Z. Lapil 22.5.2020 11:15

Mně v podobných úvahách nedělá dobře pojem "optimum", protože - CO chcete optimalizovat? Těžbu dřeva? Dřeva stavebního (konstrukce? Podlahy? Obklady?), topného, nábytkářského? Chov ryb? Dopravu? Jen trochu ironicky: dálnice JE kus krajiny perfektně optimalizovaný pro dopravu, ne že ne.

Zaujalo mě: trochu jsem hledal něco o borovici. Na wiki o ní píšou, že v "problematických" (sucho, příkré svahy...) oblastech své konkurenty "převálcuje", zatímco v těch ekologicky pohodlnějších se jí daří dobře, ale ostatním ještě líp, takže nakonec nemá moc šanci. Neboli "Jde tedy o druh, jehož ekologické optimum je značně vzdáleno od optima fyziologického".

Souhlasím s vámi, že ekologická/klimatická stabilita je určitě fajn věc. Připomínám ale, že opravdu stabilní stability dosáhnete ve vytápěném, klimatizovaném skleníku. Což povrch Země možná i je (vnější zdroj energie; i ten skleníkový efekt se najde), ale rozhodně ho nedokážeme ukočírovat jak technicky, tak především politicky (například: mně nějaké to zvednutí hladiny moří o pár metrů vlastně ani nevadí, ale - nemusíme ani na tichomořské atoly - už Holanďani a chorvatští hoteliéři na to nejspíš mají jiný názor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.5.2020 10:58

Stromy vodu odpařují, čímž ji dostávají do vzduchu a zlepšují tak - naprosto lokálně - klima. čistě intuitivně: je "lepší vzduch" u stromu nebo kus od něj?

Celá tahle debata ukazuje, že taková věc, jako je počasí&klima, je zatraceně složitá. Padl zde argument, že letos napršelo vlastně docela dost. Také to tak vidím. Momentálně jsme v poněkud schizofrenní situaci, přinejmenším tam, kam dohlédnu: tráva roste dost slušně, listnáče taky nevypadají, že by jim něco bylo, ale uschlé jehličnany se kácejí ve velkém a ty, které ještě stojí, rozhodně nevypadají zrovna spokojeně. U smrků bych to ještě pochopil (mělké kořeny; kůrovec), ale borovice? Hýml - vždyť to je strom zvládající docela slušné extrémy (zaujala mě wikipedie: Dobře (...) sucho a chudou půdu extrémnějších stanovišť, kde DOKÁŽE NEBO NEMUSÍ HÁJIT své postavení proti konkurenčním dřevinám".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krčmář 22.5.2020 10:56

Že by to byli sebevrazi? Vypadá to tak. Nebo se snaží vytvořit polopouště,aby se tady novým Evropanům líbilo? Nevím již který indián řekl o běloších,že nemají rádi zemi, takže ani život. Nejen běloši.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šoffer 22.5.2020 10:12

Dovolil bych si problém sucha vzít poněkud z jiné stránky. Pan ministr Toman prohlásil hned po prvních zprávách, že současné sucho je největší za pět set let toto "postavíme 31 přehrad a budeme dotovat zelené střechy především u komerčních staveb. Takže podpoříme tzv. betonovou loby, která se postarala o předražené a nekvalitní dálnice a budeme dotovat velké developerské podniky. Spolustraníci Špidla a David vydají v té době jakýsi manifest hodně podobný komunistickému manifestu.

Pokud nastane sucho neváhají úřady vydat zákaz zalévání. Zadržování vody v přírodě by mělo podle mého vést k růstu zeleně. Zavlažování k tomu určitě vede a současně zvyšuje úrodu včetně (a především) potravin. Přestávám chápat co vlastně politici chtějí, nebo a to se bojím, že oni dobře vědí co chtějí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pavel 22.5.2020 10:06

