Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Co se asi říkalo a psalo v dubnu 1933?

Když se dostal Adolf Hitler k moci? Co by se stalo, kdyby některý náš politik tehdy řekl: "Jsme smrtelně ohroženi - a nikdo nám nepomůže, čili si budeme muset pomoci sami! Musíme naplno přejít na zbrojní výrobu, musíme někde nakoupit kvalitní bojová letadla, protože ta naše jsou jen takové hračky. Musíme se prostě co nejlépe připravit na urputnou a účinnou obranu vlasti, protože jinak budeme jako národ zničeni!"

Myslím, že by to mělo dva efekty, nebo spíš jeden dvojitý: lidé by nechtěli slyšet nic o nutnosti se totálně uskromnit, a už vůbec by je nenadchly nějaké úvahy o nutnosti jít do boje s tím, že objektivně každý jeden obránce bude muset s sebou vzít na onen svět alespoň tři agresory. A tak by si spíše říkali: "Jenom v klidu - a rozumně! Žádná kaše se nejí tak horká! A co se vlastně děje? Vždyť ten chlapík, ten Hitler, jen tak křičí - a pes který štěká ..."

A tak i my si teď můžeme říci: "Hrozba klimatické nestability? To je naprostá blbost. Výmysl bláznů a zaprodanců a hlupáků. A koneckonců, i kdyby k něčemu takovému došlo, určitě to nebude horší, než kobercové nálety - a jak se Němcům, alespoň těm západním, potom dobře vedlo!" A já dodávám: rozkmitané klima dokonce ani nemusí mít vliv na průměrné teploty! Bude-li pro nějaké období běžná denní průměrná teplota třeba 16 stupňů Celsia, pak, při noční teplotě mínus 60 za dvanáct hodin a při denní teplotě plus 92 stupňů za dvanáct hodin to bude opět starých dobrých průměrných 16 stupňů!!

Re: Co se asi říkalo a psalo v dubnu 1933?

První dva odstavce reálné, ono to tak bylo nejen u nás, i ve Francii nebo v GB, případně USA. Speciality typu Norsko, Belgie, Finsko pro jednoduchost vynechávám.

Třetí odstavec je nesmysl. Bohužel se nejspíš oba nedožijeme potvrzení tohoto názoru. Jen si užijeme toho strašení.

Bohuřel se opakuji,

ale právě suchem sužovaná Jižní Morava byla v padesátých létech a později odvodňována rozsáhlými melioracemi. Také regulacemi rušené přírodou vytvořené meandry se podepsaly.Je také rozhodně větší spotřeba vody. O prázdninách u babičky jsem se něco nachodil pro pitnou vodu do obecní studny. K umývání se používala dešťovka nachytaná do sudů. Ve městě jen málokdo měl plynový nebo elektrický ohřev vody. Zpravidla v sobotu se roztápělo v bojleru pro koupel celé rodiny. V týdnu se ohřála voda na sporáku pro umytí nohou v lavóru, jinak posloužilo umývadlo, ve kterém se tehdy umývaly ruce v malém množství vody s použitím zátky - ne jako dnes pod tekoucí vodou. Naši moudří předkové se vypořádali se svahy na polích tak, že použili meze a vznikly stupně- téměř rovina- mez s prudkým svahem, zatravněná a osázená keři zpravidla šípkovými (čaj !) někdy i stromy. Někdy ta mez byla několikametrová, nebo těch "stupňů" bylo také víc. Babička tam měla také políčko ovšem přišlo družstvo meze zrušili a svah s jedním spádem osázeli broskvemi. ( Zato, že políčko používají neposlali nikdy ani broskvičku. ) Dříve se voda udržela, teď utíká. Hodně pamatuji, ale nepamatuji, že by bylo tolik obcí zaplaveno bahnem z polí . Mám dojem, že přehrada pomůže jen lokálně. Snad přímo města by měla víc šetřit pitnou vodou- např. ještě stále splachujeme na WC pitnou vodou a kropíme ulice(?).

Re: Bohuřel se opakuji,

Víte vůbec co by to znamenalo mít dvoje rozvody jeden s pitnou a druhý s užitkovou vodou?Já si myslím že je naprostá absurdita.Voda je dneska tak drahá, (díky našim moudrým politikům)že si málokdo dovolí s ní plýtvat.

