29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

EKONOMIE: Palácový převrat

Ekonomie stojí a padá s postavou člověka ekonomického. Člověka, který je dokonale racionální, což projevuje především tak, že vždy a všude maximalizuje svůj užitek. Homo oeconomicus nebyl nikdy příliš oblíben.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. L. 21.2.2018 15:50

pochybné úvahy2

Trošku oříšek je stanovit optimální nabídku od D ve skupině II (hry se opakují, vezměme IIA:

Začneněme s cvičnými příklady: 20 her; D nabídne 19x1Kč a R odmítne, 1x20Kč a R přijme - bilance D=80 a R=20;další př.: D nabídne 10x1Kč a R odmítne a 10x20Kč a R přijme - bilance D=800, R=200; či třeba D nabídne 5x1Kč a R odmítne a 15x20Kč a R přijme - bilance D=1200 a R=300. Z cvičných příkladů je vidět určitá tendence: R odmítáním nízkých nabídek může nutit D ke zvýšení nabídky (a asi mnohem víc, než 1Kč). To ale srovnejme s tvrzením o racionálním přijetí nabídky 1Kč.

Průběh při velkém počtu her by mohl být: D nejdříve testuje ochotu R přijmout zvyšováním nabídek(leč neúspěšné pokusy jsou ztráta) a pak "jedou konstantně". Nebo se třeba D "hned trefí" a jedou konstantně až do konce (což je asi optimální možnost). Testování se také nehodí pro menší počet her. Tím ovšem neříkám kolik to má být.

Další parametr hry ještě může být, zda-li si hráči mohou či nemohou sdělovat zkušenosti s jinými hráči, či zda přímo vidí průběh ostatních her. Taktéž jsem zapomněl na počet her.

J. L. 21.2.2018 14:51

pochybné úvahy

Nejsem ekonom, natož pak behaviorální. Hraní je potřeba rozdělit na dvě části:

I. hráči odehrají jen jednu hru (a již nikdy více nehrají a vědí o tom). Jedině v tom případě může platit zdůvodnění uvedené v textu t.j. přijmout nabídnutou 1KČ jako max. výtěžek ze hry. Úvahy lze všelijak zkomplikovat: třeba se rozhodnu potrestat/pomstít se za nízkou nabídku a to za cenu 1KČ. Pokud s tím ale začne kalkulovat i nabízející, rozhodne se dost možná jinak. To ale vlastně nepopírá směřování k co největšímu výtěžku ze hry.

II. Hraje se opakovaně. Nechť R značí přijímajícího a D nabízejícího.A to:

IIA Hráč je vždy na jedné straně, a to jako buď vždy R, nebo jako vždy D. Dále jsou možné různé podvarianty podle toho, zda-li hráči vědí či nevědí, kdo je protihráčem, může to znát jen jedna strana, může to znát jen někdy, může vědět či nevědět, jestli protistrana ví s kým hraje...

IIB Hráči strany střídají (nějakým způsobem, zase mnoho podvariant, taktéž další podvarianty generuje znalost či neznalost protihráče)

B. Rameš 21.2.2018 10:03

Jak píše níže pan Novotný,

chování hráčů v experimentu je racionální s ohledem na míru reputace potřebnou k dalším úspěšným hrám. Jen bych dodal, že ona reputace vstupuje do hry jen do okamžiku, kdy je zřejmé, že výdělek, byť spojený se ztrátou reputace, je natolik velký, že dokáže uspokojit potřeby hráče natolik, že další hry (tedy ani ona reputace) nebudou třeba. Prostě, za dejme tomu sto milionů jsem ochotný sežrat vlastní výkal, byť je to krajně ponižující (neberte mě za slovo...). Potřeby jsou ovšem u každého člověka nastavené jinak, ostatně i ona přijatelná míra reputace (či naopak pokoření), takže nějakou obecnou rovnici je sice možné odvodit, ale míra proměnných stejně nedovolí přesný výsledek. Takže jsme na úrovni statistiky, což, jak notoricky známo, je přesná věda založená na zcela libovolných číslech (statistici prominou...).

