25.5.2020 | Svátek má Viola


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Voda nad zlato

Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 46, poslední: 23.5. 2020 11:29, přehled diskusí

J. Jurax 22.5.2020 23:45

No jo, je třeba bojovat proti suchu. Ale jedno po druhém - napřed je třeba zvítězit nad kysličníkem!

K. Salajka 22.5.2020 22:31

Mně napadá vodu, která teče potrubím ze Želivky do Prahy, po použití pročistit a poslat potrubím zpátky do Želivky a Sázavy.

J. Kraus 22.5.2020 13:02

Proč hned přehrady. Stačilo by obnovit část starých rybníků, hráze v krajině ještě leckde jsou.

P. Rada 22.5.2020 14:40

To by sice trochu pomohlo ale zejména v krajině kde srážky převažují nad odparem - např. na horách... a odtud přednostně zásobovat vodovody.

S posuvem podnebních pásem se ale takovéto možnosti ztenčují.

V. Kain 22.5.2020 15:01

Ty obrovské lány vodu nezadrží.Babiš rozhodně nebude likvidovat stovky hektarů řepky a udělat krajinu takovou jaká byla dřív.Jsou to peníze pro něho a ty on miluje nade vše.

J. Pokoutný 22.5.2020 17:29

A co těch 95% orné půdy, která nepatří Agrofertu? Její majitelé ji jistě ohospodařují jen z lásky k přírodě, že?

P. Rada 22.5.2020 18:10

Problém je do dneška v tom, že majitelé na své půdě s cca 80% nehospodaří a ti co ji mají v nájmu ji spíše "ždímou" bez ohledu na dlouhodobé dopady.

V. Čermák 22.5.2020 19:38

Tak tak, Kapitalismus zde máme...

K. Křivan 22.5.2020 12:41

Nemusí to být zrovna přehrady, na Sázavě by stačily jezy. Třeba úsek od Chocerad (tam co dálnice křižuje Sázavu) tam je jez s mlýnem další jsou Hvězdonice, taky jez, pohání šroubárnu, a hned další vesnice Poddubí má taky jez. Na něm je malá elektrárna, ta běžela vždy ve špičce. Pak přijde dlouhý úsek bez jezů jen s peřejemi, krása pro vodáky, nemusí píchat volej, ale jezy by měly místo nad prřejemi. Pod hradem Dubá, pak v zátočině a ve Zlenicich pod Hláskou. To by byly tři jezy na krátkém úseku. Spousta zadržené vody, a také nějaká ta "čistá" elektřina by se našla. Takových řek je v Čechách hodně.

P. Rada 22.5.2020 12:59

Žádný s těchto jezů... ale vodou nenasytí žíznící louky a lesy na kopcích kolem. Jen množství vody potenciálně akumulované v několika desítkách cm půdy totiž může mnohařádově převyšovat zásobu i Orlické přehrady.

J. Jurax 22.5.2020 23:31

Jistě. No a? Mají jinou funkci.

M. Krčmář 22.5.2020 11:16

Souhlasím s tím,že nejdříve je třeba vodu v krajině zadržet, teprve pak má smysl stavět nádrže,ať již rybníky či přehrady. U těch vrtů jsou první problém úředníci, kteří povolují další a další vrty, následkem čehož jeden připravuje o vodu druhého, což jistě není řešení. Mnozí se po "revoluci" domnívali,že se krajina vrátí do "normálu", pole se rozdělí mezemi,na polích,lukách i v lesích budou hospodařit lidé se vztahem ke své půdě, což se bohužel nestalo. Pak je tu samozřejmě velký vodní,či snad srážkový cyklus, ale to je na jinou debatu.

P. Rada 22.5.2020 12:37

Pokuste se fyzikálně "zadržet" odpar s volné hladiny za rostoucí teploty a snižující se vlhkosti vzduchu. Problém že?

S těch samých důvodů se proto voda "zadržená" v přehradách za podmínek kdy odpar převyšuje srážkovost tím spíše s území vytratí a jen úředník s tím (hlubšími příčinami) sotva co udělá.

"Samozřejmost" lokálního relativně ustáleného působení velkého vodního cyklu (průměrná srážkovost za rok) se zas nutně vytrácí se změnami rozložení teplotních gradientů na planetě (polární oblasti se zahřívají až několika-násobně rychleji jak rovníkové).

