EET: Proč se nezvýší výběr daní z příjmu (1)
e-money foto: Neviditelný pes
Kapitola první: Proč nemůže EET fungovat?
Protože daň neplatí podnikatel, ale v ceně zboží kupující. A protože EET navrhovali, slovníkem Velké Krndy, asi nějací debilové, kteří naprosto nemají tušení o problematice drobného podnikání – a podporují ho hlavně nedovzdělaní prosťáčkové, kteří si pletou tržby s příjmem a jejichž jedinou účetní kvalifikací je závist. V jejímž kořeni je hořkost, ano, často opodstatněná, že on platí daně jako blázen, a někdo jiný je neplatí. Či jistě správný a spravedlivý požadavek, že daně se mají platit, že všichni čerpají služby státu, tak at všichni platí daně. Ale bohužel, EET nebude ten systém, který nám toto zajistí.
Zastánci EET často argumentují tím, že pomocí EET se jaksi „narovná“ podnikatelské prostředí, kdy někdo daně platí a někdo je neplatí. S tím samozřejmě nelze nesouhlasit, že takové narovnání prostředí by bylo naprosto žádoucí a správné! Většina podnikatelů - i těch, kteří daně zrovna moc neplatí – by jistě neměla nic proti tomu, kdyby daně začali platit opravdu všichni. Ono totiž podnikateli je skoro jedno, jestli platí daně nebo ne – ta daň je totiž započtena v ceně a platí jí vždy zákazník. Pokud tedy některý podnikatel daně neplatí, získává nekalou konkurenční výhodu levnějšího zboží – ale jediný, kdo reálně ušetří, je kupující. Představa některých koblihářů, že na jednom trhu vedle sebe operují dva podnikatelé, oba prodávají stejné zboží za stejné ceny – a jeden zlý daně neplatí, takže vydělává více, zatímco ten hodný daně platí, takže dobrovolně vydělává méně – to musel fakt vymyslet blb. Jakože ti poctiví podnikatelé naschvál vydělávají málo, aby mohli státu platit daně? Ve skutečnosti je tomu tak, že všichni obratem a komoditou srovnatelní podnikatelé vydělávají zhruba stejně, ale liší se naopak jejich ceny. O ty případné daně. Takže jediný, kdo reálně vydělá, je zákazník. Pokud by tedy daně začali platit opravdu všichni, podnikatelé s tím problém nemají. Kdyby všichni. Ale takhle právě EET koncipována není!
Bohužel, průměrný zaměstnanec naletěl na Babišovu propagandu, jak je EET v principu dobrá a nutná, a je namístě se pouze zamyslet nad tím, jestli se dá obejít a jestli to někdo bude dělat, a jak ho při tom chytit. To je ale totální hloupost. Protože právě základní koncepce EET je z hlediska evidence postavená úplně špatně – tedy špatně s ohledem na dozor nad tržbami a na výběr daní. Hodlám prokázat, že EET pouze zatíží a případně i zlikviduje poctivé prodejce – zatímco těm, co dosud krátili tržby, poslouží jen k pobavení. Ale nic je nedonutí tržby začít evidovat jinak nebo s tím dokonce vůbec začít.
Jednou z nejgeniálnějších Babišových lží bylo přesvědčit prostý lid, že kdo dává účtenky, automaticky platí daně – zatímco ten, kdo účtenky nedává, daně neplatí. Copak vystavená účtenka platí daně? Samozřejmě, že nikoliv. Mnoho podnikatelů nedává a nikdy nedávalo účtenky, přesto své příjmy poctivě eviduje, například kvůli skladové evidenci, bankovnímu kontokorentu nebo proto, že prostě nemá důvod v evidenci podvádět. Podobně tak mnoho podnikatelů teatrálně vystavuje účtenky z honosné registrační pokladny, aby vzbudili dojem poctivého podnikání, ale přitom vůbec nevedou účetnictví (tím méně, aby platili nějaké daně). A existuje i nenulová množina podnikatelů, kteří (at už dávají nebo nedávají účtenky) velmi svědomitě evidují své tržby, ale daňovou povinnost si vždycky spočítají tak, aby na daně nezbylo.
