomie, jak jsme ji znali před rokem 1989, jenže v obráceném gardu.

P. Diviš 7.4.2022 22:49

Mýlíte se. Neinvestují vaše peníze, ale peníze nově vytvořené. Ty vaše slouží jen k povinným rezervám v malém procentu z poskytnutých půjček.

T. Kohout 7.4.2022 13:28

Rozvolnění "vlastnictví peněz" když peníze vložíte do banky je dokumentováno i dalšími instrumenty, které nejsou "odjakživa", ale odnedávna a možná ještě ne ve všech zemích. Např. když (v Kanadě) dáte do banky peníze a určitou dobu, třeba 10 let tam na vkladu nemáte vlastní pohyb, tak vám ten účet odlifrují k centrální bance, tam ještě máte šanci je dostat zpět, pokud si na to vzpomenete do určité doby. Když ne, tak zcela propadnou. Podobně jako nějaká odúmrť. To je docela ďábelské. A to ani nemusíte umřít...

L. Žaloudek 7.4.2022 8:51

Modrý ptáku, ale nelže pak teorie, když na 100 kabátů se zcela regulérně vydává multiplikovaný počet potvrzení? K čemu je dobré tvrdit, že se v té chvíli můj "fyzický majetek" nezměnil v pohledávku, kterou bezpečnė získám zpět jen s jistou pravděpodobností?

T. Kohout 7.4.2022 13:30

To je nyní běžná věc. Např. letenek se také prodá víc než je sedadel.

A. Pakosta 7.4.2022 5:50

Díky autorovi za názorné vysvětlení. Z podané teorie vyplývá, že banky by měly jednoznačně rozlišit ve vztahu ke klientům, co je půjčka a co úschova. Za půjčku (termínovaný vklad) by měly platit slušný úrok, za depozitní účet by mohly vybírat poplatky za úschovu, klidně maskované jako záporný úrok. Dneska je to zamlžené státní intervencí - vklady v bankách jsou ze zákona pojištěny do jisté výše - to je tedy depozitum, které občan dostane (snad) zpět, pokud se banka položí (a nepoloží se zároveň pojišťovna, potažmo stát samotný). Poskytovat úroky z této sumy je vlastně jistou benevolencí banky. Z vkladů nad rámec zákonně pojištěné částky by naopak banka měla platit významný úrok, odškodňující klienta za podstupované riziko.

T. Kohout 7.4.2022 4:02

OK, "odjakživa" měním na "od jisté doby". To "odjakživa" bylo v zápalu diskuse a znělo to hezky, rázně, stroze. "Od jisté doby" je správnější. V dnešních časech je jen malý rozdíl mezi "odjakživa" anebo "od jisté, poměrně dávné doby". Zakládají-li státy svoji existenci na trvání 7000 let, 1000 let nebo 100 let, nemá to z hlediska práva mezinárodního žádný rozdíl, pro příklad. V beletrii to ovšem význam má.