Za deset let má v pravlasti automobilu a šrotovného jezdit jeden milion elektromobilů, v roce 2030 přes pět milionů a v roce 2050 by většina dopravy ve městech měla být zajišťována bez fosilních paliv.

Projekt elektromobilu "Mini E" koncernů BMW a Vattenfall Foto: dpa

V rámci akčního plánu bylo do roku 2011/2012 vyčleněno z druhého protikrizového finančního balíčku spolkové vlády celkem 500 milionů eur. Německo se rozhodlo touto aktivitou zařadit do stále se rozrůstající skupiny zemí podporujících přímo z vládní úrovně rozvoj elektromobilů a navazujících technologií.

Foto: dpa

Iniciativa německé vlády rozhodně není ve světovém měřítku ojedinělá. Například americký prezident Barack Obama před dvěma týdny oznámil spuštění obdobného programu v USA v rozsahu 2,4 miliardy USD. Ostatně o energetické politice nového prezidenta USA a následně o prvních reálných krocích v oblasti automobilového průmyslu a elektromobility jsem se již zmiňoval ve svých starších článcích na energetická témata.

Čína spustila obdobný program již před rokem 2000. Číňané si realisticky uvědomili, že jejich šance prorazit na zavedený evropský automobilový trh v segmentu automobilů se spalovacími motory je nepatrná, zatímco v perspektivním a dynamicky se rozvíjejícím segmentu hybridů a "stoprocentních elektromobilů" mohou mít podstatně lepší výchozí pozici. A proto dlouhodobě investují do odvětví miliardové sumy.

Projekt elektromobilu "Smart" koncernů Daimler a RWE Foto: Daimler

Pokud se týká Německa, tak alokované finanční prostředky by měly být především směřovány do urychlení vývoje baterií (zvýšení dojezdu na jedno nabití a snížení ceny) a hnacích systémů elektromobilů. Další dílčí projekty mají směřovat k tvorbě příslušných technických standardů a integraci nových technologií do stávající energetické infrastruktury (výstavba nabíjecích stanic apod.). Konkrétně k tomuto účelu by mělo být dle slov spolkového ministra dopravy Wolfganga Tiefensee (SPD) investováno 115 milionů eur v osmi "modelových regionech" (m.j. Berlín, Hamburg, Mnichov, Porýní a Porúří).

Foto: AP

Spolkový ministr životního prostředí Sigmar Gabriel (SPD) přispěl se svou politickou troškou do environmentálního mlýna optimistickým tvrzením, že elektromobily mají být poháněny elektrickou energií z obnovitelných zdrojů (OZE) a nikoliv z uhelných nebo jaderných elektráren. Ovšem při pohledu na statistiky IEA vidíme, že realita bude zřejmě poněkud jiná, protože více než 60% německé elektřiny je doposud vyráběno spalováním uhlí, ropy a plynu, 26% z jádra, 10% z vody, větru a slunce, zbytek z biomasy a odpadu.

Foto: dpa

I při zohlednění německého plánu na odstoupení od jaderné energetiky (tzv. Atomausstieg) je zřejmé, že procentuelní podíl elektřiny z OZE v bateriích elektromobilů bude podstatně nižší, než předpokládají mnozí dnešní optimisté.

Neodpustím si jedno malé odbočení. Celá problematika odstoupení od jaderné energetiky v Německu bude nepochybně vykazovat velmi zajímavý vývoj, protože v průběhu následujícího desetiletí by měla tato průmyslová velmoc odstavit elektrárny vyrábějící čtvrtinu veškeré elektřiny! Environmentální sektor velmi sebevědomě předpokládá, že výpadek produkce z jaderných elektráren musí být a rozhodně bude (jak jinak) pokryt výrobou z OZE, a to dokonce bez větších technických a ekonomických problémů.

Autor článku se naopak domnívá, že takto rozsáhlá změna energetického mixu v průběhu jednoho desetiletí je extrémně obtížný, až neřešitelný úkol a že je pouze otázkou času, kdy bude nutné Němcům oznámit výsledky střetnutí environmentálně-politických představ SPD a Zelených z období Schröderovy vlády z r. 2000 s fyzikální a ekonomickou realitou. Otázkou je, jak se německá veřejnost vypořádá s posly nepříjemných zpráv, které poněkud nekorespondují s futuristickými mediálními vizemi o OZE, které zajistí šťastnou budoucnost energetiky s dostatkem elektrické energie bez jaderných elektráren a zároveň i bez emisí CO2.

Ale vraťme se zpět k elektromobilům. Milion vozidel je již dostatečné množství, které jistě umožní objektivně a v plném rozsahu posoudit možné výhody popř. nevýhody nových technologií a širší ekonomické a společenské souvislosti. Dočkejme tedy času. První výsledky z Německa by mohly být k dispozici už za několik let.

Převzato z Nejedly.blog.idnes.cz se souhlasem autora