Se čtyřletým zpožděním a vzrůstem nákladů z 27 na 43 miliard byl za pozornosti médií zprovozněn tunelový komplex Blanka. Stranou mediálního zájmu se chystá jeho dvojče, průchod západní varianty dálnice D3 Dolním Posázavím. Kořeny této varianty sahají od plánované germanizace Neveklovska za války, přes strategii Varšavské smlouvy až k obecně známým neřestem současné doby. Posázavské dvojče Blanky by s ní bylo cenově srovnatelné, předpokládaný průjezd aut však desetkrát menší. Projektanti trasy jsou jistě odborníky, avšak plnící politická zadání.

Autoatlas z roku 1992 obsahuje inženýrský návrh zdejší dálnice, který by byl drsným zásahem do krajiny, ale byl by na mezi ekonomické a ekologické přijatelnosti. Následovala řada změn iniciovaných převážně komunálními politiky. První byl přesun dálnice z východu od Jílového na západ a tím její vedení přes Zlatý kaňon Sázavy. Poslední pak snížení mostu přes Zahořanské údolí, s následnými výškovými problémy. Aby byl dodržen normou povolený úhel stoupání, povedou na obě strany od tohoto mostu tunely. Tunel Kamenná Vrata, dlouhý 1,8 km, strhne (podobně jako tunel na Okruhu nad Komořany), jak prameny v přilehlé osadě (vodovod jako vyvolaná investice), tak i ve Svatováclavských lázních. Střední část tunelu, pod místním statkem, je tak blízko povrchu, že vyvolává vzpomínky na propady Blanky ve Stromovce. Další dva tunely mají vést územím, v němž se od středověku dolovalo zlato a velké deště občas způsobí propad terénu. Na dálnici tu může číhat nepříjemnost srovnatelná se sesunem svahu na D8 v Českém Středohoří. Pro úplnost - na poslední tunel Luka, dlouhý 1,3 km navazuje kilometrový most nad Zlatým kaňonem. Kromě pořizovacích nákladů jsou značné i provozní náklady tunelů vynakládané po celou dobu jejich životnosti. Počet tunelů na jih od Sázavy v poslední verzi neznám.

Sázava

Jílové

K této západní trase dálnice D3, preferované současným krajským zastupitelstvem, existuje východní alternativa bez tunelů, blízká silnici I/3. Studie EIA připouští obě varianty, s tím, že západní má větší negativní vliv na přírodu a východní na obyvatele. Ekonomické srovnávací studie ovšem pocházejí z doby před změnou, která právě průchod Dolním Posázavím nákladově přibližuje Blance. Soudím, že zlomek nákladů na uvedené tunely by zaplatil technickou ochranu obyvatel poblíž východní varianty. Ostatně málo stačí k dokončení rychlostní silnice R4, která, rovněž bez tunelů, přivádí již čtyřpruhovou komunikaci do Písku. K úvahám o západní a východní variantě D3 přistupuje tudíž úvaha zásadní: Je nutné, aby z Prahy do jižních Čech vedly dvě paralelní komunikace dálničního typu?