I. Patta 19.2.2018 23:41

Položím provokativní otázkou:

může švec pracovat jako chirurg? Jistě může, pokud se jedná o MUDr. Ševce. Já mám ale na mysli ševce jako řemeslníka. Kvalifikovaného ševce, který umí pracovat s kůží a jehlou, což je nepochybně součást práce chirurga! Pokud se nad tím usmíváte jako nad vtipem a současně říkáte, že zvládnout práci s kůží a jehlou nestačí ani náhodou k tomu, aby švec mohl dělat chirurgický zákrok na pacientovi, máte i nemáte pravdu. Máte pravdu v tom, že švec nemůže dělat práci chirurga. Nemáte pravdu v tom, že se jedná o situaci absurdní, něco co se nikdy nemůže stát. Děje se tak dnes a denně, i když v jiném oboru lidské činnosti. Ekonomové umí zacházet jen s penězi a s manpower. Přitom jsme ekonomům dovolili pracovat na korpusu společnosti a to bez jakýchkoliv omezení. K hodnocení dopadů činnosti ekonomů si vypůjčím výrok našeho předního politika a současně nejznámějšího ekonoma – prognostika. Ten popsal současnou situaci větou: ... „slovo úspěch téměř vymizelo z našeho slovníku a bylo nahrazeno slovem katastrofa“.

M. Čihák 19.2.2018 22:25

děvče, tvoje starosti bych chtěl mít!

M. Pivoda 19.2.2018 21:57

Úplně jiné (ekonomické) hry jsou již na obzoru

Asteroid mining is about more than just heading up into space and bringing back a rock full of platinum — you actually need to land something on just the right asteroid.

Falcon Heavy, the world’s most powerful rocket launched by Elon Musk-led SpaceX two weeks ago, may have changed the game, says one astronomer. ...

... We’re inching ever close to a science fiction future, one where the future billionaires might be asteroid barons. What a strange and unsettling thought.

V. Lunák 19.2.2018 19:50

Značně matoucí

Behaviorální ekonomie není v žádném případě novou disciplínou. Zmiňovaní ocenění se naopak obvykle výslovně pohybovali v ekonomickém mainstreamu, viz např. poslední Thaler. Většina toho, co je z behaviorální ekonomie použitelné, se spíše vsakuje do mainstreamové ekonomie.

J. Kouřil 19.2.2018 18:31

Jde o úhe pohledu

Dnes existují v civilizované části zeměkoule 2 skupiny lidí. První je tak,která se zabývá tvorbou hodnot a je činná v oblasti výroby a obchodu. Druhá skupina, která už tu první převálcovala a zotročila se zabývá spotřebou statků vytvořených tou první skupinou. Je jasné, že přístup druhé skupiny, úředníků, pracovníků výzkumých a neziskových organizací, politiků a dalších, kteří hodnoty netvoří, je zcela odlišný. Bohužel první skupina si ještě zcela neuvědomila, do jaké pozice se dostala a druhá nechápe, že bez první skupiny nepřežije. Můžeme proto očekávat stále větší vykořisťování skupiny první a stále beznadějnější pozici skupiny druhé. Vypadá to na silový střet a hodně drastickou změnu civilizované společnosti, která je dnes ovládána parazity, kteří jí mohou přivodit pouze zánik, pokud se první skupina nevzpamatuje a nepřistoupí k silovému řešení.

D. Polanský 19.2.2018 15:06

S tou mateamtikou v ekonomii je to všelijaké

Jsou to spíš umělé implementace. Ekonomika se snaží tvářit jako málem exaktní věda. Problém ale je, že predikce jevů ze zdánlivě složitých vzorečků a křivek je zatím více než ubohá. Přijde krize a všichni koukají jako joja a pak začnou křičet, že oni to věděli již předem. Předem ale upozorňují na vše možné i nemožné. Jeden tvrdí to, druhý zase to. V každém případě matematika je dobrá na potrápení studentů při studiu ekonomiky, jinak by je tam nebylo co učit.

J. Novotny 19.2.2018 15:47

Re: S tou mateamtikou v ekonomii je to všelijaké

Po pravdě řečeno, ekonomika se nijak netváří, té jsou naše pomatené teorie, které ji chtějí uchopit a pochopit, zcela ukradené.

M. Prokop 19.2.2018 18:33

Re: S tou mateamtikou v ekonomii je to všelijaké

Ano. Mnohdy lze krizi (nával lidského pesimismu) přivolat už jen jejím předpovídáním.

P. Rada 19.2.2018 20:40

Re: S tou mateamtikou v ekonomii je to všelijaké

"Předpovídám", že mnohdy je lepší si před nepřehlednou situací přibrzdit, držet se na své straně (jistot)...

"Nával pesimismu" (zdraví skepse) mi totiž říká, že právě v opačném případě hrozí "Krize".

B. Jelínek 19.2.2018 14:48

Užitek

to je tak nepochopitelné, že užitek nerovná se zisk (alespoň ne vždy resp. může ale nemusí)?

Např. dáte spát děti a máte s manželkou klid - maximalizoval jste svůj užitek = chcete si užívat klidu, někdo to má ale jinak, třeba obráceně. Je to ekonomické jednání a s penězmi to vůbec nemusí souviset. Udělal jste to podle svého rozumu, tedy racionálně, i když si někdo jiný s jinými prioritami a náhledem může myslet úplně něco jiného (že jednáte iracionálně).

