P. Rada 8.2.2020 20:50

"Prolhané bláboly"?

Realitou např v USA je omezení rychosti i na dálnicích na v přepočtu cca 120km/h a to nezrušil ani Trumph. Realitou v Evropě je pro mě tak hustý provoz, že už ani tou stovkou se leckde často nedá jet.

Pan Wágner za tímto omezením rychlostí ale postoje jakýchsi aktivistů:

...."Trnem v oku mnoha aktivistů je i rychlost vozidel"...

Takové vysvětlení já právě považuji za "odtržené od reality".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.2.2020 21:12

Realitou je, že ta omezení jsou zcela zbytečná a kontraproduktivní, Zelený bolševiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 8.2.2020 22:00

Pane Rado, zase jste nečetl pozorně. V článku stojí toto: "Nizozemsko na základě politických rozhodnutí celostátně snižuje maximální rychlostní limit na 100 km/h v rámci opatření, jejichž cílem je snížit emise, jak to světu oznámil nizozemský premiér Mark Rutte."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 8.2.2020 22:39

Omyl. Četl jsem pozorně a s toho mi vyplynulo, že pan Wágner ledacos pomíjí jen aby mu vyšel výsledek jaký si přeje. Navíc ani Vy jste nečetla pořádně. Psal jsem totiž také :

..."Realitou v Evropě je pro mě tak hustý provoz, že už ani tou stovkou se leckde často nedá jet"...

Máte tedy za to, že jiné okolnosti než on uvedl nejsou ve hře o budoucnost mobility či o pravidlech která při ní platí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.2.2020 22:49

Aha, a proto tu rychlost snížíme i tam, kde se tak rychle jet dá, Zelený bolševiku, to fakt dává smysl, ale jenom takovým prolhaným bolševickým podvodníkům, jako jsi ty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 9.2.2020 7:57

Spotřeba energie (pohoných hmot) je úměrná dynamice jízdy a míře valivého a serodynamckého odporu - vše rozpočteno na osobo či tunokilometry.

Už dnes přitom žije i pan Langer ve společnosti zhruba půlrok na ekologický dluh který průběžně narůstá už id roku 1970 a to přes veškerý technologický pokrok.

Dlužníci sice mohou tvrdit, že vše jednou vrátí ale poč jim jen věřit? Solidní by bylo vše doložit jakýmsi splátkovým kaendářem a pod.. Do té doby by jim rozumný věřitel (který chce dlužníka podržet), měl legislativně vytyčovat meze např omezováním nadbytečné spotřeby. Ta je vázána třeba i na rychlost vozidel a obecně na jejich nedomyšleném využívání.

Přednost před rychlostními libůstkami nerozvážných až nezodpovědných dlužníků s neekonomickým efektem, by ve společnosti která chce být úspěšná, měly proto dostat celkově efektivnější dopravní systémy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 9.2.2020 9:11

..jděte do kytek i s vaším pojmem ekologického dluhu. Ta zelená banda mi dluží za loňský rok 2368Kč, které mi vyfakturoval dodavatel el. energie jako podporu obnovitelných zdrojů. Kdybych měl možnost si jako zákazník vybrat, jestli takovou elektřinu chci, solární baroni by chcípli hlady a to vaše rudozelené teoristické hnutí s nimi. A vaši vůdcové by museli začít makat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 9.2.2020 8:10

Diskutuje se tu o omezení rychlosti na dálnicích. Vy píšete: "už ani tou stovkou se leckde často nedá jet". O kterých evropských dálnicích píšete a jak často po nich každý týden tou stovkou jezdíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 9.2.2020 16:36

Realitou Německa je náhrada jádra uhlím s perspektivou přechodu na drahé a zcela nespolehlivé větrníky!

A v minulosti přechod na "direktivně řízenou ekonomiku," moudře řízenou samotným Fuhrerem, Prvním dělníkem svého národa...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 8.2.2020 22:46

Pane Rado, vy jste se uklikl, to co popisujete je elektrodebilita...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 9.2.2020 9:11

Bohužel, i to je dosti hrubé zjednodušení.. Protože, se zde zapomíná na postupnou změnu pracovních a tím i společenských zvyklostí. Jinými slovy, právě ta hromadná veřejná doprava byla (a dosud je) výhodná pro masové přesuny obyvatel jedněmi, stanovenými směry v očekávaných časových intervalech. Do velkých ohromných fabrik, úřadů, průmyslových center, masových zdravotních zařízení, ale taky masových unifikovaných škol, kulturních zařízení, atd.

