29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Vzpomínky starého lesníka

Myslel jsem si, že už o lesnictví a zejména kůrovci psát nebudu. No nedá mi to. Současný stav (podle mne) je zapřičiněn malou privatizací, kdy byl majetek státních lesů rozdělen a z velké části, řekněme, odkloněn, včetně hájenek.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Grigar 15.6.2018 21:22

Bydlím na venkově...

..a v domě mimo kondenzačního plynového kotle a solárního ohřevu vody mám ještě teplovodní krbovou vložku - nádherná věc. Okolo potoka jsou přestárlé a od větru polámané stromy, bývaly časy kdy správce povodí jásal blahem, pokud někdo něco z toho vykácel a zpracoval. Dnes vám po velkém vyřizování může prodat maximálně 5 metrů, nad tento objem už musí být výběrové řízení!! A tak to padá do vody, ucpává se koryto potoka, ale ekolog jásá, broučci se mají kde množit...

P. Rada 15.6.2018 23:47

Re: Bydlíte na venkově - opravdu?

S tím, že tu a tam biolog či spíše entomolog zajásá když zjistí, že ubytek hmyzu se tu a tam nachvilku někde zastaví, by se asi dalo souhlasit. Obecně totiž v důsledku plošné aplikace pesticidů... nastává situace typu "odhmyzeno": Viděl jste někde v poslední době vrabce dříve tak časté? A tušíte poroč mizejí? - i když plná krmítka mají na blízku? Namátkou:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/2282020-za-25-let-zmizelo-75-procent-letajiciho-hmyzu-je-armagedon-beduji-biologve

A víte jako údajný venkovan, čemu se říká "Doupný strom"? Asi sotva i když i toto byla jedna s důležitých funkcí lesa obhospodařovaného přírodě blízkým způsobem.....

https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2016/12/a1-cedule-doupne-stromy.pdf

A zkuste si dnes dnes nějaký d.strom ve Vašem okolí najít. Možná Vám pak dojde, že už vlastně nežijete na venkově - jak se mylně domníváte - ale spíše ve fabrice na dřevo a řepku které navíc hrozí bankrot.

P. Grigar 16.6.2018 9:57

Re: Bydlíte na venkově - opravdu?

..opravdu bydlím na venkově. vrabce jsem viděl hned po probuzení, sedávají mi totiž nad okny, randál strašný, horší už jsou jenom kominíčci nebo soused s motorovou kosou, ale pořád lepší probuzení než dupání po schodech v paneláku. Doupných stromů máme na našem zalesněném pozemku(2865 m²)několik a hýčkám si je, ve větvích po kácení uložených na hromádkách mám úspěšný chov užovek, no když po kácení u toho potoka zbyde nějaké méně kvalitní dřevo, pěkně ho zajistím proti splavení a přikryju větvemi. Sem tam uklidím odpadky, které mi do lesa hodní lidé přivezou a to je asi tak všechno. Nejsa environmentálně vzdělán, přírodu pouze žiju a nekecám o ní z pozice odborníka...

P. Rada 16.6.2018 21:16

Re: Bydlíte na venkově - opravdu?

Děkuji za reakci. Takto vcelku souhlas. Jen ta pejorativní poznámka o kecání z pozice odborníka by když už měla být adresována např. autorovi který se k odbornosti lesníka hlásí. Každopádně je na lidové diskusi poněkud mimo mísu. Pokud ale je odbornost to co někoho živý, pak považte, že jste sám svým způsobem odborník.

Jestli s přírodou tedy opravdu žijete - pak máte v životě / v lokalitě asi zvláštní štěstí.

Já naopak s přírodou spíše čím dál tím více živořím a zvláště tam kde velkoplošně odumírají lesy a to se týká prakticky všech lokalit kteréi letos postijuje vleklé sušší podnebí. Vás se tato okonost zřejmě zatím nedotkla - ale na jak dlouho? Mě už takto mimo jiné odumřela řada stromů.

P. Grigar 17.6.2018 21:46

Re: Bydlíte na venkově - opravdu?

