Neviditelný Pes

EKOLOGIE: Koronavirus vystřídá sucho a kůrovcový Armagedon

30.4.2020

Vysycháme! Nesněžilo, neprší. Co nesežral kůrovec loni, sežere letos a příští rok. V lesích panují vedra a požární riziko. Vysychají studny. Záchrana lesů a udržení vody v krajině je jediný Green Deal, který mi dává smysl.

Svět je stále sevřený koronavirem

Všechny konspirační teorie o jeho vzniku zazněly a prohlédli jsme si už i všechny vtipy. Koronavirus v médiích překryl ostatní problémy světa. Dokonce pohasla i hvězda jedné teenagerky ze Švédska, která jako jediná v této pandemické době směla do Evropského parlamentu a pak prý koronavirus také prodělala. Už jsme ušili všechny roušky a magneticky nás to táhne ven, na slunce, do přírody.

Jenže kdo si vyšel a jen trošičku pozoruje prostředí, ve kterém se pohybuje, musel zaznamenat v přírodě něco znepokojivého. Nedá se to přehlédnout. Vládne strašlivé sucho. Kdo vyrazil na zahrádky, zjistil, že půda je vyschlá na troud desítky centimetrů pod povrchem. Zemědělci, pro které je půda obživou, tohle vědí už dávno. Někdo si vyrazil na vycházky do míst, kde ještě předloni anebo loni byl les, a našel jen planiny plné pařezů, případně stojící rezavé mrtvoly suchých smrků, které sežral kůrovec. Lesní místa, která jsme důvěrně znali desetiletí, se změnila k nepoznání. Kolem lesních cest jsou haldy nakáceného smrkového dřeva, o které přesycený trh už téměř nemá zájem ani za cenu, která je pod výrobními náklady.

Problémy má i Klub českých turistů, který na dříve lesních trasách nemá kam malovat svoje proslulé turistické značky. Katastrofický obraz suchého a vykáceného lesa se ukazuje napříč celou republikou. Kůrovec úřaduje na severu Vysočiny, na Olomoucku, v Jeseníkách, v Ústeckém kraji v okolí NP České Švýcarsko, na jihu Středočeského kraje, v Královéhradeckém kraji, v jižních Čechách a na Šumavě. V mnoha lesích panují taková sucha, že jsou vyhlašována období se zvýšeným nebezpečím rizika požárů a pokud už hasičské jednotky přímo nehasí hořící les, jsou v permanentní pohotovosti. A to ještě ani zdaleka nezačalo léto. Ti, kteří vyrazili do našich pohraničních hor v nadmořských výškách nad 1000 metrů se svými pejsky, zjistili, že jejich čtyřnozí miláčci nemají klíšťata jenom z nížin a z podhůří, ale že si jich nachytali plno i na horách, kde ještě nedávno nebylo něco takového možné.

Lesy žere kůrovec a vysycháme

Loni kůrovec napadl na 30 milionů kubíků smrku, letos můžeme odhadovat, že to bude dalších až 50 milionů a v roce 2021 to může být až 100 milionů kubíků smrku sežraného kůrovcem. Celkem tak může Česká republika přijít až o polovinu všech smrkových porostů. V každém případě nás už v letos a v příštích letech čeká suchý a kůrovcový Armagedon. A následky budou dlouhodobé. Proto je třeba jednat. Vzrostlý les to není jen fabrika na dříví. Má mnoho dalších funkcí. Lesy jsou určujícím ekosystém pro celkové životní prostředí v ČR. Chrání půdu, zadržují vodu, formují mikroklima, zásadním způsobem pozitivně ovlivňují množství srážek, fungují jako čistička vzduchu, ale také jako velmi výkonná přírodní klimatizace. Když se vypne lesní klimatizace a zvlhčovač vzduchu, pak v místech, kam jste chodili za stínem, vláhou, houbami a příjemným prostředím panují v létě nesnesitelná vedra.

My to známe ze Šumavy. Na plochách, kde les kvůli rozmaru aktivistů a hloupých politiků zlikvidoval kůrovec, není žádný stín, nezpívají ptáci a na přímém slunci tu panují v létě teploty 40 i 50 °C. Přitom v zeleném lese je příjemných 25 a méně stupňů. Aniž by si to většina milovníků zeleného lesa uvědomovala, tak příjemné klima v lese tvoří také zdraví prospěšné těkavé látky přítomné ve vzduchu. Ty produkují živé zelené stromy. Patří mezi ně například terpeny jako třeba alfa-pinen. Na Šumavě bylo prokázáno, že v ovzduší živého lesa je této zdraví prospěšné látky 2x více než v lese sežraném kůrovcem. O to vše nás kůrovec připravil, a nejenom na Šumavě.

Není les, nejsou ani srážky

O koloběhu vody v krajině a o nezastupitelné roli lesa se učí již žáci šesté třídy základní školy. Na středních školách se pak děti učí, že když prší do olistěného nebo jehličnatého lesa, tak se až 80 % srážkové vody vypařuje zpět a jen 20 % srážkové vody z lesa odtéká. Z výparu pak vzniká nejenom příjemně vlhké lesní klima, ale také se tak voda vrací do koloběhu a opět se z ní kondenzací tvoří srážky. Tam, kde les chybí, je to obráceně – jen 20 % vody se vypařuje a 80 % odtéká. Tam, kde chybí les, se krajina přehřívá a vysušuje. Chybí srážky. Je narušen malý vodní cyklus.

