Snad komplex vnějších vlivů ovlivňujících život člověka. Od kvality ovzduší, vody, půdy, potravin, ale také intenzita hluku, úrovně všemožných záření a i duševní pohoda bouraná stresem - ala celostní medicína.

A z tohoto komplexního pohledu se životní prostředí oproti období okolo r. 2000 - 2010 výrazně zhoršilo.

ale stejně mají ekoteroristi v Paříži slezinu, jak z nás vydojit ještě více peněz.

Příprava výstavby odsiřovacích zařízení u jednotlivých zdrojů resortu paliv a energetiky byla zahájena již v r. 1985. V prvé řadě šlo o Tušimice II a Počerady které se značná část postavila do roku 1989. A na přelomu osmdesátých a devadesátých let se výstavba tak intenzivně rozvinula, že v roce 1998 bylo 80% centrálních uhelných elektráren odsířeno. Byl jsem u toho.

Říkají Vám něco jména ing. Milan Černoch, ing. Milan Horálek, Ing. Josef Vavroušek?

A nepamatujete si, jak se proti urychlenému odsiřování (i k záměně uhelných elektráren výstavbou Temelínu) stavěl Václav Klaus, který ochranu zdraví obyvatel Čech považoval za třešinku na dortu?

K největšímu poklesu emisí v t/rok došlo díky ekologickým opatřením bývalého režimu v průmyslu, a to v letech 1991 až 1999 u tuhých látek z 361.731 na 16.096, u SO2 z 1,495.819 na 193.053, u NOx z 476.983 na 135.026 a u CO z 316.313 na 159.923. Zásluhu na tom má především hromadná výstavba uvedení do provozu odlučovacích zařízení. Díky tomu přestal být průmysl rozhodujícím znečišťovatelem životního prostředí. V současné době se průmysl podílí na emisích tuhých látek ca 20%, SO2 87%, NOx 53%. CO 33%. Těžiště se přesouvá k dopravě a domácnostem. Význačnou úlohu přitom hraje výroba elektřiny z jaderných elektráren, která umožnila odstavení řady uhelných elektráren a a elektrifikaci otopů.

V současné době klesají již emise podstatně pomalejším tempem a pohybují se na úrovni (v t/rok) 44 tis. u pevných látek, 123 tis. u SO2, 164 tis. u NOx a 503 tis. u CO.

Pokud jde o "energetickou náročnost", jde o typický smíšený, do určité míry klamný ukazatel, protože porovnává dvě veličiny různé povahy, a to fyzickou a peněžní. Zatímco fyzická je neměnná, podléhá peněžní četným změnám. Výsledný ukazatel nebere do úvahy cenu energie. Pokud se HDP porovnává s náklady na energii, jsou výsledky dosti jiné.

V závěru jsou uvedeny tři entity - ekonomický růst, technologický pokrok a kvalita životního prostředí. O jejich vzájemném vztahu nelze formulovat všeobecně platné soudy, vše, jak správně uvádí Mieses, na konkrétních historických souvislostech. Kvalitu životního prostředí lze totiž, například, výrazně zlepšit díky technologickému pokroku (třeba i za cenu ekonomického růstu). Podobně lze ekonomického růstu dočasně dosáhnout i bez technologického pokroku (například růstem kvantitativních faktorů). Mělo by však být snahou dosáhnout u těchto entit určitého souladu. Ale ne formou direktivních nařízení, ale v jako důsledek vývoje hayekovského spontánního řádu.

otevřete si, prosím, níže uvedený link

https://wattsupwiththat.com/2017/12/08/some-of-the-most-encouraging-graphs-about-the-human-condition-youll-ever-see/

I když budete mít pravdu stokrát a vy ji minimálně v tomto článku máte, tak je to zbytečné, protože jste v IVK. a to je přece pro především levičáky naprosto neodpustitelné.

o zlepšení kvality životního prostředí není pochyb. Ovšem skleníkové plyny přibývají v atmosfeře dál. Je totiž potřeba si uvědomit, že "špinava výroba" a energeticky náročná výroba byly přesunuty z vyspělých zemí do rozvojových.

A tak zatímco jedovatý sajrajt k nám z Číny nebo Indie nedoputuje, tak CO2 a metanu je úplně jedno, zda vzniknou v Evropě, Americe nebo Asii.

tedy možná ještě u mě na zahradě. Ovšem těch 8 mld. lidí s tendencí stále přibývat, z nichž stamilióny nevědí co bude zítra a kam se vrtnou, autor jaksi přehlédl a přehlédl i tu krabici 200 x 100 mm co přes víkend vyrostla na poli za městem, nemluvě o těch 5 tetřevech a 20 motýlech co nám tu ještě zbyli.

už vidím, jak tady bude kdekdo řešit ne co je v článku napsáno, ale pro koho autor pracuje :-P