Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ono hlavně každý lesník měl za totality i ještě dlouho potom pod sebou místní dřevaře. Takže když on nebo někdo jiný našel kůrovcový smrk, dřevaři dostali příkaz a do dvou dnů, týdne byl kůrovcový smrk dole, kůra s larvami kůrovce oloupána a larby tak zničeny. Takže kůrovec ani v těch smrkových mnokulturách neměl šanci, sucho nesucho.

To až před nějak 5 - 8 lety politici ve sněmovně prohlásili za konflikt zájmů, buď z populismu nebo kvůli zelené sabotáži a ty dřevaře pod lesníky zrušili. Lesníky tak odkázali na pořádání výběrových řízení na kácení , což přináší zpoždění minimálně půl roku, tudíž v ochraně proti kůrovci je to téměř stoprocentně neúčinné. Druhá věc byla kácení kůrovcových smrků v NP Šumava, které nově nastolené zelené vedení NP před cca 10 roky potřebovalo utajit. Protože ho ze zákona nebylo možné zastavit, ale na druhé straně bylo toto kácení hlavní politický argument stejných zelených proti předchozímu vedení šumavského NP v čele se Stráským a na jeho odstoupení. Proto v rámci utajení kácení těch kůrovcových smrků pokácené dřevo tajně rozváželi po všech menších pilách po celé republice a s kmeny tak rozvezli i šumavského kůrovce. Sám jsem tady na Severní Moravě na místní malé pile ty kmeny ze Śumavy viděl, když jsem tehdy kupoval do baráku nějaká prkna. Krásné kmeny, tak 60 - 80 cm v průměru a s kůrou, takže nejspíš i s kůrovcem.

V totáčové době při lesní turistice v KRNAPU i jinde bylo možno míjet lapače kůrovce. A že jich bylo. Bylo by zajímavé jak se jejich počet instalací pohybuje po sametu v demokracii.

Ty lapače byly spíše na indikaci zda se tam kůrovec vyskytuje.

Bylo by asi zajímavé porovnat škody způsobené kůrovci podle vlastníka lesa. To by ukázalo skutečný podíl člověka na současné kalamitě ,protože způsob hospodaření v lesích je úzce spojen s výskytem kůrovců Nikde jsem nedohledal takovou statistiku a tak si dovolím sestavit odhad škod podle vlastníků. Nejlépe jsou na tom státní a vojenské lesy(bez parků a chráněných území) ,velké majetky soukromé a obecní A na konci zůstávají majitelé několika arů -hektarů a to již nezáleží na tom komu patří. Nemohu hodnotit lesy církevní, ale prý nic moc.

zdejší diskuzi ovládli zelení placení šílenci, víme o nich a jsou to zkázonosní grázlové k odpoutání lidí a zavlečení na falešnou cestu.....

Tak neváhejte a naznačte či dokonce ukažte na tu správnou cestu věrohodnou a tedy ověřitelnou výpovědí.

Na tom "placení šílenců" - které nadnášíte právě může být kus pravdy. Jako česká společnost totiž žijeme zhruba dvě třetiny roku na ekologický dluh a naposled jsme zde byli alespon potravinově zcela soběstační za Prvé republiky.

Jen toto je dost "šílená" situace a přesto platy, důchody, dividendy... naprostá většina společnosti dál bezostyšně přijímá. To příznačně tomu, že je hromadně na "falešné cestě" trvalé neudržitelnosti.

http://www.zelenykruh.cz/wp-content/uploads/2015/01/Ceska-stopa.pdf

Vůbec nejde o vyšší podíl smrků, ale "ochranu" kůrovce ze strany zelených!!!

Nehájím ani kůrovce ani zelené ale lidskou soudnost. Ta podle zkušenosti opakovaně potvrzené s dat feromonových lapačů říká, že latentně je kůrovec ve smrkových klturách přítomen celoplošně, celoplanetárně a podle skamenělin už desetimiliony let. Velmi dlouho tedy žili pospolu v symbioze.

Nově poměry na planetě rozvrací zejména člověk konzumní.