Velký vodní cyklus a dlouhodobá sucha - tedy rozložení podnebních pásem... - jsou tedy právě na debatu typu "ekologie - voda nad zlato"....

M. Krčmář 22.5.2020 13:28

Já bych se pro začátek spokojil tím,že se racionálně, ovšem demokraticky dohodneme,jak nakládat s naší vlastní krajinou,a ani to nebude snadné. Řešení toho globálního problému je v nedohlednu, ale rozhodně tomu nepomůžeme likvidací evropského průmyslu,v důsledku ekonomiky. Budoucnost vidím v lepších technologiích, které nevytvoříme bez fungující ekonomiky a tu neudržíme bez fungujícího průmyslu.

P. Rada 22.5.2020 14:35

Lepší technologie máme už dnes - jsou známy - přesto je leckdy nevyužíváme.

Konkrétně energetika ČR je postavena s hlediska emisí CO2 na technologiích minulého tisíciletí a doposud energii vyvážíme jak surovinu, kdežto doma si pro "zlepšené" životné prostředí ponecháváme spad popílku rtuti a kyselých deštů.

S hediska peodukce CO2 na hlavu jsme s 12T/rok na dvojnásobku proti Číně a mezi největšími producenty v Evropě. Ještě hůře pro nás vyznívá takovéto srovnání při zohlednění tvorby HDP.

https://klimatickakoalice.cz/images/Klimatick%C3%A1_krize_-_m%C3%BDty_a_fakta_o_stavu_planety.pdf

https://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=t2020_rd300&plugin=1

M. Krčmář 22.5.2020 21:43

Samozřejmě, mít lepší technologie a nepoužívat je, je trestuhodné.

J. Jurax 22.5.2020 23:34

Ano.

Plédujte tedy pro dostavbu Temelína. Ten zločinný kysličník neprodukuje.

Z. Lapil 23.5.2020 11:29

Před pár dny jsme si o tom psali: CO je lepší? Pro koho?

FV elektrárny jsou možná lepší z hlediska produkce CO2 (určitě? Jestli tomu dobře rozumím, je to přetavené kamení, to stojí energie až hanba), ale určitě jsou MNOHEM horší z hlediska záboru půdy (proti Dukovanům se stejným dlouhodobým výkonem tuším 10x. A co je lepší - pole nablýskaných panelů nebo velká fabrika a několik desítek km2 lesa?), určitě mají horší (=větší) odtok vody při deštích). Větrným elektrárnám je zase připisován vliv na proudění vlhkého oceánského vzduchu nad "suchou" střední Evropu (upřímně - o tom dost pochybuju, ale ani nevím, jestli někdo opravdu ví).

Mmch - vodní elektrárna je taky technologií z minulého století, takže prosím - buďte s dramatickými generalizacemi opatrnější.

J. Šoffer 22.5.2020 10:12

Dovolil bych si problém sucha vzít poněkud z jiné stránky. Pan ministr Toman prohlásil hned po prvních zprávách, že současné sucho je největší za pět set let toto "postavíme 31 přehrad a budeme dotovat zelené střechy především u komerčních staveb. Takže podpoříme tzv. betonovou loby, která se postarala o předražené a nekvalitní dálnice a budeme dotovat velké developerské podniky. Spolustraníci Špidla a David vydají v té době jakýsi manifest hodně podobný komunistickému manifestu.

Pokud nastane sucho neváhají úřady vydat zákaz zalévání. Zadržování vody v přírodě by mělo podle mého vést k růstu zeleně. Zavlažování k tomu určitě vede a současně zvyšuje úrodu včetně (a především) potravin. Přestávám chápat co vlastně politici chtějí, nebo a to se bojím, že oni dobře vědí co chtějí.

M. Krčmář 22.5.2020 10:56

Že by to byli sebevrazi? Vypadá to tak. Nebo se snaží vytvořit polopouště,aby se tady novým Evropanům líbilo? Nevím již který indián řekl o běloších,že nemají rádi zemi, takže ani život. Nejen běloši.

P. Rada 22.5.2020 12:53

Nevztahoval bych sebevražednosti rasově ale spíše obecně motivačně.

