J. Řezníček 21.1.2022 18:19

Co vše může mít vliv na inflaci, jen podle článku a názorech v diskuzi : nezaměstnanost, mzdy, nabídka, poptávka, výroba zboží, vývoj HDP, ČNB a kurz koruny, zadlužování státu = vláda, obchodníci, každého asi trochu. Ale nikdy se nepíše o chamtivosti. Měl by se zavést nějaký koeficient.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 21.1.2022 17:37

Pak by západ ale nikdy nezbohatl. Inflace je způsobena diktatem prodávajících - nedostatek levné konkurence. Když budete mít stejné zboží a jedno bude levné a druhé drahé, které si vyberete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Bubeníček 21.1.2022 17:10

Nejspíš protože je to pravda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 21.1.2022 16:22

Modrý ptáku. vaše texty bývaly tak čtivé a pochopitelné! Jak jste dokázal zdejší čtenáře dovést k závěru, že inflaci způsobujį "přestřelené" mzdové nároky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 21.1.2022 16:17

Chápete to správnė: prudké změny mají negativní vliv a nejen na nezaměstnanost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 21.1.2022 13:39

Další velmi zajímavý a užitečný článek. V podstatě odpovídá i na otázku, proč je tak velká inflace, potažmo zdražování, když je poměrně nízká nezaměstnanost.

Přestřelené mzdy, které neodpovídají "hodnotě mezního produktu". Na to se dá říct jediné "Chtěli jste milánkové všichni zvednout mzdy". Státní sektor si je přestřelil, aniž by za ně mínil odvést větší objem práce a tím rozjel inflační spirálu. A protože neexistuje jediný důvod, proč by v takovém případě neměli na vyšší mzdy nárok všichni ostatní, rozjela se inflace jako blázen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Humble 21.1.2022 10:06

Podle meho selskeho rozumu snizovani inflace bude zvysovat nezamestnanost protože s inflaci se bojuje zvysovanim uroku a to posle nefunkcni podniku do kopru a zvetsi nezamestnanost. Je tedy logicke že většina ocekava od opacneho procesu snizovani nezamestnanosti. Ja osobně to vidim jako snahu o udrzovani nezamestnanosti ktera muze fungovat pokud je inflace v urcitych mezich.Velmi silna a rychla inflace povede take k nezamestnanosti protože stezuje fungovani podniku neustalym zdražováním vstupu. Myslím si tak že jak silna inflace tak silny boj proti inflaci mají negativni dopady na trh práce a nebudou tedy ve vysledku inverzni. Ekonom nejsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Schlägel 21.1.2022 9:55

Myslím, že stagflace je termín pro souběh inflace a minimálního (nulového, záporného) růstu HDP. Výsledkem může i nemusí být vysoká nezaměstnanost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Stehlik 21.1.2022 8:39

Je tam zásadní chyba. Nezaměstnanost dobrovolná je taková jak se píše. Nedobrovolna už nesouvisí s minimální mzdou, ale prakticky s tím, že za tu mzdu se dnes už nikdo neuzivi. Když spoctete nájem, hypotéku, energie, dopravu do zaměstnání, potraviny, oblečení, atd. Tak v principu nejste schopni uživit a ani založit rodinu.

K stagflaci jednoduchá odpověď. V 70 letech byla ropná krize. Drahé energie totálně zabrzdili rozvoj. Teď to bude hodně viditelné v EU, kdy díky pětkrát dražším energiim než má USA bude Evropa dlouhodobě stagnovat. Stagflace je tedy primárně fiskální problém vlád a centrální banky na ni nemají vliv. Ty mohou dodat pouze likviditu na trh, a zabranit tak deflacni spirále . Ale míč je na straně vlád, které by měli nastavit regulace k previsu nabídky ( tržní konkurence). Nikoliv k rozhazovani neefektivnich peněz na dotace do krajinného rázu ap. nesmyslů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 21.1.2022 5:41

Měl jsem za to, že banka tiskla peníze pro to, aby udržela kurz Euro kolem 27 a držela inflaci kolem magických 2 procent. O nezaměstnanosti se moc nezmiňovali.

A popravdě jak důvody a cíle - tedy fixace a/nebo inflace mohou přispět všem v ČR - mi dodnes nejsou jasné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 21.1.2022 0:47

• reagovat
• nahlásit příspěvek