Což tedy ale právě dnešní generace odmítají a požadují maximální individualizaci v rozvoji jedince, ten si má vybírat - "dle svého zájmu a schopností čím se chce zabývat, co do místa i času. A potom je tedy pro něj osobní auto naprostou nezbytností.. /A pro dnešní starší generace doporučuji si vygooglovat termín sandwich generation - výsledek je tentýž.

Tudíž, je v tom plíživý paradox, dnešní (i eko)-aktivisté) si jedněmi argumenty zakazují to co druhými požadují..

Mimochodem, což se ale týká i těch omezení na dálnicích - když své aktivity rozšíří i do vzdálenějších měst, tak náhle zjistí, že i jim by se ta rychlejší jízda hodila,,

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 9.2.2020 14:06

Ano, např. jednotná pracovní doba od 6 hodin ráno.

No, a když přejdeme do minulosti, je to celé pozůstatek technické úrovně druhé poloviny 19 a počátku 20 století, kdy před zavedením elektřiny poháněk celou fabriku jeden centrální parní stroj pomocí transmisí! Takže ráno dělníci nastoupili ke strojům, strojníl spustil parní stroj (kotel už musel být roztopen) a celá fabrika je rozběhla. Večer stroj vypnul a všichni se odebrali domů.

Na tu hromadnou dopravu a dopravní obslužnost vypomínala nebožka tchýně. Ráno vždy odjížděl plný autobus pracovníků do blízkého města...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 9.2.2020 14:37

Ano, jistě máte pravdu, jenže to není otázka jen toho parního stroje, v tom jsou zkušenosti efektivního řízení podniků za možná 200 let. Například pan Ford kvůli zrychlení produkce zavedl pásovou výrobu - čili musel mít ty skupiny dělníků na place společně. A jestli chtějí dnešní eko-guru předstírat aspoň nějaké výsledky, měli by s těmi pravidelnými špičkami ve spotřebě energie během dne počítat.

Pravda, sice se můžou utěšovat tím, že vytlačí tu náročnou produkci někam jinam, třeba do Afriky nebo do Číny, ale tím tomu asi "v globálu " moc nepomohou..

No a hlavně, že pokud na Západě nahradí onu hromadnou produkci individuálně poskytovanými službami, tak to bude v celkovém součtu spotřeby energie mnohem náročnější...Ono nakrásně je to vidět třeba v přepravě balíků. Řekněme že dříve jelo do obce jednouto státní pošty s balíkama. Jestli tam jede dnes řekněme 5-6 dodávek různých dopravních služeb a každé tam doručuje jeden dva tři balíčky, tak to asi chápete, že celková spotřeba nafty letí nahoru...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 9.2.2020 15:07

Ono to nebude tak hrozné. Česká pošta je teď tak dokonale úsporná, že mi dopis na vzdušnou vzdálenost asi 300 metrů doručila až osmý den po podání k přepravě. Taková "služba" je k ničemu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 9.2.2020 15:39

No ano, to je v podstatě totéž, i Česká pošta má v tomto vytvořené, pro ní efektivní trasy, kudy se přepravuje masově nejvíc zásilek (tedy třeba jedna třídírna zásilek pro celé město.)

Zatímco, pokud Vy požadujete dodání zásilky na 300 metrů, tak toto skutečně není efektivní způsob. Sice si to můžete odnést sám, nebo si na to můžete objednat messengera - ale to Vás příjde odhadem tak 5x dráž a energeticky to výjde taky (v přepočtu na tu jednu zásilku) mnohem hůř..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 9.2.2020 19:57

Ono by to šlo snadno poslat elektronickou poštou - e-mailem, ale úřady a třeba i doktoři se tomu brání, protože mají strach, že by byli zavaleni požadavky - zprávami - od svých klientů a neměli by čas na svou práci.