..ta ironická poznámka patřila vám, sám přiznáváte, že nejste z oboru, ale máte "něco sestudováno". O lesnictví pojednává takové množství literatury různých názorových směrů, že ji nenastudujete za život, natož abyste získal nějaké hlubší praktické znalosti, prostě jste si vybral segment, který vám je názorově blízký. To je potom jako bajka o oslovi, který se na cestě pýšil znalostí deseti druhů plavání a u řeky si nedokázal vzpomenout na jediný..

Na svém pozemku prostě mám to, co tam je schopno prosperovat, u potoka jsou to listnáče a s ohledem na nadmořskou výšku(Haná..) na jehličnany ani nepomyslím. I když, nedávno jsem v jakési staré knize objevil informaci, že tu ještě na konci šedesátých let 19.století byly rozsáhlé jedlové lesy.. šak ovidime!

P. Rada 15.6.2018 16:23

Kolik lidí je asi tak ochotno lesy osobně hájit?

Typuji, že jeden s milionu tedy na celou ČR jen desítka odhodlaných nasadit svůj život aby zachránila s národního lesního bohatství cca desítku stromů. To by při celkových těžbách nemělo dneas stát ani za komentář. A právě takovým se autor zřejmě vysmívá a to za stavu když prakticky nikdo neprotestuje proti vzniku mnohahektarových holin které sotva kdo je schopen zalesnit a kde tedy enormě hrozí erozní vlivy. Takovéto stupidity kupodivu autor nekommentuje vůbec. Naopak poznamenává: ......"O takových stupiditách jako to, že uvazování řetězy ke kůrovčákům a

odkorňování těchto nastojato zachrání naše lesy, raději pomlčím".

Nepomlčel a tak to okomentuji na konkrétním příkladu. Předně se takováto anomálie u nás stala jen uvnitř NPŠ kde bylo kácení zákonem zakázáno. To nakonec potvrdil i následný výrok soudu. Zásadní omyl autora v tomto případě tkví navíc i v tom, že při této těžbě nešlo o ochrané těžební opatření vůči hosppodářským lesům ležícím dokonce celé kilometry daleko. Bylo naopak tak, že šířícího se kůrovce ve směru na hospodářské lesy nikdo nezastavoval - nebyli dřevorubci ani technika - kterou kdosi nadirigoval do centra kůrovcové kalamity odkud ale už fakticky nehrozilo žádné šíření prostě proto, že kůrovec má účinný dolet jen max stovky metrů. V těchto místech ale naopak od hospodářských lesů totiž rostly zvláště cenné kousky dřeva a o to tehdy šlo. Plošně tam bylo nakonec vykáceno i mnoho zdravých geneticky jedinečně odolných stromů o nenahraditelné hodnotě.

Rád bych se zeptal autora zdali kdyby věděl, že má být s hlouposti či momentální lidské chtivosti vykácen geneticky unikátní strom - zdali by se osobně jako oravdový lesník který má k lesům bytostný vstah třeba i přivázáním právě k tomuto kmenu a byl tedy schopen zvůli těžařů postavit? Je tím jedním s milionů?

Nebo spíše autor patří mezi miliony apatických kteří drancovačky lesů tolerují a nafoukaně si říkají lesníci?

B. Hudzieczek 16.6.2018 0:16

Synku tyz blb?

řekl by náš učitel lesní těžby ze střední lesnické školy. Kromě toho, pane Rado, spisovný český jazyk má nějaká pravidla a Váš písemný projev je evidentně ignoruje v takové míře, že Váš projev je v některých pasážích obtížně srozumitelný.

Pan Netík řekl toliko, že když les je napaden kůrovcem, je třeba pracovat a nikoliv jednat o změně pracovních smluv.

Národní park Šumava byl vyhlášen na velmi rozsáhlé výměře (asi 3x rozsáhlejší než Bavorský národní park), a to mnohdy v místech, kde byly v minulosti vysázeny smrkové monokultury. Zvěrstvo, kterého se správa NP Šumava u pramenů Vltavy, po řádění orkánu Kyril, dopustila, s požehnáním jakéhosi ministra Bursíka, jehož odvál čas, se navždy zapíše jako smutné dědictví nekompetentnosti a odborného ignorantství.

Na Valách se v takovém případě praví:"Škoda mluviť, hanba pluť". Pane Rado, jak vidno z říti, o lesnictví nevíte ani zbla.

