Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dost už bylo přehrad a hal.

Nápad vybudovat další obří nádrže a napěchovat je vodou, je krátkozrakou domněnkou vzbuzující pochyby, že obzor vizionáře je širší než okno kanceláře. Řešení musí být komplexní – zapojit celý obzor pohledu ze Sněžky, Řípu, Radhoště. Nejcennější (  „sůl nad zlato“) zásobníky vody jsou ty přirozené (lesy, louky, rybníky, tůně, nezabetonované potoky). Podstatou jsou pozemky – které zajistí dlouhodobou existenci rezervoáru. Začátkem devadesátých let se v Dobříši uskutečnilo setkání zástupců vlád a odborníků, hledali řešení ekologických problémů – či raději řekněme problémů člověka a přírody, když slovo „ekologický“ je chudák tak vláčeno. Češi a Holanďané začali s plánováním „územního systému ekologické stability“ (ÚSES), geniální myšlenka. U nás však mnohde zůstala jen na papíře, a na tom papíře teď „otravuje“ (ne všude) při pořizování územních plánů, kde kdo se zlobí, proč má na svém pozemku strpět nějaký „biokoridor“, dějí se věci kuriózní, kdy tento „biokoridor“ vede pod vedením vysokého napětí mezi zástavbou… Právě to se bohužel zatím žádné vládě nepodařilo - zastavit „mizení“ státního půdního fondu. „Přírodními“ či „ekologickými“ činovníky jsou spíše jednotlivci, skupinky, kteří sami vykupují území, o jejichž blaho dále pečují (v územních pláno i v reálu). Jasný signál, že společnosti o něco jde, bych viděla v zahájení systematického výkupu pozemků a realizaci obnovných opatření s cílem minimalizovat ztráty vody a kvalitní půdy v povodích (pásy břehových porostů např.), mnohde je zoráno až ke břehu. Bez výkupu pozemků to nepůjde, i přes všechny „kompenzační“ dotace. I když nelze souhlasit s panem Kohoutem, že dotace jsou zhoubou, resp. jistě nemyslel dotace pro „přírodu“ – zde dotace dotují  přirozený deficit finančních zdrojů, neboť pro trh není (dosud nebyla) „louka“ žádným hráčem, pokud by měla zůstat loukou…