Na příspěvek Zvrácený sociální experiment, ve kterém jsem před pár týdny zde na Psu upozorňoval na skutečnost, že „záchrana Zeměkoule“ povede ke snížení životní úrovně širokých vrstev obyvatelstva, se mi mimo souhlasných dostalo taky pár nesouhlasných reakcí. Je mi vyčítáno, že ačkoli sám odsuzuji alarmismus „zachránců Zeměkoule“, sám se alarmismu dopouštím tím, že maluji budoucnost v příliš černých barvách.

Co čert nechtěl, argumentaci mi dodal (kdysi) prestižní magazín „Der Spiegel“, hlásná to trouba oranžovo-zelených ideologií.

Tak v čísle 7/2017 píše o neúnosně rostoucích nákladech na stavbu bytů a rodinných domů zaviněných stále přísnějšími a nesmyslnějšími eko-energetickými předpisy.

Mnichovská Wohnungsbaugeselschaft Gefowag nechala postavit sídliště, kde byly v každém domě uplatněny jiné technologie úspory energie splňující zákonné požadavky. Všechny domy jsou prošpikované měřícími instrumenty a senzory.

Vyplatily se tyto vícenáklady? Želbohu ne. „Výsledek překvapil nás samé,“ říká M. Hardi, vedoucí stavebního odboru společnosti. Ukázalo se, že nejsložitější systémy přinesly méně, než jednoduchá řešení.

Nové předpisy o zateplení nutí architekty ke stále komplexnějším opatřením. Na hradní střílny zmenšená, trojnásobně zasklená okna, utopená v matracích styroporu. Neustále bručící ventilátory recyklují poslední zbytečky tělesného tepla obyvatel. Dokonce byly vymyšleny elektronicky řízené dveřní klapky pro kočky: ty se otvírají čipem, který má kočka v obojku...

Podle prezidentky Spolkové komory architektů Barbary Ettingerové „pokračující zpřísňování předpisů úspory energie znatelně brzdí výstavbu zaplatitelného bydlení“. Podle studie zdražilo plnění eko-předpisů stavbu vícerodinného domu o 86 240 eur, zatímco dvacetileté úspory na topení činí pouhých 29 610 eur. Investoři zjišťují, že stavět byty pro střední třídu se nevyplácí.

V čísle 8/2017 se magazín věnuje dalším dvěma tématům „záchrany Zeměkoule“ totální dekarbonizací: stravě a mobilitě.

V titulním článku „Der Fake-Burger“ nadšeně popisuje snahu potravinářského průmyslu a s nimi spjatých „vědců“ o maso bez sviní a krav, protože ty, jak známo, prdí do atmosféry metan. Na titulní straně je článek avizován jako „Hryzání svědomí“ a v následné „vědecké“ studii je lidem doporučováno požívat denně maximálně 86 gramů masa: „Kdo redukuje spotřebu masa, pomáhá svému zdraví a světovému klimatu.“

„Revoluční články“ se na straně 96 věnují skvělé budoucnosti a střídmé současnosti elektroaut, když představuje tři špičky: Opel Ampera-e, Tesla S 1000 a Renault Zoe Z.E.40.

Opel Ampera-e, auto velikosti Fabie, stojí 40 000 eur (1 080 000 Kč), udávaný dojezd 520 km (při jízdě na lyžovačku 320 km)), nabíjení na 80 % za 1 hodinu. Tesla S 1000 (Octavia?) stojí 114 300 eur (3 078 000 Kč), udávaný dojezd 632 km, nabíjení na 80 % za 1 hodinu. Renault Zoe Z.E. 40, miniauto za 32 900 eur (888 300 Kč) udává dojezd 400 km, ale v zimě na dálnici šnečím tempem 250 km a dálničním tempem pouhých 150 km. Pak musíte jeden a půl hodiny nabíjet, zase pouze na 80 %. Do sta procent byste si mohli objednat nocleh.

Magazín upozorňuje, že mimo baterií je slabým místem dobíjení, jehož délka je oproti běžnému tankování neúměrná. Cestu vidí v zesílení nabíjecího proudu a zmiňuje, že Tesla už má v záloze nabíjecí systém o síle 1 megawattu!

Přesto: „Vozidel na baterky, která jako moderní dieselová osobní auta dokážou tempem 180 km/hod a bez tankování absolvovat cestu z Mnichova do Berlína, se pravděpodobně ještě dlouho nedočkáme.“

A co naše vláda? Vyhodí přes miliardu korun na podporu elektroaut, dokonce chce financovat dobíjecí stanice! Už jste slyšeli, že by nějaký majitel benzínky požadoval peníze od státu?

A proč to všechno? Aby se konec světa oddálil o čtyři roky, jak spočítal známý dr. Björn Lomborg? To vyplývá ze studie, kterou předložil veřejnosti: 100 bilionů dolarů na opatření proti „uvaření Zeměkoule“ do roku 2100 přinese posunutí „konce“ o pouhé 4 roky. Sám doporučuje investovat tyto peníze do naléhavějších problémů, třeba do boje proti chudobě.

Ostatně držitel Nobelovy ceny Svante Arrhenius, který jako první koncem 19. století vyslovil hypotézu o „člověkem způsobené vyšší koncentraci CO2 (tzv. skleníkového plynu) v atmosféře“, přivítal tento objev s odůvodněním, že to přispěje k vyšší produkci potravin pro stále větší počet obyvatel Zeměkoule.

Zdroje:
Der Spiegel 7 a 8/2017
PragerU 16.1.2017
EIKE-Evropský institut pro klima a energii