Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Chvála smrku
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
R. Polášek 28.8.2021 12:16Ono hlavně každý lesník měl za totality i ještě dlouho potom pod sebou místní dřevaře. Takže když on nebo někdo jiný našel kůrovcový smrk, dřevaři dostali příkaz a do dvou dnů, týdne byl kůrovcový smrk dole, kůra s larvami kůrovce oloupána a larby tak zničeny. Takže kůrovec ani v těch smrkových mnokulturách neměl šanci, sucho nesucho. To až před nějak 5 - 8 lety politici ve sněmovně prohlásili za konflikt zájmů, buď z populismu nebo kvůli zelené sabotáži a ty dřevaře pod lesníky zrušili. Lesníky tak odkázali na pořádání výběrových řízení na kácení , což přináší zpoždění minimálně půl roku, tudíž v ochraně proti kůrovci je to téměř stoprocentně neúčinné. Druhá věc byla kácení kůrovcových smrků v NP Šumava, které nově nastolené zelené vedení NP před cca 10 roky potřebovalo utajit. Protože ho ze zákona nebylo možné zastavit, ale na druhé straně bylo toto kácení hlavní politický argument stejných zelených proti předchozímu vedení šumavského NP v čele se Stráským a na jeho odstoupení. Proto v rámci utajení kácení těch kůrovcových smrků pokácené dřevo tajně rozváželi po všech menších pilách po celé republice a s kmeny tak rozvezli i šumavského kůrovce. Sám jsem tady na Severní Moravě na místní malé pile ty kmeny ze Śumavy viděl, když jsem tehdy kupoval do baráku nějaká prkna. Krásné kmeny, tak 60 - 80 cm v průměru a s kůrou, takže nejspíš i s kůrovcem. |
|
|
O. Seliger 26.8.2021 18:00V totáčové době při lesní turistice v KRNAPU i jinde bylo možno míjet lapače kůrovce. A že jich bylo. Bylo by zajímavé jak se jejich počet instalací pohybuje po sametu v demokracii. |
|
|
V. Braun 26.8.2021 21:41Ty lapače byly spíše na indikaci zda se tam kůrovec vyskytuje. |
|
J. Krásenský 26.8.2021 23:41Pominul jste podstatný fakt, že lapače snižovaly riziko kůrovcové kalamity. Pokud byly umístěny včas, dokázaly jí zamezit. |
|
|
J. Rejzek 26.8.2021 17:26Bylo by asi zajímavé porovnat škody způsobené kůrovci podle vlastníka lesa. To by ukázalo skutečný podíl člověka na současné kalamitě ,protože způsob hospodaření v lesích je úzce spojen s výskytem kůrovců Nikde jsem nedohledal takovou statistiku a tak si dovolím sestavit odhad škod podle vlastníků. Nejlépe jsou na tom státní a vojenské lesy(bez parků a chráněných území) ,velké majetky soukromé a obecní A na konci zůstávají majitelé několika arů -hektarů a to již nezáleží na tom komu patří. Nemohu hodnotit lesy církevní, ale prý nic moc. |
|
|
J. Novák 26.8.2021 15:47zdejší diskuzi ovládli zelení placení šílenci, víme o nich a jsou to zkázonosní grázlové k odpoutání lidí a zavlečení na falešnou cestu..... |
|
P. Rada 26.8.2021 17:04Tak neváhejte a naznačte či dokonce ukažte na tu správnou cestu věrohodnou a tedy ověřitelnou výpovědí. Na tom "placení šílenců" - které nadnášíte právě může být kus pravdy. Jako česká společnost totiž žijeme zhruba dvě třetiny roku na ekologický dluh a naposled jsme zde byli alespon potravinově zcela soběstační za Prvé republiky. Jen toto je dost "šílená" situace a přesto platy, důchody, dividendy... naprostá většina společnosti dál bezostyšně přijímá. To příznačně tomu, že je hromadně na "falešné cestě" trvalé neudržitelnosti. http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/Ceska-stopa.pdf |
|
|
V. Petr 26.8.2021 11:29Vůbec nejde o vyšší podíl smrků, ale "ochranu" kůrovce ze strany zelených!!! |