špatné zprávy

Člověk (a s ním většina savců) je orientován na špatné zprávy. Je to téměř genetická závislost. Ono, když pračlověk uvěřil dobré zprávě a ona nenastala, nic se nestalo. Když neuvěřil špatné zprávě a špatná situace nastala, utrpěl při nejmenším škody. Proto novináři dávají přednost špatným zprávám. Globální oteplování: zdaleka není tak kritické, jak se věří (nebo má věřit) a už vůbec není vinou "skleníkových plynů". Vybetonovaný pruh země (zástavba a pod.) se během dne rozehřeje a v noci vyzařuje nahromaděné teplo. Naproti tomu zeleň, zejména lesy se zdaleka během dne tak nerozpálí a v noci chladí sebe i ovzduší vypařováním vody. Za "globální oteplování" tedy může spíše výstavba než fosilní paliva.

Vody je stále stejně. Pokud se bude oteplovat, více vody se odpaří, ale více se jí také ochladí a zkondenzuje ve vyšších vrstvách atmosféry a odsud spadne přímo dolů. To, že dnes jsou lesy, pole a louky suché je důsledek meliorací v padesátých letech min. století, kdy se každá mokřina, tůň či louže vysoušela, "aby bylo více úrodné půdy" Nejsme v tom sami. Američané takhle v předminulém stole vyrobili docela slušně velkou poušť. Izrael se pokouší o opačný postup. Zavádí do půdy dostatečné množství savého materiálu, aby se v půdě udržela vlhkost. A projekt se docela daří, jak se mohou přesvědčit návštěvníci Negevské pouště. Větrníky a fotočlánky jsou jistě alternativním zdrojem energie. Ale v oblastech s častým a intensivním větrem, např. mořská pobřeží. Na Kanárských ostrovech vyrobí pomněrně dost energie, ve Středních Čechách, nic moc.. Podobně fotočlánky v místech, kde je 15 hodin denně slunečního svitu (i více) je to slušný zdroj energie, v Česku, kde je nejvýše hodina a ještě ne každý den, jsou to vyhozené peníze. Takže: napřed mozek a až pak ideologie.

Na Jižní Moravě letos bylo a je veliké sucho

Nakonec o tom svědčí i pokles úrody. Naposled více zde pršelo na jaře 2014. Neznám poměry jinde, ale manželka má s bratrem malou zahrádku, o kterou se starám, takže vím, o čem píšu. Uvidíme jaká bude zima. Minulou zimu sníh v Brně téměř nebyl.

Re: Na Jižní Moravě letos bylo a je veliké sucho

Ano ale dovolte poznámku. Ten pokles úrody je zatím minimální a to proto, že poslední suché měsíce vyšly spíše do období zrání a naopak v době vegetačního růstu bylo počasí velmi příznivé.

Běda pokud by se tento rytmus prohodil naopak na nebývalé jarní sucho a to za třeba i celkově stejné celoroční bilanci.

přemýšlejte

a dívejte se okolo sebe co se stalo s krajinou za posledních 20 let. Nekonečné množství průmyslových zón a skladů s vydlážděným nebo betonovým povrchem, satelitní výsrtavba domků s vydlážděným okolím, příjezdové silnice a ulice jsou malá říční koryta, z polí máme mlaty a na mnohých po dešti stojí dlouhou dobu voda a kde je to možné tak steče, přestali se pěstovat hlubokokořenící rostliny, v půdě je málo organické hmoty atím pádem tam není dostatek žížal a dalších živočichů atd. tak mi vysvětlete jak se může zvýšit spodní voda , když velká část odteče.

Re: přemýšlejte

Navíc přibývá lesů, že?

Ekoteroristi vždycky lžou.

To ale nic nemění na tom, že přehrada pod Křivoklátem je velice žádoucí.

Re: Ekoteroristi vždycky lžou.

Ekoteror je teror ekologických systémů člověkem při drancování přírodních zdrojů a v tomto smyslu Vám dávám zapravdu, že "ekoteroristi vždycky lžou".