Není to pravda, do dost velké výšky by přirozeně smrk rostl pouze v roklinách a lesy by byly listnaté ve vyšších polohách s jedlí......Až v horách je smrk přirozeným druhem...

Spíše jen v tundře a ta se mikroklimaticky doposud částečně vyskytuje i u nás na horách.

Autor má ale pravu s plasticitou smrku a tak jedinci tohoto druhu mohou růst v rozmanitějších podmínkách. Jak se takovéto vlastnosti ale zmocní kapitálem hnaná chtivost - může být zle a to máme zatím to štěstí, že pro menší větrnost se u nás požáry jako konečná fáze lesů zatím nerozmáhají tak, jak jinde třeba i v severněji.

SMrk ztepilý,... kdo na takové krásné přídavné jméno a označení má??? SMrk je nejlepší soused, a pan Jirsa správně pochopil význam smrkových lesů,...chraňme smrky a jehličnaté lesy před parazity a šílenci!!!

Jirsa spíše nepochopil - reaguje přeci na kalamitu a lesnictví kde smrk končí.

Smrky si doposud naopak nejsmysluplněji chrání obyvatelé měst tím, že je tu a tam tolerují a třeba i v suchu zavlaží... na svých pozemcích uvnitř výstavby. Na takto roztroušené a větvemi až k zemi orostlé nádherné jedince nemá kůrovec zdaleka takovou šanci jak na stejnověkou dorůstající monokulturu lesnické velkovýroby.

Smrk ve městech se obyvatelstvu nenápadně vyplácí na zdraví prospěšnému vychytáváním prašnosti protože na rozdíl od listnáčů právě v ziním období kdy hrozí inverze s neobvyklou prašností stále velkou plochu zeleně která ji tlumí. Odnášejí to ale zvýšenou depozicí na plaoše pod svou korunou.

"Šíenci" se naopak ženou za rychlým ziskem ze zastavováník kdejaké městské plochy, vytěžení kdejakého lesa... a devastují právě zde mikroklimaticky nejcenější zelen i když jim to ekologové i lékaři rozmlouvají co jen mohou.

Pan Jirsa si v ideologicky laděném článku stěžuje na ideologii, no není to ironie? Sice přiznává, že bez zásahu člověka by tady byl menší podíl smrků, ale člověk (lesník) za vysoký podíl smrků podle něj nemůže, asi je tedy sázeli mimozemšťané. A k té bezzásahovosti? Tu nikdo mimo nejpřísnější zóny národních parků, které mají proti celkové rozloze lesů minimální velikost, nikdo neprosazuje.

Ve starých kronikách jsou často zmínky o neprostupných hvozdech, i Římané se zastavili před neproniknutelnou Gabretou a sám Caesar měl respekt z hrůz Hercynského lesa. Nevím, jak vypadá Boubín dnes, ale před lety mě zklamal, naprosto to nebyl neprostupný prales. Řekl bych, že k neprostupnosti přispívají hlavně listnáče, smrky až druhotně. Padlý smrk zetlí mnohem dřív než třeba dub. I dnes se dá smrkovým mlázím prodrat, ale v nějakých náletech člověk může zabloudit. Smrky netvoří houštiny, kdežto listnáče ano. Otázka je, jak před těmi staletími mohlo tolik listnáčů dospět a vyrůst, když zvěř byla ponechána sama sobě a jistě pilně okusovala. Napadá mě jediné, že té spárkaté zvěře nebylo tolik aby to stihla a o to se starali vlci, rysové a medvědi.

Proč Vás nenapadlo, že v té době bylo i daleko méně polí a to zejména v některých lokalitách? I v Čechách bylo nejdříve osidlované Polabí ... a teprve dlouho poté podhůří až hory.

Buky byly lidmi vykáceny, protože lidé potřebovali víc polí a luk, a také na dřevěné uhlí.Byly nahrazeny smrky, v tehdejším chladnějším klimatu to tolik nevadilo.Smíšené lesy jsou blízké původním pralesům, více odolné změnám.A dřevo, jako surovinu, vážně vyvážet nemusíme.

A co užitečného byste s ním udělal, když se vykácet MUSÍ a my nejsme natolik schopní ho v daném objemu zpracovat na výrobky?