Často se magická účtenka dokonce objevuje jako argument – jo to v Rakousku (Itálii, Chorvatsku, …atd.) tam je pořádek! Tam dostanu účtenku i na záchodě a všichni to považují za normu – my to taky chceme jako v Rakousku! Jenže my to tady samozřejmě NEBUDEME mít jako v Rakousku jen proto, že se začnou více vystavovat účtenky, ta pointa je jinde. A Chorvatsko, jediná země na světě kromě nás, která má podobný systém jako EET, má po jeho zavedení dvojnásobný odhad objemu šedé nezdaněné ekonomiky, než ČR před zavedením EET.
Jistě. Stát má právo určovat pravidla hry – ale v tom případě by pro nedobrovolnou evidenci tržeb bylo podstatně efektivnější, kdyby každý daňový poplatník by byl povinen zakoupit si a provozovat 24/7 systém své Elektronické evidence nákupů - aby každý občan na vlastní náklady státu neustále prokazoval, že někde neutrácí své nelegálně nabyté příjmy. Protože zatímco zatajit státu, co a hlavně kdo něco prodal, lze poměrně snadno, přinejmenším dohodou obou stran, pak zatajit něco, co někdo vlastní, drží v ruce nebo použije pro další činnost, je už nepoměrně obtížnější. Proto také nedílnou součástí chorvatské EET je nenáviděná POVINNOST ZÁKAZNÍKA ODEBRAT si vystavenou účtenku a pod hrozbou tvrdých sankcí účtenku na požádání finanzamtu po opuštění provozovny předložit. Samotná evidence tržby nic nedodaní a nic neprokazuje.
Jediná obrana proti tomu, aby v obchodní výměně neobíhaly nezdaněné peníze, je důsledné porovnávání nákupu a prodeje. Jdeme do toho? Technické prostředky k tomu máme. Mobilů je u nás 2x víc než obyvatel, každá ta stařenka z Kladna má mobil schopný odeslat SMS, každý si to může dovolit. Tak máš snad něco, ďaure, proti tomu, abys on-line evidoval a prokazoval, že sám nenakoupíš za víc, než jsi řádně zdanil? Že nenakupuješ potraviny či služby na šedém trhu? Tak to jsi asi pro, aby se nelegální příjmy daly zatajit a skrytě utratit? Nebo dokonce snad sám utrácíš nad poměry a bojíš se, že se na to konečně přijde?
Pokud by každý občan byl násilím státu donucen na požádání prokázat ve své EEN, že má-li auto, tak do něj někde nakupuje zdaněný benzín a kde přezul své včera koupené pneumatiky; že na kompoty, co má ve špajzu, někde legálně nakoupil cukr a že kadeřník mu na jeho čerstvě zkadeřenou hlavu dal včera účtenku - šedá ekonomika by v podstatě vymizela. Evidovali by ji totiž ti, kdo z ní mají největší prospěch, cenou zkrácenou o nezaplacené daně. Nakupující. A hned by měli i relevantní motivaci udávat daňové podvody, namísto stávající motivace na černém trhu nakupovat a šetřit a mlčet o tom – hle, já jsem dostal účtenku včetně daně, tuto daň jsem JÁ zaplatil k ceně zboží NAVÍC – a chci, aby podnikatel tuto daň státu odvedl a ne aby si ji ponechal. Jsme ochotni prokazovat své náklady, že nic nenakupujeme na trhu pod rukou, nikdy si nenecháme ve známé firmě „za účtenku“ proprat DPH a nemáme občas nějaký nezdaněný příjem? Jsme ochotni se navzájem udávat? Hle - tvůj soused, milenka či přítel utrácí víc, než legálně vydělal, utrácí na šedém trhu, okrádá tebe i stát – kolik nemocnic a školek by se za ty nezdaněné miliardy mohlo postavit! Vždyť i Al Capona nakonec zavřeli jen za to, že jeho prokazatelné výdaje převyšovaly jeho zdaněné příjmy, ne za vraždy ani za nelegální podnikání s chlastem. Dokud doslova není každý každému nadšeným fízlem, nemá kontrola tržeb smysl, pokud se stejně tvrdě nekontroluje i druhá strana účetní bilance. Otázkou je, jestli ti, co chtějí EET, skutečně chtějí i tohle ….
