EKOLOGIE: Zelený účet
Energie z větrné elektrárny není zadarmo, i když za vítr zatím neplatíme. Stavba takové elektrárny se dotuje z peněz daňových poplatníků. Vyrobená elektřina se musí se vykupovat za vyšší cenu. To ovlivňuje konečnou pro každého spotřebitele. K tomu nám ministr Bursík protlačil pod stromeček daň, které se říká ekologická. Podobné je to s nákupem a prodejem elektřiny z dalších alternativních zdrojů.
Nechť rozvodné závody zřídí ekologickou sazbu za elektřinu z obnovitelných zdrojů a ekologičtí fandové tuto odebírají za skutečnou cenu.
Dalším darem ekologů je ředění PHM. Vidíme, jak je celý proces drahý, když přidáním pouhých 3,0% biolihu do benzínu vzroste jeho cena o 50 haléřů. S naftou mixovanou řepkovým olejem je to podobné. Přičemž bez dotací do zpracovatelského průmyslu by to opět nešlo. Pod koberec zametená aféra Biolíh to jen dokazuje. Zemědělcům bude dodávána levná nafta a oni budou produkovat drahou řepku. Že něco kápne bokem, snad nemusím dodávat.
Povinná poptávka po biopalivech bude tlačit nahoru i ceny zemědělských produktů, budou dražší potraviny, a to i ty základní. Se zdražením základních zemědělských produktů se svezou pivovary a výrobci alkoholu, pianům zhořkne zelená.
Proč u našich čerpacích stanic nejsou samostatně stojany s bionaftou za skutečnou cenu pro ekology a jejich aktivisty? Proč to opět musí kupovat a z daní připlácet všichni? Přičemž přínos takového opatření pro opravdu čisté životní prostředí je velmi sporný.
Také uhlí podraží o ekologickou daň. Plyn není všude dostupný, přípojky také nejsou laciné. Když se všichni vrhnou na toto řešení, poptávka začne tlačit cenu – hádejte, jakým směrem. Stačí změna kurzu dolaru či malý konflikt u producentů a úsměv ztuhne i těm, kteří topí plynem.
Když jsem nedávno přestupoval z metra na autobus, proti nízkému slunci jsem viděl spoustu polétavého prachu. Ovzduší v Praze a dalších městech není dobré. Na rozdíl od pana Bursíka na takové zjištění nepotřebuji celý aparát. Pan ministr byl ve své zprávě: „O stavu životního prostředí“ ze začátku října ke všemu velmi kritický. Jediné, co si pochvaloval, jsou jím prosazované, ale námi všemi placené alternativní zdroje.
Podle posledních prognóz nesplníme nařízení o využití obnovitelných zdrojů v energetice, ke kterým nás úředníci zavázali. Není to proto, že bychom nechtěli, ale proto, že na víc nemáme podmínky. Třeba proto, že u nás bylo letos méně srážek. Česká republika bude platit pokutu, tentokráte Bruselu.
Strana zelených je dnes stranou jednoho ekologického inženýra. To, že nejsou schopni nalézt náhradu ani za paní Kuchtovou, dokazuje naprostou personální prázdnotu. Přičemž samotný pan ministr není ničím jiným, než několikrát politicky recyklovanou prázdnou nádobou. Co nám vlastně kromě úsporných žárovek a vracení lahví ve nabízí?
V minulých měsících jsme mohli sledovat, jak bydlí ekologický prorok, laureát Nobelovy ceny míru. Zajímalo by mě, jak žijí naši ekologové, když se nikdo nedívá. Nevím, zda se mnou budete souhlasit, ale nejvíc energie nás stojí boj s lidskou hloupostí. Tady bychom ale šetřit neměli.