|
|
P. Rada 26.8.2021 11:43Nehájím ani kůrovce ani zelené ale lidskou soudnost. Ta podle zkušenosti opakovaně potvrzené s dat feromonových lapačů říká, že latentně je kůrovec ve smrkových klturách přítomen celoplošně, celoplanetárně a podle skamenělin už desetimiliony let. Velmi dlouho tedy žili pospolu v symbioze. Nově poměry na planetě rozvrací zejména člověk konzumní. |
|
L. Písařík 26.8.2021 13:43Jak? |
|
|
P. Rada 26.8.2021 15:32Např. základní prvky biosféry C, N, P, mají zásahem člověka narušené metablické cykly. Uhlíku je v atmsféře už o 40% více jak kdykoli za poslední 3miliony let a koncentrace dál roste. Atktivního dusíku je na planetě dokonce nejvíce jak za celou její epochu a ohrožuje život jak v oceánech tak ozonovou vrstvu. Fosforu se v půdě nedostává, a ložiska má pro zemědělství jen na desítky let. Druhová rozmanitost klesá. Teplota globálně roste nejrychleji jak za posledná desítky milionů let. Hladiny oceánů rostou.... V životním prostředí se objevují látky které dokonce na planetě nikdy neexistovaly - např freony.... Planeta je nově místy poznamenána i docela novými prvky a řadou neobvyklých radionuklidů. Dramatičtější proměnu zažila planeta naposledy na K/T rozhraní po dopadu planetky která navodila konec všeho živého s hmotností nad 23 kg a uknčila tak věk dinosaurů. Dnes nadchází Antropocén jehož všechny důsledky pochopitelně nejsme schopni odhadnout natož popsat. Je Vám jen toto málo? |
|
G. Onion 26.8.2021 18:44Samozřejmě, že je toho málo, žalostně málo. A víte proč? No protože víc jak polovina jsou zelené lži a ten zbytek jsou pololži, polopravdy. Argumentovat zeleným kruhem, to chce fakt odvahu. |
|
|
P. Rada 26.8.2021 22:14Tak zde uvedte pravdu - nikoli jen vágní tvrzení o lžích. Ke koncentraci uhlíku jsou data např zde: https://gml.noaa.gov/ccgg/trends/weekly.html |
|
|
V. Mokrý 26.8.2021 12:17
|
|
|
J. Pavelka 26.8.2021 10:45Není to pravda, do dost velké výšky by přirozeně smrk rostl pouze v roklinách a lesy by byly listnaté ve vyšších polohách s jedlí......Až v horách je smrk přirozeným druhem... |
|
|
P. Rada 26.8.2021 11:24Spíše jen v tundře a ta se mikroklimaticky doposud částečně vyskytuje i u nás na horách. Autor má ale pravu s plasticitou smrku a tak jedinci tohoto druhu mohou růst v rozmanitějších podmínkách. Jak se takovéto vlastnosti ale zmocní kapitálem hnaná chtivost - může být zle a to máme zatím to štěstí, že pro menší větrnost se u nás požáry jako konečná fáze lesů zatím nerozmáhají tak, jak jinde třeba i v severněji. |
|
|
J. Novák 26.8.2021 10:40SMrk ztepilý,... kdo na takové krásné přídavné jméno a označení má??? SMrk je nejlepší soused, a pan Jirsa správně pochopil význam smrkových lesů,...chraňme smrky a jehličnaté lesy před parazity a šílenci!!! |
|
|
P. Rada 26.8.2021 11:18Jirsa spíše nepochopil - reaguje přeci na kalamitu a lesnictví kde smrk končí. Smrky si doposud naopak nejsmysluplněji chrání obyvatelé měst tím, že je tu a tam tolerují a třeba i v suchu zavlaží... na svých pozemcích uvnitř výstavby. Na takto roztroušené a větvemi až k zemi orostlé nádherné jedince nemá kůrovec zdaleka takovou šanci jak na stejnověkou dorůstající monokulturu lesnické velkovýroby. Smrk ve městech se obyvatelstvu nenápadně vyplácí na zdraví prospěšnému vychytáváním prašnosti protože na rozdíl od listnáčů právě v ziním období kdy hrozí inverze s neobvyklou prašností stále velkou plochu zeleně která ji tlumí. Odnášejí to ale zvýšenou depozicí na plaoše pod svou korunou. "Šíenci" se naopak ženou za rychlým ziskem ze zastavováník kdejaké městské plochy, vytěžení kdejakého lesa... a devastují právě zde mikroklimaticky nejcenější zelen i když jim to ekologové i lékaři rozmlouvají co jen mohou. |