A toto se dnes děje nejenom na Šumavě, kde kůrovcovou kalamitu spustili záměrně aktivisté s politickým krytím ministra Bursíka. A i když se nám podařilo na chvíli kůrovce na Šumavě zastavit a utlumit, tak nyní tam v záměrném pěstování kůrovce pod politickým krytím ministra Brabce pokračují. Kůrovec se za poslední roky masivně rozšířil po celé republice, ale bylo by vážnou chybou se domnívat, že se tak děje kvůli klimatické změně. Ta má na současné kůrovcové kalamitě v ČR podíl nějakých 20 %. Za zbytek může špatný systém hospodaření v lesích, na který upozorňovalo mnoho lesnických odborníků celá dvě desetiletí. Je trestuhodné, že to, co se učí děti na základních školách, nedokázali politici za posledních 20 let aplikovat do péče o naše lesy a krajinu.

Les se stal jen dojnou krávou

Popisuji zde banální a známé věci, ale zdá se, že na odborná pojednání dnes nikoho z odpovědných nezajímají. Tak třeba i skrze těchto pár jednoduchých řádek procitne pár dalších čtenářů. Na základní roli lesa v krajině zapomněly celé politické garnitury posledních 20 let. Les se pro mnohé politiky, ministry financí a premiéry, ale i pro některé nezodpovědné vlastníky stal jen dojnou krávou. Státní lesy se staly zdrojem miliard do státního rozpočtu. Množství odvedených miliard do státní kasy bylo po léta prakticky jediným hodnotícím kritériem LČR. Místo aby se prostředky z lesů vracely zpět do lesa, rozpustily se neznámo kam.

Rozprášili jsme české lesnictví. Hajným jsme prodali hájovny u lesa pod zadkem jako nepotřebný majetek, aby je kupující mohl za pár let střelit s mnohasetprocentním ziskem. Místo hájoven jsme hajným koupili hyundaie, aby do revíru mohli jezdit z paneláků, kam jsme je vystěhovali. Vyvážíme dřevo jako primární surovinu do zahraničí, kde ji zpracovávají čeští pendleři v rakouských a německých firmách, abychom produkty z českého dřeva zpět nakupovali od zahraničních obchodníků. Nic z toho nedává smysl, žádný odpovědný hospodář by tohle neudělal. My jsme to udělali.

Když lesník není denně v lese, nezachytí kůrovce. Když ho náhodou včas zachytí, pak ho kvůli byrokracii a výběrovým řízením nestihne včas zpracovat. Mnozí soukromníci do lesů nechodí vůbec, že jim les žere kůrovec, si všimnou až druhý rok, kdy koruny smrků zreziví na plochách, které se nedají přehlédnout. Do toho všeho si podle plánu ministrů životního prostředí Bursíka a Brabce záměrně pěstujeme kůrovce v národních parcích na Šumavě, v Krkonoších i Českém Švýcarsku. Podyjí je naštěstí listnaté, ale přemýšlí se o založení dalšího národního parku a kůrovcové líhně v Jeseníkách.

Vymysleli jsme celý systém, jak naše lesy zničit, a daří se to na jedničku. Dopracovali jsme to tak, že nám hrozí, že přijdeme o polovinu smrkového lesa v zemi. Vládne nám kůrovcová pandemie. Nemohu si pomoct, ale mně to připadá hloupé.

Zelený les a udržení vody v krajině se musí stát naší prioritou, jinak vyschneme

Česko nemá žádné moře, jsme pramennou oblastí a všechny voda od nás odtéká pryč. Jsme odkázáni na srážkovou vodu. Přicházíme o lesy, vysycháme. Potřebujeme znovu nastartovat malý vodní cyklus a se vší důsledností a absolutní prioritou koncepčně připravit a nastartovat trvalý systém udržení vody v krajině, v lesích, na bezlesí, na polích. Musíme se zaměřit na hospodaření s vodou ve městech, v zemědělství, v průmyslu i v domácnostech. Dobré příklady ve světě existují a odborníků pro české řešení máme dostatek. Když nám dá vláda šanci, máme naději.

Premiér Babiš ve svém projevu v ČT slíbil na řešení postkoronavirové ekonomické krize vyčlenit pompézních tisíc miliard (marketingově to zní lépe než bilion). Nespekuluji o tom, kolik z toho skutečně uvidíme. Z ekonomických následků koronaviru se budeme zvedat několik let, a to chci věřit, že se příští rok nevrátí zmutovaný jako SARS 3. Přes veškerý respekt ke koronavirové pandemii ale nesmíme zapomínat na naše životní prostředí.

Pokud se ale ihned a s nejvyšší prioritou nezačneme systematicky věnovat lesům a vodě v krajině, dopadneme moc špatně, a to na desetiletí, nebo trvale. Jestli nechceme nechat Česko vyschnout a změnit naši krajinu v neúrodné stepi a polopouště a naše studny ve vyschlé prázdné díry, bude muset vláda vyčlenit dalších tisíc miliard (ať to zní marketingově dobře) na obnovu zničených lesů a jejich dlouhodobou údržbu a na systém zachování vody v krajině. Bude nám trvat deset let, než navrátíme přírodě to, co jsme jí vzali, nebo nechali vzít. Ale ta investice se vrátí v podobě našich spokojených dětí, jako mohli být s naší přírodou, s našimi zelenými lesy, s našimi klikatými toky, močály a zemědělskou půdou plnou humusu spokojeni naši prarodiče.

Když to neuděláme dnes a s veškerým nasazením, čeká nás vyschnutí a doslova války o vodu. Obnova a udržení zdravých zelených lesů, zachování a ochrana živé a zdravé zemědělské půdy a zadržení vody v české krajině je pro mě jediný Green Deal, který mi dává smysl.

Manek.blog.idnes.cz



zpět na článek