Tvorové kteří se spíše chovají jak hobiti co mají zálibu v zahrádkách, krajině plné ovoce, radovánkách... nebývají takoví sebevrazi jako jejich příbuzní co mají až notorickou zálibu v kouzelných možnostech, vlivnosti peněz, majetku, zbraní ... až se z nich - bývalých rytířů - postupně stanou do neživého zamilovaní temní jezdci...

Tolkien tyto trendy lidské mysli mistrně vystihl např v "Pánovi prstenu".

Dnes máme analogicky sice obrovský potenciál vesměs na fosilní dluh propůjčených technologických kouzel, peněz jak nikdy ... ale biosféra kolem nás se rozpadá a sní i vyhlídky na smysluplný život zejména dalších generací.

J. Šoffer 22.5.2020 13:52

Nemusí být sebevrazi, stačí dostane-li jejich strana dostatečně velký sponzorský dar.

J. Pavel 22.5.2020 10:06

Článek opět plný polopravd a dojmů. To, že bydlím kousek za Prahou, ještě neznamená, že vím jak je na tom venkov. Ta situace s deficitem srážek je fakt. Za něj může cyklická změna klimatu, jev El Niňo a El Niňa, nebo za to může přemnožené lidstvo, zde se vedou odborné disputace. Ale období sucha byli i v minulosti, jen se na ně jaksi zapomíná. Třeba regulace řeky Moravy se začala projektovat koncem 19 stolení, jako reakce na suchou periodu. Protože mi Morava teče přímo pod nosem, sleduju si pravidelné průtoky a to, co letos na jaře napršelo, na Moravě rozhodně neodteklo bez užitku na Slovensko, průtok je nízký a i pokud prší, všechno se vsakuje, k žádným prudkým výkyvům nedochází. To, že půda třetí den po dešti je na povrchu suchá, je běžné, pokud na ni svítí slunce a fouká vítr. Vláha se skrývá malinko níž, ale tam pan Karpenko už při svých procházkách nevidí. Názory na čerpání spodní vody jsou opět podávány tendenčně. Je nízká hladina v takzvaných mělkých vrtech, ne ve vrtech hlubinných. Pod naší republikou se skrývá tolik vody, že opravdu není čeho se bát a rozhodně není důvod strašit srovnáváním s nějakou částí USA, kde prérie (oblasti s nízkým výskytem srážek) rozoraly a s pomocí zavlažování změnili na obilné a kukuřičné lány. Tohle dopadlo špatně i v SSSR. Ale třeba v Izraeli se jim díky 90% recyklaci odpadní vody daří měnit poušt v zelenou krajinu. Doporučuju se podívat na letecké snímky z mapy.cz.

J. Farda 22.5.2020 14:47

Recyklace odpadních vod? Chvályhodná myšlenka, ale kolik je u nás už funkčních třístupňových ČOV? Stávající vyčistí mechanicky na lapácích, bio na aktivacích, ale fosfor a dusík, o lékových látkách nemluvě, protéká. Ryby a údolní nádrže by mohly vyprávět. Metabolity heráku, koksu či extáze v odpadních vodách zejména Prahy, Brnava a Ostravy jsou, doufejmež že jen zatím, jen lapálie. :-(

J. Lukavsky 22.5.2020 15:12

"fosfor a dusík, o lékových látkách nemluvě" no jako tekuté hnojivo by to šlo použít, ani ty léky by asi nevadily, v zemi se rozloží.Kompost dokáže strávit skoro všechno, ale ne hned. J.L. end

J. Farda 22.5.2020 21:24

For Christ ́s sake! Jako hnojivo? Máte pravdu, říční nádrže ročně dotované stovkami tun fosforu z prášků na praní jen kvetou sinicemi. Koupáníčko eňoňuňo! Ani léky by nevadily? Ano, máte pravdu, rybí mlíčňáci se díky estrogenu z antikoncepčních prostředků via moč žen postupně metamorfují na jikrnačky, leč co nám potom ... :-(

J. Jančura 22.5.2020 9:10

Hlavně z boje proti suchu se nesmí stát ideologie. Příroda je velmi rozmanitá, takže se nesmí používat jednotná pravidla. Podle konkrétních podmínek se musí rozumně používat cela paleta opatření pro zadržení vláhy - v zemědělství, lesnictví, městské zástavbě, výstavba rybníků a přehrad. Vzhledem k tomu, že přehrady mají většinou větší hloubku než rybníky, tak se z nich odpaří méně vody apod.

