Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Před časem bránily šumavské lesy před kůrovcem Vojenské lesy, jak jsme se mohli dozvědět zde v diskusi (asi na každého kůrovce jedna kulka), a nyní proti němu vyrazí Trikolora v čele s VKml, následovaná autorkou článku...

A já myslel, že viníkem je kůrovec. A kde je bekyně-mniška, kterou nám vyhrožovali pár let před tím.

Pokud někdo vysadí monokulturu a navíc stejnověkou a v oblasti nepůvodného výskytu - velmi pro růst citlivosti vzroste pravděpodobnost k extrémním růstovým zlomům. Dá se takto vytvořit specifický fenologický indikátor relativně nenápadných změn podnebí.

Lesníky ale pravidelně zajímá spíše těžební výnosnost dosahovaná s minimem nákladovosti. Tu taková kultura sice také může dosáhnout (jak ve skleníku...) ale pravidelně s navýšeným rizikem náhlého hlubokého rozvratu při změnách podmínek. K tomu právě dochází.

Lesy takto lidskou civilizaci varují - bacha, jste také dlouhověcí, s dlouhou reprodukční dobou srovnatelnou s náhlostí změny, jste komplexní a i když mobilnější nemáte na planetě pro přelidněnost vlastně taky už kam jít ... - může se to proto analogicky stát i vám.

Dokud měly vrcholovou osu Šumavy pod palcem Vojenské lesy a statky, kůrovec neměl šanci.

Odpoved? Ekofasismus panelakovych deti.

Zkuste porovnat celkovou měrnou spotřebu primárních zdrojů člivěka s paneláku - versus těch co žijí v honosných sídlech a navíc z nich třeba i denně zdaleka dojíždějí...

Možná Vás pak napadne jak je to vlastně s tím "fanatismem" = (slepou vášnivou zaujatostí).

Sám kolikrát žasnu, jaké úvahy se dají slepě až bezohledně vůči významu pojmu zarámovat pod rubriku "ekologie". Pokud ale má někdo nutkavé přání nejen některé osoby ale celé skupiny a dokonce vědní obory dehonestovat - jen aby náhodou nebyla poznáváním pravdy oslaben jeho post - jak bylo pro církve v evropě obvyklé ve středověku.- může to být postup ukázkový.

Člověk udělal z lesa plantáže na dřevo a teď se diví.

Ano, diví. Protože založit plantáž a pak ji ponechat osudu s tím, že se tam vyvine sama od sebe nová, krásnější, zdravá "přírodní" a "přirozená" plantáž si mohou myslet jen Valentové, Bursíkové, Radové a podobní exoti.

Paní Bauer-ová,

malinko zmatek.

Už jen nadpis mi říká, že s Vámi by byla těžká diskuse. Podobně jako diskuse s těmi, co psali, po jednom nočním větérku u Štrby, palcovými titulky "Tatry zahynou!". Pokud si pamatuji, tak nejezdily vláčky a lesníci překopali hospodářské plány. Zvýšila se spotřeba oleje na řetězy pil, ....... Celkově ty Tatry dneska vypadaj nějak neduživě, Kriváň nakloněnej na stranu ......

Jaká je Vaše konkrétnější představa "obětování Šumavy"? To jako za Srním spadnu do nějaké díry - dál už nebude nic, "obětovaná" Šumava se vypaří, nebo máte toho kůrovce i v židlích doma??? Zkráceno.

Pane Hašku, mám takový dojem, že to paní autorka nejen že nepřepískla, ale je ve svém vyjádření k situaci na Šumavě velice pravdivá.Článek považuji za vyvážený.

No já jsem zaznamenal mírný pokrok v IQ naivních bezzásahovců! 1. zony NP se již nejmenují "bezzásahové". Hurá. Dokonce v nich někde, byť zatím na moc málo místech, NP Šumava vysazuje listnáče. Holt pak to není bez zásahu...

Jinak, ale žádný prales, bezzásahovci nastartovali proces stejnověkého smrkového porostu, který jednou za cca 150 let (ověřeno u odborníků) sežere kúrovec, vyroste opět nový atd...

No prostě prales, že?

Pane Poláku s čeho usuzujete na vazbu IQ k pracovnímu pojmu "bezásahovost"?

Pokud je např běžné zasahovat mechanicky, chemií, geneticky, ... v lesní oblasti která plní hlavní účel dřevoprodukční - a takovéto "zásahy" lesní zákon vyjmenovává ... - pak mi přijde možné popsat odlišnost spravování vzhledem k cíli NP - kde je cílem chránit vše živé - např pojmem jako bezzásahovost. Není to ale o preciznosti pojmu - to uznávám. Lidem s dostatečnou soudností by to ale mohlo jako pomůcka postačit.