|
|
J. Novák 26.8.2021 11:41největší biologickou zkázu zařídili naši ekologové.....nechme přírodu přírodě a lidem lžeme jak si sama pomůže,....my tady v Evropě SAHARU NECHCEME |
|
|
V. Braun 26.8.2021 10:29Pan Jirsa si v ideologicky laděném článku stěžuje na ideologii, no není to ironie? Sice přiznává, že bez zásahu člověka by tady byl menší podíl smrků, ale člověk (lesník) za vysoký podíl smrků podle něj nemůže, asi je tedy sázeli mimozemšťané. A k té bezzásahovosti? Tu nikdo mimo nejpřísnější zóny národních parků, které mají proti celkové rozloze lesů minimální velikost, nikdo neprosazuje. |
|
|
J. Kraus 26.8.2021 10:05Ve starých kronikách jsou často zmínky o neprostupných hvozdech, i Římané se zastavili před neproniknutelnou Gabretou a sám Caesar měl respekt z hrůz Hercynského lesa. Nevím, jak vypadá Boubín dnes, ale před lety mě zklamal, naprosto to nebyl neprostupný prales. Řekl bych, že k neprostupnosti přispívají hlavně listnáče, smrky až druhotně. Padlý smrk zetlí mnohem dřív než třeba dub. I dnes se dá smrkovým mlázím prodrat, ale v nějakých náletech člověk může zabloudit. Smrky netvoří houštiny, kdežto listnáče ano. Otázka je, jak před těmi staletími mohlo tolik listnáčů dospět a vyrůst, když zvěř byla ponechána sama sobě a jistě pilně okusovala. Napadá mě jediné, že té spárkaté zvěře nebylo tolik aby to stihla a o to se starali vlci, rysové a medvědi. |
|
|
P. Rada 26.8.2021 10:20Proč Vás nenapadlo, že v té době bylo i daleko méně polí a to zejména v některých lokalitách? I v Čechách bylo nejdříve osidlované Polabí ... a teprve dlouho poté podhůří až hory. |
|
J. Ticháček 26.8.2021 13:35Neprostupný hvozd je něco zcela jiného, nežli prales. Popravdě řečeno, prales není zrovna vhodné místo pro rostliny. bývá tam dost stromů, pod nimi stín, blbě se tam roste i docela odolné kopřivě. jen když něco staršího padne, vypukne závod, která z těch dvaceticentimetrových rostlinek bude dřív nahoře a vyhubí vše nižší. Maximálně se v tom pralese povalují stromy naležato, které tu cestu dovedou znepříjemnit až hrůza. Ale zase není problém si tu cestu udělat tím, že si ji uklidíte. Horší jsou okrajové části, tam se najde spousta menších stromů, které rostou jeden přes druhý, keře to samé, a občas i nějaká ta pampeliška. Takže i vcelku průchozí prales, jakým je Boubín, může být bez připravené vstupní cesty dost velkou překážkou. Aniž by kdo tušil, že za nějakých sedm set metrů té hrůzy je vcelku volno. Ale ty neprostupné hvozdy, o kterých jste se zmínil, ty opravdu existovaly. Protože na ty horské pralesy přímo navazovala - před větším rozmachem zemědělství - lesostep. Čímž se okraj pralesa roztáhl z pár stovek metrů na pár kilometrů. A tam se fakt blbě lezlo. A co naplat, že v poctivém pralese bývá dost místa na průjezd kamiónu. |
|
|
J. Ganaur 26.8.2021 9:38Buky byly lidmi vykáceny, protože lidé potřebovali víc polí a luk, a také na dřevěné uhlí.Byly nahrazeny smrky, v tehdejším chladnějším klimatu to tolik nevadilo.Smíšené lesy jsou blízké původním pralesům, více odolné změnám.A dřevo, jako surovinu, vážně vyvážet nemusíme. |
|
|
P. Sura 26.8.2021 9:51A co užitečného byste s ním udělal, když se vykácet MUSÍ a my nejsme natolik schopní ho v daném objemu zpracovat na výrobky? |