Ponechám tedy stranou ten nejčastěji diskutovaný morální aspekt – že je hluboce nemravné, aby živnostník byl povinen na vlastní náklady nakupovat a provozovat slídící systém, který má on-line prokazovat jeho nevinu. EET má podobnou logiku presumpce viny a všeobecného udavačství, protože stát má samozřejmě dostatek jiných nástrojů, jak evidenci tržeb a placení daní efektivně kontrolovat. Tato se ale obrací jen k jedné úzké skupině obyvatel, pro jejíž specifickou ostrakizaci není řádný důvod. Někdo na to jistě řekne, že žádná kontrola neohlídá všechny, ale že všichni mají platit daně, takže kontrolovat evidenci hotovostních tržeb se nějak musí. Ano. Problém je v tom, že EET tržby neohlídá a daně nezaplatí. A domnívám se, že naštvaný zaměstnanec, sám bezmocně platící daně srážkovou daní, se s tím prostě nemůže „vypořádat“ jen tak, že si z pohodlí svého křesla u počítače usmyslí, že on si myslí, že EET sejme všechny živnostnické parazity, ale nikoho slušného otravovat nemůže a nebude, takže tím dostatečně už „prokázal“, že nemůže a nebude. Když on si to přece myslí.
Ponechám opět stranou i tu nejčastěji diskutovanou námitku, jak asi může NAROVNAT trh systém, který stejnou měrou a téměř stejným výdajem zatěžuje obchodníka s milionovým obratem a statisícovými příjmy jako tu obligátní stařenku, co si za rok přivydělá pět tisíc. Ta stařenka totiž opravdu existuje, to není klišé, takových připodnikávatelů jsou tisíce, ale i kdyby jen desítky. Přitom oba potřebují stejný software, stejnou tiskárnu, stejné internetové připojení, stejně kvalifikovanou obsluhu a stejně drahé účetní služby - EET tedy nejen nenarovná, ale naopak ještě více pokřiví podnikatelské prostředí - ve prospěch velkých korporací.
Ponechám stranou i druhou nejčastěji frekventovanou námitku, že je to poprvé v historii polistopadové legislativy, kdy stát ukládá podnikatelům povinnost pořídit si od soukromého poskytovatele službu a produkt, který ale nikdo není povinen mu poskytnout. Podnikatel si sice musí pořídit EET - ale když nenajde nikoho, kdo mu ho (případně za přijatelných podmínek) dodá, když mu dodavatel nebude schopen či ochoten dodaný systém servisovat či podporovat – může to buď zabalit, anebo začít balit tepláky. Protože pro EET neexistuje žádná státem garantovaná služba, která by daňovému poplatníkovi umožnila jeho povinnost splnit. Myslím, že to je velmi závažný precedens, který si zasloužil více pozornosti. Teoreticky, kdyby se všichni dodavatelé na vývoj EET pokladniček vykašlali – ze dne na den by zlikvidovali komplet celý maloobchod a všechny restaurace, protože stát žádné řešení nenabízí. A až zkrachuje prvních pár dodavatelů, co prodali tisíckrát za pět tisíc nějakou narychlo zbastlenou pitomost, která za půl roku přestane fungovat a nikdo ji nebude umět znovu zprovoznit (jako že se to už začínává přiházívat, než jsem tohle dopsal) – ty stovky poškozených začnou hlasitě řvát, že splnili svou povinnost a stát je nechává napospas v podstatě neomezeným výdajům, aniž by jim cokoliv garantoval.
Ponechám dokonce stranou i třetí a snad nejzávažnější námitku, že desetitisíce podnikatelů, kteří až dosud a z mnoha dobrých důvodů měli obavu o internetovou (ne)bezpečnost, a tak měli svoje účetní doklady fyzicky oddělené od internetu, případně vůbec svůj počítač připojený na internet neměli - jsou nyní násilím státu naopak NUCENI VYSTAVIT SVOJE OSTRÁ PRIMÁRNÍ ÚČETNÍ DATA na internetu, všanc všem virům, hackerům, exploitům a rizikům, jejichž podstatu nejsou schopni ani pochopit, tím méně se proti ní efektivně bránit. Počítaje v to i riziko poruchy/krádeže takového zařízení, kdy už je mimo jejich intelektuální a často i ekonomický dosah všechna tato zařízení a programy dostatečně duplikovat a zálohovat. Až pozavírají a zlikvidují pár prvních venkovských živnostníčků, kterým nějaký virus či hacker smázne účetnictví, a dotkne se to někoho, koho znáte a o kom víte, že podniká poctivě a v potu tváře vydělá pár usoplených kaček, které se naprosto nevyplatí státu zatajit, snad i vám se rozbřeskne a začnete přemýšlet, proč má být pokuta za nešikovnost likvidační. Ale stále ještě nemáme tu pointu. Tu nechám do další kapitoly.
Pokračování zítra.