Nemohu pochopit, jakým směrem se vedou diskuze o alternativních motorových tzv. biopalivech, první generace, druhé generace. Snad není možné, že se dosud neozvaly hlasy po ukončení tohoto šílenství ne snad pro jejich příspěvek k růstu cen potravin, to se ví a ventiluje již nějakou dobu, ale proto, že jde o slepou uličku.

Velmi stručně: podstatná je totiž skutečná energetická a uhlíková bilance celého procesu, tím spíše, že existuje nesrovnatelně jednodušší řešení, o kterém se vůbec nehovoří. A tím je prosté spalování biomasy tam, kde se jako topivo používá zemní plyn nebo ropné produkty, které tak lze ušetřit, případně převést do spotřeby dopravy. Nelze to, samozřejmě, plošně aplikovat u individuelních topidel rodinných nebo bytových domů, avšak jsou i velcí spotřebitelé plynu, fabriky nebo centrální kotelny. A na druhou stranu stačí lehce podpořit přestavby vozidel na stlačený zemní plyn.

Nikdo nemůže popřít rozdíl mezi tím, že

a) zasadím obilí, sklidím zrno, to musím fermentovat, pak kvasit a energeticky náročně destilovat, abych dostal jisté množství lihu - majícího nižší energetický obsah než původní zrno, o odečtení spotřebované energie nemluvě, obrovské investice do zařízení, rizika zneužití lihu. U bionafty obdobné, lisování oleje, esterifikace (kdo ví, kolik se na to spotřebuje metanolu?).

b) sklidím klidně celou rostlinu nebo její zbytky (prakticky jakoukoliv) v suchém stavu, případně nechám doschnout (je letní období), jednoduchým strojem zpracuji na brikety nebo pelety a nechám spálit místo plynu nebo ropného produktu. Získám téměř celý energetický obsah, nehledě na minimální investice. Náklady na přestavbu vozidel na zemní plyn ponese jejich vlastník, jakmile to bude jen trochu výhodnější než dosavadní pohonné hmoty. Ostatně ani vozidla na zemní plyn předělávat nemusím – zemní plyn je cenové vázán na ropu a lze jej považovat za její substituent.

Závěr? Není třeba o celé věci mlžit veřejnosti. Ve skutečnosti s biopalivy vůbec nejde o ochranu životního prostředí, ani o snížení závislosti na dovážených energetických surovinách, ale jen a pouze o kšeft. Spolehlivý zdroj peněz ze státem zaručeného odběru po investici do obřího lihovaru. Všimné politikům všech úrovní prostřednictvím lobbistů. A u jiných "alternativních" zdrojů je to velmi podobné. Jako extrém uvádím výstavbu fotovoltaických elektráren za zaručenou vysokou cenu vykoupeného proudu. Kdyby se měly solární panely vyrábět jen pomocí energie takto draze vyprodukované, nikdy se nezaplatí.

Kdyby byl pan Bursík upřímný, přizná to. Jsem si jist, že si to uvědomuje. Avšak do duše mu nevidím, tak si nejsem jist, zda je jeho jednání vedeno snahou udržet zelené na uzdě, nebo zda natolik miluje svůj post.

autor je chemik