P. Rada 2.3.2017 11:17

Re: Autor píše

Možná by jej i žraly - pokud by se ten jiný druh choval ve všem úplně stejně. Tedy pokud by nevyhledával např hlubší vodu, migroval mělčinami ve srejnou dobu ...

...........

Odbočím. Analogicky je to i s migranty lidskými. Ti jsou obecně nejadaptivnější pokud mají své ukotvení jako trvalé bydliště, zaměstnání... a jsou i všestranněji integrováni v prostředí - netvoří geta... Není tedy "pstuh jako pstruh" a to i přesto, že mezi nimi může fungovat genetické křížení. Takto byla např v jižní Americe šlechtěna včela na vysoký výnos - leč si nesla i vysokou agresivitu. Poté s chovu unikla do přírody ... a dnes je to další druh šířící s se přes Mexiko k severu se kterým má Amerika problém.

Některá etnika a mírné mísení kultůr proto může rozšířit rozmanitost a zvýšit úroven - náhlé vlny neslučitelného ale mohou vše rozvrátit až ve válečnou vřavu. Zajímavé přitom je, že i uvnitř zdánlivě homogenní společnosti se ničivé trendy mohou generovat - viz jednání typu "rozděl a panuj".

Krajně odlišná kultura předtím konfliktního indiánského kmene Navahů (https://cs.wikipedia.org/wiki/Navahov%C3%A9) ale např usnadnila utajení komunikace američanům ve střetu s japonci a to posléze ušetřilo hodně. I v ekologii je proto krajně obtížné specifikovat které počiny, zásahy, vztahy jsou k čemu dobré. Vhodnější bývá snaha systému porozumět. Dá to ale moc a moc práce a nese naopak málo politických bodů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 2.3.2017 11:53

Re: Autor píše

taktak, medvědi je v hluboké vodě lovit neumí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 2.3.2017 13:33

Re: Autor píše

Jak tedy mohli "hlubokovodní" vyhubit "mělkovodní" když se vlastně nepotkávají?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 2.3.2017 13:55

Re: Autor píše

oni se potkávají, původní druh žije v mělčích i hlubších partiích, ale ten nový druh nemá v povaze plavat do mělčin. Patrně pro svou velikost nebo z jiného důvodu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 2.3.2017 14:04

Re: Autor píše

Jak ho pak ale mohl vyhubit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 2.3.2017 14:10

Re: Autor píše

Jedni či druzí se zřejmě hlavně dokáží tolik se "nepotkávat" s medvědy ale zato často sdílí běžnou stravou svých konkurentů. Klíč může být i v jiným druhem zavlečených infekcích nebo jen v chování potěru, nenápadném šíření reziduí léků atd.

Problém konkurenčních tlaků je obecně v přírodě rizikový proto, že jednotlivé druhy po převážnou část svého života čelí limitům svého rozvoje. Pak stačí málo ve změnně prostředí a živý systém se v odezvě hodně proměnuje. Invazní druhy jsou přitom obvykle jen doprovodným jevem hlubších změn prostředí. Je to zajímavá problematika - pro ilustraci:

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vydry-a-kormorani-vyziraji-ryby-z-rek-muze-za-to-vsak-clovek_417192.html

http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/lidmi-uzivane-leky-ovlivnuji-chovani-ryb-jsou-odvaznejsi-a-strani-se-ostatnich

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 2.3.2017 20:38

Re: Autor píše

Ti větší pstruzi jsou za prvé moc velký na to, aby se brodili přítoky Jellowstonského jezera a za druhé to nemají ve zvyku. Takže je medvědi v potocích lovit nemohou. Pro lov v jezeře nejsou medvědi vybaveni. Můžete jim poslat udice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 3.3.2017 8:31

Re: Autor píše

To ale neodpovídáte na to, jak mohli velcí v těch přítocích vyhubit ten menší druh, když se tam ti velcí nevyskytují. Udice si nechte pro sebe, jen jsem se SLUŠNĚ zeptal

• reagovat
• nahlásit příspěvek