P. Rada 22.5.2020 9:04

Děkuji za článek ale máte v něm základní nedomyšlenost až chybku. Obecně - voda není nad zlato - nad zlato je spíše stabilita ekosystému v blízkosti svého optima.

Pokud je totiž navozena stabilita blízko optima pak teprve mohou přijít na řadu vlivy dlouhodobě rostoucích organismů jako jsou stromy. Ty do jisté míry pomohou navodit podmínky pro růst retenční schopnosti krajiny a tedy funkčnost malého vodního cyklu který vyrovnává vláhové poměry.

Vodu nad území ale může přinést jen proudění vzdušných mas od oceánů jako součást velkého vodního cyklu. Ten lze nejsnáze ustabilizovat na planetě s trvalými polárními čepičkami a tedy zvýrazněným gradientem teplot jež navozují tryskové proudění.... a tedy pravidelný přenos vláhy hluboko do vnitrozemí.

Nejúčinější cestou by tedy bylo navození koncentrace CO2 v atmosféře zpět na úroven 380ppm. Nyní hrozí klimatický rozvrat s fatálními důsledky pro většinu biosféry. Tento fatálně nebezpečný problém sama o sobě žádná i sebelevnější výsadba stromů nevyřeší.

Z. Lapil 22.5.2020 11:15

Mně v podobných úvahách nedělá dobře pojem "optimum", protože - CO chcete optimalizovat? Těžbu dřeva? Dřeva stavebního (konstrukce? Podlahy? Obklady?), topného, nábytkářského? Chov ryb? Dopravu? Jen trochu ironicky: dálnice JE kus krajiny perfektně optimalizovaný pro dopravu, ne že ne.

Zaujalo mě: trochu jsem hledal něco o borovici. Na wiki o ní píšou, že v "problematických" (sucho, příkré svahy...) oblastech své konkurenty "převálcuje", zatímco v těch ekologicky pohodlnějších se jí daří dobře, ale ostatním ještě líp, takže nakonec nemá moc šanci. Neboli "Jde tedy o druh, jehož ekologické optimum je značně vzdáleno od optima fyziologického".

Souhlasím s vámi, že ekologická/klimatická stabilita je určitě fajn věc. Připomínám ale, že opravdu stabilní stability dosáhnete ve vytápěném, klimatizovaném skleníku. Což povrch Země možná i je (vnější zdroj energie; i ten skleníkový efekt se najde), ale rozhodně ho nedokážeme ukočírovat jak technicky, tak především politicky (například: mně nějaké to zvednutí hladiny moří o pár metrů vlastně ani nevadí, ale - nemusíme ani na tichomořské atoly - už Holanďani a chorvatští hoteliéři na to nejspíš mají jiný názor.

P. Rada 22.5.2020 12:14

Pane Lapile tvrdím, že až stabilita glob teplot kolen klimaticky otimální teploty (podmínka proudění vzduchu stabilizující funkce celoročních ale ještě nepříliš velkých polárních čepiček) 14C +-0.5C umožnila na této planetě velkoplošný rozmach lesů. Oo 5 tis letech pak nárůst úrodnosti půdních podmínek umožnující intenzivní zemědělství tak, že začalo mít smysl přestat kočovat a usadit se na místě, rozvíjet specializace a civilizovanost.

S tímto metastabilním stavem je dnes nejspíše konec. Už jsme na odchylce +1C a na cestě je nárůst o další 3C globálně. Proto hrozí proměna na podmínky třetihor se sice glob. ještě ustálenější teplotou ale rozvratem v proudění vzdušných mas. Tedy s rozvratem vodního režimu, růstem eroze... jako před 10miliony let které si pro naprostou rozdílnost sotva kdo dokáže představit.

Rozlehlé lesy a bujná biosféra jako ještě přes stoletím... v třetihorní době na planetě plné spíše stepí ale rozhodně neprosperovaly.