Kdyby stát a veřejné služby přešly na elektronickou poštu, Česká pošta by uhynula hlady. Já už Českou poštou nic neposlal několik let...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 9.2.2020 20:50

Úřadům samozřejmě posílat elektronicky můžete, račtež si zařídit datovou schránku. Sice to jde i e-mailem, ale to si musíte zařídit k tomu elektronický podpis, a to už je drahej špás. Záleží jen na Vás..

U těch doktorů je to složitější, protože oni obvykle trvají na tom, že Vás musí osobně vyšetřit než Vám něco předepíšou. No a samozřejmě nemůžou současně vyšetřovat pacienta v ordinaci a další tři na telefonu:)) Takže to je spíš o tom, jak si to ten doktor a taky sestří určí, možnosti jsou - třeba dneska recepty do mobilů posílají docela běžně.

Jinak, problematika státní pošty je v tom, že stát prostě veřejnou a všude na svém území přístupnou poštu musí zajištovat, to je právě taky jedna z nutných veřejných služeb. A to tedy, i když je v řadě lokalit ztrátová a musí jí silně dotovat. Halt si asi někteří chytráci myslí že nějaký soukromník by totéž dělal zadarmiko.. Těžko

Btw, ale třeba z hlediska práva je ta Česká pošta nenahraditelná, řada lidí žádné elektronické spojení nemá takže nezbejvá než jim případný úřední či soudní výměr doručovat pěkně postaru poštovním panáčkem a proti podpisu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 8.2.2020 17:09

Pokud se elektromobil prosadí přirozenou cestou v konkurenci, nic proti tomu. Dnes je ale situace úplně jiná, automobilový průmysl je záměrně ničen a elektromobily všemožně dotovány na úkor normálních obyvatel!

Ostatně soudím, že EU musí být zrušena!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.2.2020 17:12

Zvýšenou budoucí společenskou citlivost na ekologii předvídal inovátor, profesor C.M. Christnsen také.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 8.2.2020 17:18

Pivoda už zase mele jako obehraná gramodeska na pár otoček stále dokola... Zase je to o (ne)schopnosti udržet myšlenku a opustit myšlenku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 8.2.2020 18:45

..pane Pivodo, a který inovační guru má jasno v otázce distribuční sítě pro nabíjení a hlavně jejího nasycení el.energií?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.2.2020 19:35

Technologické prognózy se dělají jinak, než jak si představuje P. Grigar.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 8.2.2020 19:58

.. inu, to víte, prostý venkovan. Nám když řeknete kudy a kam, tož tak nějak očekáváme, že taky řeknete jak a čím. S nějakým odkazem, že to se vyřeší cestou, že přijde převratný nápad, nová technologie.. u nás moc neuspějete. Pořád si hodně lidí pamatuje, jak ti Němci věřili v zázračnou zbraň ještě 8.května 1945. A jak to potom dopadlo..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 8.2.2020 20:19

To bylo tím, že Němci nevěřili v rozvratnou inovaci (disruptive innovation)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 8.2.2020 21:18

Tímto zařazuji H. Paculovou mezi hlupáky, na které již nebudu reagovat. Ztráta času.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 8.2.2020 22:29

Pivodo, udělal byste nejlíp, kdybyste svými bláboly obšťastňoval nějaké jiné fórum. Za hlupáka s minulostí agenta StB jste tady vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.2.2020 22:44

Kéž bys tady nereagovala vůbec, ty naše malá hloupoučká UI. To by byl klid.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 9.2.2020 8:34

..pane Pivodo, vy mě lekáte. Tohle postrádá slušnost i argumentaci. U vás jev nebývalý. Něco se děje?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 9.2.2020 11:54

Btw, Němci tehdy skutečně nemohli využívat výhod disruptive innovations, protože už se předtím přeorientovali na válečnou produkci, či na blbůstky pro trh už jim nezbyly zdroje.:))

Ale jinak, jak se dá dohledat, tak i v rámci té válečné výroby vytvořili spoustu inovací, jenomže prakticky nic z toho nedotáhli do konce, aby tím získali konkurenční převahu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek