Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Pane Havle

Dovolte abych s Vámi polemizoval nad Vaším výrokem o "nezainteresované veřejnosti". Ta nezainteresovaná veřejnost

jme my občané - poplatníci, kteří si platíme státní aparát tudíž mimo jiné i

Ministerstvo zemědělství a LČR. A nám není a nesmí být jedno, aby kdokoliv  ze státních úředníků nakládal s národním majetkem pro stát nevýhodně. Vy doslova pohrdáte občany tohoto státu, a také naší ústavou.  Měl byste si ji přečíst! Pod pojmem "drancování lesů" si asi představujete divokou těžbu, kdy se kácí bez ohledu na les. Tak to ale myšleno není. Je to mnohem rafinovanější záležitost. Jde o to, že pokud bude prosazen prodej dříví velkým firmám na stojato na dlouhé období za pevnou cenu, stát a tudíž my občané na tom proděláme. Každý dobrý lesník Vám potvrdí, že tato metoda prodeje dříví je sice nejpohodlnější, ale nejméně výhodná.  Navíc, pokud se omezí soutěž mezi několik málo vyvolených firem bude to zavánět korupcí. Podle zákona o lesích, se lesem rozumí pozemek určený k plnění funkcí lesa, a jedna s těch funkcí je funkce hospodářská. Les je prakticky nevyčerpatelný zdroj cenné suroviny - dřeva. Dříví se v lesích těžit musí, ale jde o to aby na jeho prodeji vydělal hlavně majitel lesa,  tedy stát, protože on má k svému lesu i povinnosti, musí do něho investovat, aby mimo jiné ten les plnil své funkce, ukotvené v zákoně, dál.  K tomu mu slouží tržby za dříví. Pokud budou tyto tržby v důsledku nevýhodných metod prodeje dříví nízké, budeme ty ztráty platit  z našich kapes my všichni.

3. vlna privatizace

Jen aby měl stát (to jsme my všichni občané) co privatizovat.

Kolik můžeme získat jednorázovým prodejem - privatizací?

Nebo, kolik může činit každoroční zisk státu?

Bude mít občan něco z jedné či druhé varianty?

Já se kloním k variantě "kuponové privatizace". Proč? Dostanu do ruky možná přímo "akcie" a dále, pan "Kožený"  již nebude mít šanci. Nejde jen o Státní lesy!

Pane analytiku

1. Je s podivem, že Dřevěná kniha, t. j. materiál Mze není dostupný ani stránkách MZe ani jinde, takže si nelze ověřit mnohá  Vašich tvrzení.

2.Lesní hospodářské plány (dále "LHP") něco stanoví, ale odpovědně to může kontrolovat jen správce lesa (u LČR revírník). Pokud se jeho upozornění bude dotýkat zájmů velkých firem, může být jeho upozornění "oceněno" výpovědí. Ve chvíli, kdy je porost vytěžen, NIKDO, ale opravdu NIKDO, nedokáže věrohodně prokázat, že těžební firma vytěžila více, než měla povoleno. Svěrkování naplno je dnes už raritou.

3. Státní ochrana přírody se k LHP vyjadřuje jen v rámci toho, zda jsou v souladu s lesním zákonem, s ptačími oblastmi, požadavky CHKO a chráněnými územími. Ochrana přírody mimo tyto oblasti nemůže ovlivnit LHP, pokud jeho předpis je v souladu s lesním zákonem. A už vůbec neumí zajistit celoplošně dodržování toho, jak se LHP plní. A pracovníci státní správy lesů jsou cca 2 na kraj a kotrolují každý lesní hospodářský celek ( LHC). 3. Dřevěná kniha není o drancování lesů, nýbrž o tom, že státní lesy neprodávají dřevo samy , ale prostřednictvím leních těžebních společností.  Tím je stát ochuzován.

4. Nevím jaká pravidla prosazují tuzemští ekologové a co považují ze svého hlediska jako drancování, ale pokud se plocha po těžbě zalesní, nelze  o drancování hovořit.

Asi dvacet let trdím, že 1 lesní správa = 1 obslužný subjekt