Současné sucho je tak velké, že se jím zabývá vláda. Nicméně budoucí nedostatek vody je přeci dlouhodobě znám. Loňská zpráva Organizace spojených národů ohledně stavu vodních zásob naznačila, že lidstvo směřuje do období narůstajících problémů s dostupností vody. Do deseti let prý budou čelit nedostatku vody tři miliardy lidí ve 48 zemích světa. V roce 2030 se zásoby vody sníží o 40 procent a dostanou se na kriticky nízkou úroveň. OSN proto vyzývá k zahájení „modré revoluce“, kampaně za zachování stávajících vodních zdrojů, vytváření nových a investování financí do distribuce vody zejména v chudých ekonomikách.

Opačný trend můžeme sledovat v České republice, která je jakousi „střechou Evropy“ a může vodu akumulovat. V letech 2005 až 2007 byl ministerstvem zemědělství zpracován Plán hlavních povodí České republiky jako dlouhodobá koncepce v oblasti vod. Jedním z jeho cílů bylo aktualizovat stávající rozsah lokalit výhledových vodních nádrží pro územní „hájení“ jako adaptační opatření proti budoucímu suchu. Připravených 186 lokalit se bohužel nepodařilo schválit pro střety se zájmy ochrany přírody a krajiny.

Zpracovaný „Plán hlavních povodí“ nikdy nebyl plán výstavby přehradních nádrží, jak to chápali ochránci životního prostředí a nevládní ekologistické organizace. „Hájení“, které plán pro tyto lokality navrhuje, znamená, že až v roce 2050 až 2070 dojdou dostatečné vodní zdroje, jak varuje OSN, bude možné výstavbu na takových místech zahájit a nebude prodražená výkupem nebo přemístěním velkých investic, které by se v budoucí zátopě mohly objevit.

Nicméně, v meziresortním řízení ministerstvo životního prostředí 117 lokalit vyškrtlo. Avšak ani zbývajících 65 lokalit se nepodařilo schválit vládou, ale pouze jako dohodu ministrů zemědělství a životního prostředí. „Zabij bobra, zachráníš strom“ by se dal parafrázovat přístup českých zelených k zajištění možnosti výstavby nových přehradních nádrží v případě nedostatku vodních zdrojů. Ochráníme několik zcela jistě významných či chráněných živočichů a stanovišť, ale v důsledku jejich fundamentální ochrany znemožníme akumulovat tolik důležitou vodu na našem území.

Nedostatek vody, sucho a přizpůsobení se změně klimatu jsou témata, jimiž se Rada Evropské unie zabývá od roku 2005. V červnu 2010 přijala závěry, které podporují aktivity členských států pro snížení zranitelnosti EU vůči nedostatku vody a vyzývá členské státy k vypracování plánů pro zvládání nedostatku vody a sucha. Paradoxně, české ochraně přírody posloužily již dříve přijaté evropské zákony o ochraně přírody k blokaci „územního hájení“ lokalit vhodných pro výstavbu vodních nádrží, tedy i k blokaci závěrů EU o zvládání nedostatku vody. Myslím, že to je téma, kterým by se česká vláda měla také zabývat.

Právo, 4.8.2015

Autor je senátor