Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Změnit zemědělskou politiku EU nebo ČR?

Zhruba třičtvrtiny textu tvoří jasný a logický text. A pak se objeví ta zlá EU a vše se změní ve změť frází. Prý se má změnit evropská zemědělská politika. Ano, proč ne, ale co to změní u nás? Viděli jste v Německu, Rakousku nebo i té zlé socialistické Francii lány řepky obdobných těm našim? Já ne. Tedy podle mě to změna politiky EU nezmění. Snad jedině, kdyby konečně přestala u nás podporovat velké zemědělské holdingy a opravdu se zaměřila na menší farmy. Ale třeba mi to paní Šichtařová příště vysvětlí lépe. Oproti minulému článku to bylo tentokrát o dost pochopitelnější.

Re: Změnit zemědělskou politiku EU nebo ČR?

Podpora biopaliv není politika EU?

Je to jinak

Sucho je výsledkem tajné činnosti arabsko-islamistických organizací. připravují si tím životní prostředí na které jsou zvyklí. Bude se jim to hodit až převálcují naši civilizaci

Re: Je to jinak?

Děláte si asi legraci ale dost nemístnou. Při výraznější změně klimatu se může totiž paradoxně stát, že v letních vedra vystřídají lijáky, pak přijde mírná zima .... a opakovaně tak vzniknou podmínky pro šíření malárie a dalšíchdoposud atypických chorob i u nás a to v takovém rozsahu který bude pro domácí obyvatelstvo nezvládnutelný. Část afričanů a některé další národy jsou ale na tuto doposud zákeřnou nemoc imunní. Tání permafrostu na severu zas hrozí antraxem atd.

Evropany tak může vymítit podbný fenomén jaký jim svého času umožnil snadné kolinizování střední Ameriky.

http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=834

https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=70335

Jeste bych pripomel budovani betonovych a asfaltovych ploch na ukor poli. TPCA zabrala u Kolina nejurodnejsi pudu, podobne Hyunda u Nosovic plus desitky logistickych center. Misto bourani starych fabrik se zabiraji pole, je to totiz "levnejsi". A na omezeni emisi by mozna stacilo neprevazet kdejakou blbost prez pul sveta.

Re:

Nekupujte převážené "blbosti", pak je nebude nikdo převážet.

Tak "mělce kořenící plodiny"?

Kukuřice je náročná na vodu – vytváří mohutný kořenový systém sahající do hloubek od 1–4 m, pokud tomu dovoluje půdní profil. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Kuku%C5%99ice_set%C3%A1)

Řepka olejka. ... Kořen kůlový, dlouhý 60 - 70 cm, boční kořeny kratší a jemné, s hustou sítí kořenových vlásků. Méně vyvinutý kořenový systém mají řepky jarního typu. (https://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/picniny/sklady.php?odkaz=repka.html)

Nechcete se radši věnivat něčemu, čemu rozumíte?

Re: Tak "mělce kořenící plodiny"?

S tou řepkou a vláhou v místě kde se pěstuje je to trochu jinak. Mělkost kořenění v tom nehraje zásadní roli. Vláhu totiž spoluurčuje retenční schopnost - nasákavost půdy. Ta klesá zejména pokud jsou plodiny pěstovány velkoplošně s využíváním selektivních herbicidů, pesticidů.... které totiž likvidují jiné jim konkurující organismy v půdě. V důsledku toho půda postupně slehává a tak ztrácí svou nasákavost. Proces pak může završit přívalový déšt, který právě s větší plochy začne intenzivněji stékat a strhávat zbytek donedávna jak úrodné půdy tak půdy schopné udržovat vláhu. Naprostá většina našich polí je proto dnes už postižená erozí.