J. Novotny 19.2.2018 13:16

I v té hře se chovali lidé racionálně, neboť

drtivá většina her, které člověk v životě hraje jsou hry opakované a v nich záleží i na hráčově reputaci. Akceptace částky pod 20 korun dává člověku reputaci hadru na podlahu a to je zjevně dlouhodobě větší ztráta, než zisk 20 korun. Hrajte to se 100 miliony dolaru a ten člověk jeden milion dolaru neodmítne (alespoň většina).

K. Pavlik 19.2.2018 14:15

Re: I v té hře se chovali lidé racionálně, neboť

Asi nejste ekonom nebot uvazujete rozumne.

Ekonomove by asi meli studovat Svejka. Je tam napsano co se stalo kdyz nekdo dostal v posledni vuli odkazano pet korun na smutek. Skoda ze autorka tuto vybornou ucebnici nestudovala.

M. Pivoda 19.2.2018 12:56

Proč se lidé nechovají racionálně?

Podle klasických ekonomických teorií jsme racionální bytosti a jednáme tak, abychom měli ze všeho co největší užitek. Jenže jak ukázal izraelský psycholog Daniel Kahneman, označovat člověka za racionálního je... poněkud přehnané.

Podle Kahnemana na nás mají emočně nabité příběhy mnohem větší vliv než pouhé statistiky. Letecká katastrofa, kterou vidíme v televizi, v nás může vyvolat strach z létání. A nepřebijí ho ani přesvědčivé důkazy, že jde statisticky o nejbezpečnější způsob dopravy.

V jednom rozhovoru pro magazín Time se Kahneman zmínil o pozoruhodném průzkumu: Jedné skupiny lidí se zeptali, kolik by byli ochotni zaplatit za životní pojistku, která by byla vyplacena v případě smrti z jakékoliv příčiny. Druhé skupiny se zeptali, kolik by dali za pojistku pro případ smrti při teroristickém útoku. Výzkum se odehrál v době, kdy se v Evropě stupňovaly aktivity teroristů. Lidé se tak přikláněli k vyšším částkám za životní pojistku pro případ teroristického útoku. Pokud by však uvažovali racionálně, měli by dojít k opačnému závěru: Všeobecná pojistka samozřejmě zahrnuje i smrt při teroristickém útoku a všechny další možné příčiny. Má tedy vyšší cenu než jen samotná pojistka proti útoku teroristů. Vnímáme zkrátka rizika nikoliv podle jejich pravděpodobnosti, ale podle toho, jak snadno nám přijdou na mysl. Kahneman přitom v pokusech prokázal, že potíže s intuitivním posuzováním pravděpodobností mají i profesionálové, včetně autorů učebnic statistiky.

M. Pivoda 19.2.2018 12:16

Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

Toto je mnohem zajímavější a praktičtější hra, která se už v malém měřítku testuje v několika státech světa.

M. Prokop 19.2.2018 13:04

Re: Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

Nikdy nebude darovaný, vždy jen ukradený a přerozdělený.

P. Rada 19.2.2018 13:18

Re: Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

Pane Prokope hrál jste si vůbec někdy? Trénoval jse si absrakci? Hrál jse si pro radost ze hry, pro poučení... ?

Typuji, že asi málo a pokud ano, pak jste na to asi pozapoměl pro nával "ukradeného a přerozděleného".... - prostě věčná škoda.

L. Novák 19.2.2018 16:38

Re: Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

Zase ty hrubky... Rado, že vy se se*ete opravdu do všeho. Jako ten brouk Pytlík. :-P

M. Prokop 19.2.2018 18:36

Re: Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

Ale hrál, jistěže.

Nic to ale nemění na tom, že "není oběd zadarmo".

A minimální nepodmíněný příjem prostě nelze udělat bez odebrání prostředků jedněm a dání druhým.

M. Pivoda 19.2.2018 17:22

Podnikatel experimentuje s minimálním nepodmíněným příjmem

In early 2016, Silicon Valley tech entrepreneur Sam Altman decided to pursue a privately-funded basic income experiment ...

Y Combinator’s pilot ... it will use a stratified sample of 2,000 to 3,000 individuals from two states, between the ages of 21 and 35, with household incomes below the median in their area. At least 1,000 of these study participants will be randomly assigned to the treatment group, in which they will receive 1000 USD (about €915) per month for three years (with a subset receiving the payments for an additional two years).

... experimenters are interested in a holistic evaluation of individual-level outcomes such as labor market participation, training and education, time spent with children, physical and psychological health and well-being, risk-taking, financial health, and help given to friends and family.