P. Rada 16.6.2018 7:07

Re: "Synku tyz blb."

Pane B.H. když docházejí argumenty - uchylujete se k pomluvám, gramatice až lživosti. Jak příznačné pro "blba".

S tím "blbem" máte přesto kus pravdy. Nevšiml by jste si toho, pokud by médiem bylo diskusní mluvené slovo a nitoliv psaný text který prozradí od roztřesené ruky po dislexii ledacos a to může být při nedostatku argumentů použito či spíše zneužito. Pokud by Vám kdosi koktavě říkal, že jste byl např podveden - označil by jste ho hned za blba jak blb nebo předně prověřil míru pravdivosti zdělení.

NPŠ jak glosujete má sice velký rozsah ale spor nastal jen na malém zlomečku vytyčeného území - tj jen v jeho prvých zonách vrcholových partií v tzv klimaxových smrčinách kde se nikdy les nevysazoval a proto šlo o místně adaptované a tedy velmi geneticky cenné prapůvodní smrkové porosty. Toto teritoriální pochybení považuji naopak jáza druhý doklad Vaší "blbosti".

O lesnictví vím málo - to ano - jen jsem si ledacos k případu sestudoval... a tak zde v projevu mohu být na rozdíl od vás věcně kriticky alespon tak jak jednooký mezi slepými - chceteli "blbými" - jak jste je sám předvedl.

B. Hudzieczek 17.6.2018 20:46

Re: "Synku tyz blb."

Pane Rado, pokud Váš písemný projev je důsledkem dyslexie, omlouvám se Vám. Úvodní citace byla citací proslulého výroku našeho středoškolského učitele těžby a byla určena některým "vybraným" posluchačům školy, v příspěvku byl použit jako ilustrace.

To ovšem nemění nic na tom, že na Šumavě došlo ke mnoha chybám, a to jak na straně lesníků, tak na straně rádoby "ochránců přírody".

Současné rozsáhlé holiny jsou důsledkem špatného uchopení lesnické problematiky především politiků a některých lesníků, kteří tento kurz nastavili na začátku 90. let při reformě českých lesů. Rozumím panu Netíkovi, že je z tohoto stavu nešťastný.

A ještě něco - aktivní dosah kůrovce je několik kilometrů. Alespoň podle odborníků z VÚLHM.

M. Šejna 15.6.2018 14:07

teatrolog?

Máte asi na mysli pana Justa.

Pokud mám správné informace, tak teatrolog Just dostal v jedné hospodě poblíž své víkendové chalupy, nacházející se v pošumavské Libotyni, od tamních štamgastů do pořádně držky, což byla odměna za to, jak se teatrolog dojemně stará o ekologii šumavských lesů.

M. Šejna 15.6.2018 14:09

eh, ten slovosled

nikoli "do pořádně držky", ale "pořádně do držky".

:-D

P. Rada 15.6.2018 15:42

Re: Zdaleka nejen slovosled.

Pane Šejno jeli to pravda a fandíteli tomu - pak fandíte linči jako komunikační metodě ba možná gangterskému počínání. Vaše vizitka.

Just pařil totiž mezi ty, kteří upozornovali veřejnost na spekulartivní až černé těžby ve vrcholových partiích NPŠ kde se mezi klimaxovou smrčinou dají vytypovat kousky velmi pomalu rostoucího tzv rezonančního dřeva. Taková kláda má ale pak mnohanásobnou cenu oproti běžnému smrkovému dřevu a proto některým stojí za to vláčet se za ní do jinak obtížně přístupných míst, rizkovat a třeba se i porvat nebo pomstít někomu kdo krádež překazil.

Dovolu ji si tedy zaspekulovat, že mezi těmi "štamgasty" byli nejspíše lidé, kteří si "vydělávali" kácením na černo v prvých zonách NPŠ. Prostě sprostí pytláci kteří rozkrádali národní majetek.

V okrajivách částech ČR není pracovních příležitostí nazbyt a tak to byli možná jen místní dřevorubci kteří Justa mohli vinit za to, že zákazem kácení ke kterému přispěl přišli o práci. Takovým stačí pár piv... a rádi se porvou. Třeba je ale pravda i někde jinde. Znáte faktické pozadí?