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=eroze_pudy&site=puda

https://euractiv.cz/section/evropske-finance/interview/boj-s-erozi-souvisi-se-vztahem-zemedelcu-k-pude-rika-odbornice-podhrazska/

Energeticky pěstované plodiny kukuřice i řepka jsou na rozdíl od obilovin (které bývají suchomilnější) náročnější na používání agrochemie která je skrytější a dlouhodoběji působící příčinou poklesu nasákavosti půd. Problém vzniká zejména při opakovaném pěstování a nedodržování agrochemockých dávek v systému "po nás potopa". Naprostá většina půdy je v ČR totiž obhospodařována nájemným způsobem a to i paradoxně přesto že většinu vlastní soukromníci.

Příčiny sucha v krajině.

Příčiny srážkovosti autorka opomíjí. Předně vláhu musí nad pevninu přinést vzduch od oceánů. Viz cirkulačího model. (https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry). Aby ze vzduchu vypadly srážky, musí dojít jeho přesycení vodními parami. To nastane pravidelně když se vzduchová masa vyzvedne výše např podsouváním chladného vzduchu pod teplý vodou relativně nasycený. Takovou situaci navozuje na studené i okluzní frontě střih větrů. Zrovna dnes prší nad čechami na okluzní frontě. Zvedá se tak nad námi teplejší původně středomořský vzduch podsouvaný chladným severozápadním. Obě vzduchové hmoty nesou relativně hodně vláhy a tak má země po delší době vydatnější a vtomto období velmi kýženou zálivku.

Pokud ale nad jakoukoli oblastí naopak nad frontální situací poroste četost výskytu tlakových výší, které přinášejí suchý vzduch "zezhora" a odtlačují vlhký oceánský... oblast nutně dlouhodobě vysychá. V oblastech s výraznou a častou anticyklonální situací pak s hlediska sucha bývá prakticky lhostejno jednáli se jen o malý ostrůvek uprostřed oceánu nebo rozsághlejší kontinent.

Vedle tohoto zásadního vlivu který spadá do velkého vodníhi cyklu ale přesto spolupůsobí malý vodní cyklus který je ovlivnován typem vegetace která může udržovat vzdušnou vlhkost, velikostí retenční schopnosti krajiny a pod. Tento malý vodní cyklus jako druhotný vliv pak mohou ovlivit meliorace, umělá závlahy či typy porostů - tedy i okamžité antropogenní vlivy včetně těch ryze ekonomických.

Sucho u nás však daleko více ovlivnuje klimaticky navozená změna vzdušného prodění nad Evropou způsobená stále výraznějším oteplováním především polárních oblastí. Klesá tak teplotní gradient a s ním rychost západních větrů. Máme proto zde v čechách častěji slunečnější ale sušší počasí. Dlouhodobým důvodem je ale zas ta ekonomika hnaná fosilními zdroji a s ní spojený nárůst účinnosti skleníkových plynů.

Re: Příčiny sucha v krajině.

Ale říkejte to adorantům této dámy, kteří si ve své nedovzdělanosti myslí, že jsou chytří . :-))

k žvanění

Igore,

(z)ANO, opravdu bych rád věděl, v čem se paní Šichtářová mylí? Proč žvaní? Žvanění je třeba "bla bla bla". Žvanění je ale také: "Paní Šichtařová trpí chorobnou žvanivostí." Pokud tedy neuvedeš důvody.

Jinak tak závažné problémy, kterými jsou vláha, úrodnost půdy, kvalita půdy atd. nelze odbýt jen zatrpklou žvanivostí ve chvíli, kdy se někdo dotkne chlebodárce. Prostě se musíme rozhodnout mezi "prachy teď" a co možná nejlepší budoucností pro naše potomky. Obavám se ale, že ta druhá možnost je mnohým u ...

Re: k žvanění

Viz výše.

Nevím, zda se mylím,

ale mám dojem, že do zemědělství zasahují ekonomická opatření nejvíce ze všech odvětví. A to v celé EU. Dotace v některých státech a to co uvádí autorka u nás, mají za příčinu, že dovážíme zeleninu a jiné plodiny, u nás dříve hojně pěstované, Např. ze Španělska, z Francie a dokonce ze zámoří. Nedávno se objevily v obchodě brambory z Mallorky, na kterou se musí dovážet pitná voda(žádné řeky ani potůčky) a ostrov je závislý jen na vláze která spadne z nebe. Že by tam pršelo víc než u nás? Nebo pěstují suchomilné odrůdy ?