Článek opět plný polopravd a dojmů. To, že bydlím kousek za Prahou, ještě neznamená, že vím jak je na tom venkov. Ta situace s deficitem srážek je fakt. Za něj může cyklická změna klimatu, jev El Niňo a El Niňa, nebo za to může přemnožené lidstvo, zde se vedou odborné disputace. Ale období sucha byli i v minulosti, jen se na ně jaksi zapomíná. Třeba regulace řeky Moravy se začala projektovat koncem 19 stolení, jako reakce na suchou periodu. Protože mi Morava teče přímo pod nosem, sleduju si pravidelné průtoky a to, co letos na jaře napršelo, na Moravě rozhodně neodteklo bez užitku na Slovensko, průtok je nízký a i pokud prší, všechno se vsakuje, k žádným prudkým výkyvům nedochází. To, že půda třetí den po dešti je na povrchu suchá, je běžné, pokud na ni svítí slunce a fouká vítr. Vláha se skrývá malinko níž, ale tam pan Karpenko už při svých procházkách nevidí. Názory na čerpání spodní vody jsou opět podávány tendenčně. Je nízká hladina v takzvaných mělkých vrtech, ne ve vrtech hlubinných. Pod naší republikou se skrývá tolik vody, že opravdu není čeho se bát a rozhodně není důvod strašit srovnáváním s nějakou částí USA, kde prérie (oblasti s nízkým výskytem srážek) rozoraly a s pomocí zavlažování změnili na obilné a kukuřičné lány. Tohle dopadlo špatně i v SSSR. Ale třeba v Izraeli se jim díky 90% recyklaci odpadní vody daří měnit poušt v zelenou krajinu. Doporučuju se podívat na letecké snímky z mapy.cz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jančura 22.5.2020 9:10

Hlavně z boje proti suchu se nesmí stát ideologie. Příroda je velmi rozmanitá, takže se nesmí používat jednotná pravidla. Podle konkrétních podmínek se musí rozumně používat cela paleta opatření pro zadržení vláhy - v zemědělství, lesnictví, městské zástavbě, výstavba rybníků a přehrad. Vzhledem k tomu, že přehrady mají většinou větší hloubku než rybníky, tak se z nich odpaří méně vody apod.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 22.5.2020 9:04

Děkuji za článek ale máte v něm základní nedomyšlenost až chybku. Obecně - voda není nad zlato - nad zlato je spíše stabilita ekosystému v blízkosti svého optima.

Pokud je totiž navozena stabilita blízko optima pak teprve mohou přijít na řadu vlivy dlouhodobě rostoucích organismů jako jsou stromy. Ty do jisté míry pomohou navodit podmínky pro růst retenční schopnosti krajiny a tedy funkčnost malého vodního cyklu který vyrovnává vláhové poměry.

Vodu nad území ale může přinést jen proudění vzdušných mas od oceánů jako součást velkého vodního cyklu. Ten lze nejsnáze ustabilizovat na planetě s trvalými polárními čepičkami a tedy zvýrazněným gradientem teplot jež navozují tryskové proudění.... a tedy pravidelný přenos vláhy hluboko do vnitrozemí.

Nejúčinější cestou by tedy bylo navození koncentrace CO2 v atmosféře zpět na úroven 380ppm. Nyní hrozí klimatický rozvrat s fatálními důsledky pro většinu biosféry. Tento fatálně nebezpečný problém sama o sobě žádná i sebelevnější výsadba stromů nevyřeší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 22.5.2020 9:03

Snad je každému jasné, že jakési sebehlubší vrty na deficitu vláhy nezmění vůbec nic. Jenom lokálně a na nějaký čas pomůžou.

Přehrady a rybníky mají buď podstav nebo některými voda sotva protéká. Mít takových sucháčů o třicet (nebo dvě stě) víc, nám opravdu pomůže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Roškota 22.5.2020 8:57

Jako první krok k řešení hydrologické situace si budeme muset připustit, všichni, že takový problém vůbec existuje. Čerpání vody z vrtů, by měl hlídat vodohospodářský úřad. Jestli to nečiní, pak je vše marné. Neodolám a zareaguji na příspěvek pana Polanského. To že hrábne v dubnu do půdy a ta je vlhká, nic neříká o srážkovém deficitu, který opravdu nenahradí jeden vydatnější déšť, jak zde píše další diskutující.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 22.5.2020 8:44