|
|
P. Rada 26.8.2021 10:36Někdy může být nejužitečnější kalamitně napadené na místě nechat stát, postupně popadávat až zetlít. V obecně překyselené půdě totiž působí tlející dřevo zásaditě. Např. až po kalamitě na Š. se v posledních letech do tamních potoků, Černého jezera... vracejí ryby které tam v 80tých letech vyhynuly. Rozpadlá dtřevní hmota je zásobárnou živin a záchytným místem srážkové vody pro další semenáčky... které mohou nejsnáze začít růst v místech kde nepanuje vysoký rozkyv denních a nočních teplot - tedy v částečném zastínění od rozadajících se zbytků stromů. Zásadní chybou pokalamitních zásahů může naopak být, vše odtěžit na erozí trpící holiny s cílem za každou cenu vše těžené rozprodat - aniž se lokalita podaří obratem zalesnit. |
|
|
J. Fráňa 26.8.2021 9:20Nebezpečnost ekoteroristů je v jejich schopnosti překrucovat fakta. Třeba pan Rada. Napíše, že zásoby fosforu jsou cca. 30 let. Zaprvé, fosfor je 11 prvkem v pořadí výskytu. Za druhé, přečetl si Ekolisty a tam z neznalosti zaměnil fosfáty za fosfor. Za třetí, uvěřil i blábolu 30 let, což je holý nesmysl, neboť apatit je velmi hojný. Navíc neustále vzniká, sopečnou činností a usazováním organických zbytků. Pan Rada má fosfor i v zubech, akorát to neví. A tihle nedoukové chtějí zachraňovat planetu. Jeden takový zachraňoval Šumavské lesy a lesníci to řeší po tomhle dovedovi již řadu let. |
|
|
P. Rada 26.8.2021 10:51Pane Fráno fakta překrucujete spíše Vy. Ověřte si mé zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Planet%C3%A1rn%C3%AD_meze#/media/Soubor:Planetary_Boundaries_2015.svg https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/ https://www.respekt.cz/tydenik/2012/45/hlad-po-fosforu Takže pane nedouku Fráno fosfor skutečně sice je na planetě cca 11 prvkem co se týče výskytu v zemském globu - ale v biosféře přesto podobně nedostatkovým jako dusík kterého je ve vzduchu 80% a rostliny jej běžně nejsou schopny využívat. Fosfor ale bývá naopak od víceméně inertního dusíku vázán zpravidla tak pevnou chemickou vazbou, že je pro naprostou většinu živého nedostupný. Dalším problémem jsou sice zatím netěžená velká ložiska ale zde je naopak kontaminiván jinými prvky, sloučeninami a to až tak, že by jeho vyčištění znásobilo cenu hnojiv na trhu. To už se ale nakonec děje nebo se ta nejméně kvalitní hnojiva distribuují do chudých zemí na nejchudší půdy. Až eventuelní produkce se dostává k zatím bohatým, kteří pak ale mají třeba to štěstí, že konzumují potraviny s různých lokalit a tak větší problémy s jedy v potravinách běžně nemají. |
|
|
J. Nevrkla 26.8.2021 8:54Čekám, že ekologové přijdou s tím, že by na polích neměla být pšenice, ale původní traviny. Ale tu biopalivovou řepku možná budou bránit. |
|
|
P. Rada 26.8.2021 11:00Čekáte marně. Ekologie popisuje vstahy mezi organismy a prostředím a ekologové je jen interpretují. To na co ekologové přijdou mohou sice aplikovat soukromí vlastníci pozemků kterých je u nás sice naprostá většina ale ani ti to nedělají. To prostě proto, že obvykle jsou už vstahově zaháčkováni v momentálně lukrativnějším průmyslu, obchodu, bankovnictví... a tak své pole nechávají nájemě drancovat. Na 80% půdy tak přes všechna chvástání o blahodárnosti privatizací nepracují vlastníci a podle toho to s půdní bonitou dopadá. Pokud nevěříte zajděte se hned ted podívat na barvu nejbližší řeky. Právě tam odtéká dříve úrodná půda bývalé země živitelky. |