Řepka - neřepka.

Nebude sucho náhodou pro to, že rok od roku méně pravidelně prší? Podle statistik je sice údajně srážek pořád stejně, ale ten údaj vypovídá stejně jako údaj o průměrné mzdě. Co dříve napršelo rovnoměrně po celý rok, nyní spadne ve třech ročních dávkách. Mezi nimi nic.

Mnohdy úsměvnou vlastností stáří je, že si sice nepamatujeme co jsme měli včera k obědu, ale vidíme jako dnes co bylo před čtyřiceti, padesáti lety. Jak nám prázdniny či později dovolená doslova propršely, jak na Martina napadl sníh, celou zimu ho přibývalo a zmizel až před Velikonocemi. Jak zemědělci i "kovozemědělci" šíleli, aby usušili seno do Medarda, protože po něm opravdu čtyřicet dní kapalo a neuklizené seno by mohli leda vyhodit.

Že postupně začalo být všechno jinak rozhodně nebude způsobeno emisemi aut, klasickými žárovkami, dokonce ani tou řepkou a kukuřicí. Tolik si jako páni tvorstva rozhodně nefanděme. I když připouštím, že místně jsme si tu změnu svým nerozumem mnohdy ještě "vylepšili".

Re: Řepka - neřepka .... "Podle statistik":

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2019/Predbezna_zprava_o_suchu_2018.pdf

http://www.top-expo.cz/domain/top-expo/files/smart-city/smart-city-2018/voda-a-sucho/prezentace/danhelka_jan.pdf

No comment

Paní Šichtařová trpí chorobnou žvanivostí.

Inu, a k faktům v článku uvedeným nemáte nic? Pakliže nesouhlasíte, oponujte! Vaše argumenty budou ku poučení všech - a nemyslím to ironicky.

Historické připomenutí, jak uvažují ekonomové z IVK

Dne 2. listopadu 2015, zde na Neviditelném psovi, se ekonomka Šichtařová vyjádřila k tehdy probíhající "Dieselgate". Cituji:

"...Kdyby zelených šílenců nebylo, zcela dominující většina spotřebitelů by s prominutím kašlala na to, jestli jsou emise jejich auta takové či makové; mnohem víc by je zajímala spotřeba a výše jejich pojistky. Kdyby zelených trotlů nebylo, nedostal by Mezinárodní panel pro čistou dopravu (ICCT) do ruky hůl, kterou mohl Volkswagen bíti. Ne, já se Volkswagenu nezastávám, podvádět se nemá a už naši předkové moudře říkávali, že „kdo lže, ten krade, do pekla se hrabe“. Tvrdím ale, že bez umanutých zelených naivků, kteří jezdí do práce na kole, ale osmkrát za měsíc létají na kongresy o globálním oteplování a emitují při tom víc emisí, než majitel dvoulitrového Volkswagen-Transportera za rok, by se svět celkem jistě oteploval taky, ale s našimi auty bychom si užili víc srandy. Bez zelených hlavinek bychom se v létě nedusili alergií na řepku olejnou, Volkswagen by neměl motiv a nepodváděl by s měřením emisí a nemuseli bychom se teď bát, co když hysterické prognózy o zpomalení německého i našeho hospodářského růstu nejsou hysterické, ale realistické.

ředitelka společnosti Next Finance, s.r.o., Newsletter Institutu VK

Markéta Šichtařová"

Aktualizace ze dne 29. 4. 2019, článek na Seznam.cz

Volkswagen na každém elektromobilu prodělá bezmála 80 tisíc korun. Konkurence je na tom hůř,

https://www.novinky.cz/auto/503529-volkswagen-na-kazdem-elektromobilu-prodela-bezmala-80-tisic-korun-konkurence-je-na-tom-hur.html