Přehrada pod Křivoklátem by sice trochu zmírnila kolísání průtoku dolní Berounkou při drobných povodních a níže by to vedlo k motivaci stavět v dnes pravidelně zátopových oblastech.

Betonářská loby by ale rozhodně měla zas kšeft a tak zejména pro ni je bezesporu "přehrada pod Křivoklátem velice žádoucí". Nedala by ale ani elektrickou energii ani by nesloužila jako zásobárna na krytí alespon místního sucha.

Taková stavba by nevrátila krajině její retenční schopnost a tedy ani vodu křivoklátským lesům které jejim nedostatkem trpí jako všude u nás. Prostředky státem alokované do tohoto díla by nutně chyběly jinde.

Výrazným výkyvům klimatu a nejhorším dopadům by stejně přehrada nezabránila. Vždyt v roce 2015 poklesla i hladina podstatně většího Orlíku až o 8metů. Na druhou stranu při povodních v roce 2002 Orlík beznadějně přetékal a nedokázal by tehdy zachytit tuto povoden ani předtím zcela vypuštěný.

Není voda?

Pijte pivo!

Samozřejmě,

že je to loby vodárenských společností, poněvadž se furt setří vody se odebírá, a tím i odpadních vod čistí, méně a o to je potřeba zdražit vod.+st. No a aby se to okecalo tak se to hodí na sucho a spodní vody, na které vidět není a měření se dají lehce zkreslit tak jak to bylo s tím slavným oteplováním.

A tak máme někde místo stromů větrníky a jinde místo obilí slunečníky.

klídek

Srážkové úhrny najdete na:

http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemn...

z toho vyplývá, že prší víceméně stále stejně. Pro ty "pamětníky" zde připomínám sucha v letech 1540,1904,1921,1947,1953, kdy vyschla i Vltava. Naštěstí v té době nežili v naší zemi žádní alarmisté.

Re: klídek?

Jako samozvaný "alarmista" zkouším tímto panu Frankovi připomenout, že problém sucha v ČR netkví v celkově jiných celoročních srážkách (jak se zřejmě domnívá) ale v jejich jiném chodu, zimních deštích co stečou, ve zvýšeném odparu a snížené retenční schopnosti krajiny.

Alarmuji tedy za doplnění si alespon základního vzdělání o vodě v krajině a prvcích které s tím souvisí. Ten autorem zmíněný Vesmír 10/2016 by si mohl pročíst pak by ho "klídek" třeba přešel. Biosféra toto mírné ale dlouhodobé totiž už nezvládá kompenzovat. Lesy např začínají místně odumírat a jde o stromy které předtím přečkaly celá dlouhá desetiletí.

Součastné sucho je sice s hlediska indexu SPEI meziročně hodnoceno jako SLABÉ AŽ MÍRNÉ ale abnomalita posledního období oproti až pětistům let zpět naopak spočívá v už mnohonásobně delším - cca už desetiletém období celoročně mírného sucha. Prosím neplést s extrémy několika měsíců na jednu či druhou stranu a naopak nezapomenout na příčiny které v podobě růstu průměrné roční teploty do konce století ještě vzrostou o potřebu doplnit dalších cca 200mm ročního odparu. Kde ale koncem století srážky průměrně o cca 50% vyšší proti minulosti vzít?

To je názor městské tykve nebo odborníka?

Ono jedna věc je neopouštět město a kdykoliv si otočením kohoutku natočit vodu k uhašení žízně i zalití fíkusu.

Ale zkuste se jen zeptat těch, kterých se to týká. Potvrdí vám to každý zemědělec, zahrádkář, vodák či provozovatel lodní dopravy (ano na vaše pramičky máte v Praze vody stále dost).

Mě se tady v Brně stačí podívat kolikrát za rok mi srážky naplnily sudy na zahradě a kolik vody jsem musel nakoupit ze zahrádkářského vodovodního řadu protože tolik vody ve studni už nemám.

Tady na Jižní Moravě sucha a jinde přívalové deště a záplavy.

Re: To je názor městské tykve nebo odborníka?

Jižní Morava není pupek světa, vyčistěte si studnu, podzemní vody i u vás jsou na stejné úrovni, jako před sto lety.