Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ekologie smrku - versus Jirsovo lživé řečnické vystupování.

Lýkožrout smrkový je v tundře kde je smrk domovem neškodným ba užitečným symbiotem už 65 milionů let. Takové situaci dnes v Česku ale odpovídají sotva jen vrcholové planiny nejvyšších pohraničních hor. Zde proto rostla tzv klimaxová smrčina i s kůrovcem v dlouhodobé relativní rovnováze do doby než přišlo zalesnování nižších poloh, posléze kyselé deště a nakonec glob oteplování.

V přirozené tundře totiž vzhledem k průměrným teplotám kůrovec dosahuje jedné generace za rok a tak se ani na polomu nemůže vícegeneračně přemnožit. Taková situace ho naopak pravidelně nutí k vyhledávání jednotlivých polámaných či jen neslabších ale už dostatečně vzrostlých stromů s celého porostu které selektivně vyhledává podle produkce terpentenů a poté cíleným náletem urychleně mění na nový půdní supstrát. Vytvářením prostoru pro zdravé mladší smrky takto kůrovec přirozený porost v dříve dlouhodobě stabilních podmínkách spíše posiloval.

Docela k jiné situaci dochází při jeho umělém zejména monokulturním a stejnověkém pěstování v jiném klimatu, ve sponu... s cílem maximalizace využití růstových dřevoprodukčních schopností smrku na ploše.

Od cca 40 roku růstu už v teplejších podmínkách vytvářejí smrky dostatečně silnou kůru aby se pod ní mohl kůrovec namnožit. Při hustém sponu sice rychle a rovně rostou do výšky ale zároven ztrácejí spodní ovětvení. U nás nejrozšířenější druh kůrovce však pravidelně napadá kmeny pod posledními ještě zelenými větvemi. V dřevoprodukční monokultuře tak má k dispozici extrémě velkou kmenovou plochu kterou už po narušení není strom schopen účinně bránit. Samečci nejprve slabší kmeny feromonem označí a nalétávající samičky pak zas jiným feromonem značkují povrch tak, že kmen pokryjí následnými chodbičkami prakticky rovnoměrně.

Nelži zase, ty jeden Zelený bolševický zmetku! Smrkové porosty zdevastovali takoví "odborníci" jako ty, hovado, a ještě se tím chlubíte, zmetci!

Smrk byl a je přirozeným obnovitelným zdrojem - dřeva na topení, stavebnictví, papírenství. Smrk, díky jehličí - hustému jehličí, dokáže zadržet nejvíce srážek až 3 mm na m2. Václav Cílek: "Především chci vyvrátit nesmysly o tom, že jehličnany se mají vyskytovat jen ve výšce nejméně od 1000 metrů nad mořem a výše, jinak nemají v české krajině co dělat, protože zde byly uměle vysázeny atd. Například smrk tu má své domovské právo, ten zkrátka do české krajiny patří a nadmořská výška v tom nehraje takovou roli, jak vidíme třeba v Povltaví." https://1url.cz/MKRNa

Cílek má vesměs pravdu ale nekomentuje tolik dřevoprodukční lesnictví. Spíše jen možnosti jehličnanů a potažmo i růstu smrku i v polabí. Tak jak to sdělil s ním souhlasím.

Zkuste ale rozlišovat nesrovnatelné růstové možnosti jednotlivých palsticky přispůsobivých stromů tapy smrků - a možnosti stejnověké dřevoprodukční kultury.

Paradoxní ale v článku navíc je, že ačkoliv je chytlavě do nadpisu vtažena "Gréta" a dokonce jen jménem - v textu už Cílek rozpor s nijak nekomentuje natož, že by ho specifikoval.

SMrky nejvíce sekvestrují CO2 ze všech dřevin,

tedy pomáhají zmírnit koncentraci emisí,

tedy smrky musíme co nejvíce chránit a také sázet,.....

ale mají-li ekologisti totální destrukční cíle krajiny a lidstva, potom ekologisté=šílenci smrk nenávidí

SMrky nejvíce vyčesávají (kondenzují) vodní páru a nasávají oceánskou vlhkost (výpar vody) na kontinenty,

přes 7 000km kondenzačních hran jehlic nemá žádný jiný strom, jeden SMrk vyčeše přes 15 000 000m3 vodní páry za 24 h při vhodných podmínkách (teploty + tlaku + rosného bodu)

tedy 1 ha smrkového lesa vyčeše 4 200 000 000 m3 vodní páry - oblačnosti, zejména smrkové lesy jsou motorem velkého koloběhu vody !!!