V původním slova smyslu - bez jakéhokoliv zásahu člověka - pocholitrelně ale ani NP s nejlépe formulovanou legislativou není a asi nikdy nebude, už pro fak, že dál působí lokální turistika, širším okolím navozená kyselá depozice a dokonce celosvětově antropogenně navozená klimatická změna.

Autorka např. tvdí: ..."Přirozené nepřátele kůrovec v podstatě nemá"...

Pokud by však kůrovec opravdu přirozené nepřátele neměl, už dávno by opanoval planetu a smrkové lesy (klimaxové smrčiny, tundra...) by zde neexistovaly. Realita zkamenělin naopak vypovídá, že smrk na planetě žije a koexistuje s kůrovcem alespon 65milionů let během kterých se klimatické podmínky zásadně měnily.

Autorka se tedy zřejmě i v podstatných okolnostech velmi zásadně mýlí - ale přitom neváhá tvrdit hned v záhlaví:

..."Jednoznačným viníkem kůrovcové kalamity je vedení NP.." - nebo nepodloženosti o týmu: ..."pseudovědců a pseudoodborníků, kteří v životě zřejmě v lese napadeném kůrovcem nebyli".... atd atd.

Afektivní postoje jsou ve společnosti docela běžné. Někteří si je pravidelně odreagovávají na bulvárních stránkách NP. V odborných publikacích se to naopak vyskytne zřítka.

Takto ale nejenže funguje odreagovávání společenských afektů ale zároven prostřednictvím praktik vyhýbání se jakékoliv recenzi a naopak výběrem vhodného "materiálu" od provozovatelů portálu, dochází až k desinformační kampani.

Nakonec proto s autorkou musím v něčem souhlasit. Pokud totiž náladovost šířeji převáží v demokracii nad sebekritičností a racionalitou:

..." Pak ale jednoho dne velice zapláčeme nad výsledkem nejenom my, ale i naše děti.".

Pane Rado, a Vaše vzdělání v přírodovědném oboru je jaké? Váš názor vypadá na nějaké hlubší znalosti.

Kůrovcovou kalamitu má jednoznačně na svědomí teplejší počasí a sucho posledních let, proto je prakticky na celém území ČR. Toto je pěkný ideologický článek na podporu nové politické strany, jinak nic.

Těžko vysvětlovat, zvláště paní Bauerové.

Mám známé, kteří pod dojmem červíků v ředkvičkách, které opečovávají ..... si myslí, že "kůrovec je něco jako brouk velikosti veverky". A "mrtvý" strom způsobuje tyfus/minimálně "je vošklivej".

Nejsem Zelený volič ani funkcionář. Jen mě napadlo, jestli tedy i rezervace budeme práškovat. Jako zelná pole. Nebo smrková pole.

Šumava neměla být vyhlašována národním parkem, měla zůstat u chráněné krajinné oblasti. S tím, že postupně se budou těžit a zpracovávat smrkové porosty a dosazovat smíšeným lesem. Ten mohl už 20 let stát. A až se stabilizuje a naroste mohl se vyhlásit NP. Takto máme místo staré smrkové monokultury - mladou smrkovou monokulturu. No a v boji proti CO2 ponechání uschlých smrků přirozenému rozkladu znamená, že se uhlík ve dřevě vázaný zase zpátky uvolní do vzduchu. Takže kdyby se dřevo vytěžilo a zpracovalo na stavební tak by se C z koloběhu na pár desetiletí - století vyjmul. Holt "mysleli to dobře - dopadlo to jako vždy. Kůrovec - Mengele lesa! J.L. end

Je to spíše trochu jinak. Dřevo by se s ohledem na stabilitu ekosystémů zejména v místech s lidmi navozeným vysokým překyselením půdy a tedy tenkou půdní vrstvou - např v prvých zonách NPŠ - těžit co možná nemělo.

To má hed několik důvodů. Tlející dřevo totiž uvolnuje živiny i minerály a tak snižuje stresující okyselení. Zastínění vytváří vhodné mikroklima pro rozvoj semenáčků. Postupný rozvrat stojících kmenů vede k rozmělnování stejnověkosti. Potenciál tlejícího dřeva zvyšuje retenci a vláha půdní vrstvy navozuje vazbu uhlíku.

Proti tomu ale působí zejména momentální ekonomický zájem člověka který se na planetě reklamou hnaným konzumem neobnovitelného a produkcí nerecyklovatelného, chová spíše jak ničivý parazit než dobrý hospodář. Spíše proto platí: "Homo konzuments - Mengele lesa".