U Vás který si zakládá na jednoznačně vyčísitelné pravdě meteodat zaráží, že polopravdy až pomluvy s úsměvem veřejně ventilujete.

P. Lenc 15.6.2018 13:30

Zvláštní je,

jaký mají odpor zelení "ochránci přírody" k manuální práci.

K. Janyška 15.6.2018 8:44

Ano, tak nejak to bude,

lesníku. Což nemusí znamenat, že je to dobře... Dzp.

V. Kotas 15.6.2018 11:37

Re: Ano, tak nejak to bude,

A prověřeno více než desetiletími.

P. Zinga 15.6.2018 7:11

I já pomáhal

v pětašedesátem, na Červenej Skale. Nezapomenutelné prázdniny, vrátil jsem s rameny jak kredenc a s vlasy na ramena. Ty mi vydržely do první přestávky prvního školního dne.Pak jsem klusal k holiči, jinak žádné stipko.

Jó, to tenkrát bejvávaly časy...

Vlastně, jak jsem se ocitl v horách? Kvůli těm vlasům: nesměl jsem dělat předepsanou praxi na lodi na Dunaji.

J. Sova 15.6.2018 6:30

Když jezdili

slovenští dřevaři na zimu pracovat do Čech, často začali vykacovat všechny modříny v porostu, že prý to jsou souše.

M. Krátký 15.6.2018 3:51

Naprostý souhlas

od roku 1946 čím dál intenzivněji chatařím na pravém břehu Sázavy mezi Týncem nad Sázavou a Nespekami a tak si velmi dobře pamatuji jak se zpracovávaly kůrovcové kalamity v převážně smrkovém lese v nulové vzdálenosti od mé oplocené parcely. Přišli dva lesáci a jeden kočí s párem koní. Napadený smrk se porazil ( málokdy 2 - 4 ), na místě oloupal, silné větve se daly na stranu a slabé se společně s oloupanou kůrou spálily. Silné větve si babky ze Zbořeného Kostelce odnesly na zádech v plachtě domů a oloupaný kmen koně odtáhly z lesa ven. Pokud se jednalo o slabší smrk do 15 cm tak nám ho hajný na místě za pár korun prodal a my chataři se o něj v mžiku postarali. Ale dnes bych se musel účastnit aukce někde v Pardubicích a tak se na to vykašlu - těch napadených smrků bude za pár měsíců 5 -10 kusů, po roce přijede těžká technika, rozorá 1 km2 lesa a hotovo. Hezký den

V. Kotas 15.6.2018 6:17

Re: Naprostý souhlas

A nejedná se jenom o lesy. Podobně to bylo např. s cestami, silnicemi, škarpami okolo nich.jejich celoroční údržbou. Cestář měl úsek, za který byl odpovědný se vším všudy. Ta výběrová řízení na kdejakou prkotinu, je hrob jak pro přírodu, tak práci na venkově, slušně zaplacenou. Protože se na ní přiživuje neuvěřitelné množství zbytečného úřednictva, od shora dolů.

J. Kavalír 15.6.2018 9:11

Re: Naprostý souhlas

Kde jsou ty časy, kdy škarpy byly perfektně posekané a nerostl na nich jen "plevel". "Králíkáři" přesně věděli, kterému patřičný kousek "patří".

K. Šoumal 15.6.2018 13:17

Re: Naprostý souhlas

U naší chalupy se nedávno čistily škarpy podél silnice. To bylo překvapení, když se pod nánosy bahna a kamení našla původní dlážděná koryta :DDD

M. Krátký 15.6.2018 13:41

Re: Naprostý souhlas

stejná situace je s vydlážděným břehem Sázavy - zvláště po venkovní straně zatáček, řeka je z 60% zanešená bahnem až místy 6-8 metrů od břehu, břeh zarostlý vrbama a když jednou za 10-15 let přijdou jarní ledy ( dřenice ) tak se všichni diví jak to naši předci krásně vydláždili. A ekoteroristi do té dlažby vysázeli před 3-4 roky duby - to se budou zase divit, že to dřenice odnese - letos například Sázava ani na půl dne nezamrzla - ale ono to přijde a potom duby - neduby. Hezký den