J. Schwarz 19.2.2018 19:31

Re: Odmítnete i darovaný minimální nepodmíněný příjem?

On ani ten testovaný "nepodmíněný příjem" není natolik nepodmíněný, že by dotyčnému šťastlivci prostě bez dalšího přistála na kontě pravidelně nějaká suma / řekněme 700 EUR / a nikdo by se o něho dál nestaral. Takže dotyčný by odcestoval s platební kartou do Thajska a tam žil šťastně až do smrti...

M. Pivoda 19.2.2018 20:47

Pro Jana Schwarze: Nepodmíněný příjem?

Já bych byl raději, kdyby ten "nepodmíněný příjem" byl přece jen něčím podmíněn - a to plněním občanských povinností ve své zemi. Tzn., že by se takto peněžně obdarovaní občané museli zodpovědně připravovat na různá témata lidového hlasování, jako je tomu dnes ve Švýcarsku, zemi se zavedenou přímou demokracií.

Zřekl by se pak (za těchto podmínek) někdo minimálního nepodmíněného příjmu? Toto by bylo docela zajímavé testování ekonomické hry.

D. Spal 19.2.2018 9:33

Výjímkou z trendu jsou USA

Výborný článek. Jen bych doplnil, že ve Spojených státech probíhá revoluce přesně opačná, tedy významné oslabování státu ve prospěch jednotlivce a destrukce politického favoritismu. Pravděpodobně jsou dnes USA jedinou zemí na světě, kde vítězí individualismus nad kolektivismem. Trumpova revoluce nespočívá jen ve výrazném snižování daní, ale především v masívní deregulaci, která odebírá moc státním úředníkům a významně ulehčuje podnikání soukromým firmám. Trumpovy kroky na světové scéně jsou ve stejném duchu – jít proti mocným zavedeným strukturám bez ohledu na popularitu svoji a USA.

M. Prokop 19.2.2018 10:08

Re: Výjímkou z trendu jsou USA

Kéž by, alespoň někde. Ovšem odpor je velký. Úředníků a jejich moci je mnoho.

J. Schwarz 19.2.2018 8:50

Taky si myslím

že jde ze strany samotných experimentátorů o chybnou interpretaci výsledků jejich "experimentu" . Pokud budu mít 100 Kč, pak budou moje, nemusím nikomu dát ani halíř a všichni mi můžou skočit na ... Pokud mi někdo tu stovku "strčí do ruky" spolu s různými podminkami a závislostmi, pak ta stovka především není moje!! Moje bude jen její část v závislosti na rozhodnutí druhých, které si nesmím naštvat. Tohle nemá nic společného s nějakým altruismem či "smyslem pro férovost", jak se to vysvětluje, protože od začátku je dáno - tady je stovka, můžete si ji nechat pokud se spolu dohodnete k vzájemné spokojenosti. Nikdy vlastně neplatilo že ta stovka patří jednomu z nich, on se o ni bude dělit "z dobrého srdce" a pokud srdce nebude shledáno dost dobrým, nedostane nic.

Š. Hašek 19.2.2018 8:57

Re: Taky si myslím

O to právě jde. Souhlas.

Zbavit občany ekonomické (nejen ekonomické) samostatnosti. Udělat z nich vystrašené slouhy - kterým před tím namluvíme "podívejte se, co všechno dostáváte od státu (od nás, politiků) zadarmo"!

Zkráceno.

P. Rada 19.2.2018 9:19

Re: Taky si myslím

Pane Hašek není to spíše jinak? Vždyt člověk je tvor prvotně sociální, zprvu naprosto závislý na rodičích, sociální skupině ... a prakticky i celý život od tzv dospělosti k dominantní samostatnosti jen spěje.

Daleko víc jak od státu ale přesto všichni průběžně čerpáme s přírodního prostředí. Moderní hominidé až tak, že se s člověka stalo jekési konzumní monstrum nemající geohistorickou obdobu. Během prakticky jen století vyvstal nový zásadní deologický činitel - nastává Antropocén.

K. Pavlik 19.2.2018 4:48

Devce je asi ze skoly

Autorka neco opsala z 30 let stare ucebnice a dolary takticky nahradila korunou.

No doba kdy za Jacka Londona za ctvrtak byl galon whisky je davno pryc.

At se postavi pred ekonomickou fakultu a testuje kolik studentu by se pro korunu zvohlo.

Evini studenti na praxi vubec nemaji skutecne penize takze co by s tim dolarem (a to neni koruna) delali? Bezeli do banky? Totez plati o prevodu na konto.

Kolik autorcinych kamaradu by se pro korunu pretrhlo?