Vědci upozorňují, politici zatím srdnatě bagatelizují a napouštějí bazény. Uvidíme jak jim to dlouho vydrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bocek 22.5.2020 8:42

Letos vice jako loni přidalo se dalších pár miliard Kč do zemědělství. Že v tom mají prsty Babiš s Tomanem a že to využijí o tom žádná Více než tyto vyhozené miliardy mne však mrzí to , že se stav zhoršuje a že za své peníze a z vlastní hlouposti dotujeme nekvalitu, plundrování, nehospodárnost a zkázu. V ekonomickém závodě si pro zrychlení kupujeme pistoli a střílíme se do kolena.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 22.5.2020 8:33

moje opakující se poznámka k suchu zde - moje parcela sousedí s lesem na jižní stráni nad řekou Sázavou a jezdím tam stále častěji od roku 1946 - v lese se poslední dobou prosazuje těžká technika, po které se ale setrvale prohlubují otisky jejích pneumatik takže když zaprší tak těmi koryty voda jede přímo do řeky a pryč do Hamburku. A na polích se také čím dál víc prosazuje obrovská mechanizace na zcelených políčkách, ze kterých je nyní jedno pole o 15 ha - ta technika ale při mini orbě do hloubky max 10-15 cm umožňuje tento lán zorat, posypat chemií a zasít zcela běžně za dva dny - žádná hluboká orba a navážení hnoje se nekoná. A tak i na tom lánu když zaprší je voda šupem v řece i s nemalým % orné půdy. Hezký den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 22.5.2020 8:15

Kdysi jako brigádník,bylo to v roce 1971, jsem coby čerstvý absolvent stavební průmyslovky měl na starosti partu Romů a dělali jsme meliorace mezi Malackami a Kostolištěm. Když mi zemřel v roce 2015 poslední sourozenec, byl jsem tam vybavovat hrob a omrknul jsem i to naše dílo. Vše ucpané, odtokové kanály suché. Prohrábl jsem i půdu, řekl bych že vláhy měla dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 22.5.2020 7:38

"ty stromy udržují více vláhy v zemi"no bohužel, stromy velmi intenzivně vodu odpařují. Velký strom v létě odpaří až 2 m3 vody. Ale stromy mají ochlazovací vliv a přítahují srážky, to ale asi ve velkých skupinách čili v lese. A že by kořeny přiváděly dolů dešťovou vodu? To se mi nezdá, kořeny ji nasávají a posílají nahoru listům. Ale na pastvinách jsou řídké stromy přínos, zvířata se mají kde schovat před Sluncem či deštěm. Rybníky a přehrady mají pozitivní funkci zachycení větších srážek a povodní a jejich pomalým uvolněním v potřebné době. Musí ovšem být na to připraveny tj. alespoň poloprázdné. J.L.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 22.5.2020 7:01

Tak ještě nějaká fakta: letos napršelo v Česku 9.4% pod normálem, rozdíl může smazat jeden větší déšť. V tomto století celkem pršelo mirne nad dlouhodobý normál. Ten úmysl s malými prehradami mi připadá jak za Maa, v mokřadech nevidím smysl. Stavby by měly mít v každém případě jasné zdůvodnění a úvahu o navratnosti. Pokud je někde sucho a nemají výnosy plodin, mohou spíše zvážit zavlahy a z toho vyplývající stavby. Nebo už si vystačíme s ideologií? Pak podle toho dopadneme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 22.5.2020 6:13

Profesně jsou mi bližší přehrady než agrolesnictví, o kterém ale chápu, že jím lze nezanedbatelně ovlivňovat životní prostředí, včetně, řekněme "lokální vodní bilance". Z vlastní životní zkušenosti dobře znám, jak těžké je prosazovat dobré myšlenky, prakticky v kterémkoliv oboru činnosti. Proto je mi jasné, že "boj proti suchu" rozhodně nebude jednoduchý a krátkodobý...

• reagovat
• nahlásit příspěvek