29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 169, poslední: 26.5. 2020 14:30, přehled diskusí

A. Pakosta 23.5.2020 7:47

Autor má v zásadě stoprocentní pravdu, i když pro úplnost se mohl zmínit o použití solární energie. Již v roce 1981 byl uskutečněn 262 kilometrů dlouhý přelet z Francie do anglie letadlem Lolar Challenger, poháněným elektromotorem - bez jakýchkoliv akumulátorů. Motor byl napájen výhradně solárními články. A dnes fungují solární drony, které teoreticky mohou vydržet ve vzduchu nepřetržitě. Ne, náhrada za jumbo-jety to není ani náhodou, na druhé straně to otevírá možnosti dosud nevídané.

J. Chvojka 24.5.2020 13:34

... a létalo by se od 8:00 do 19:00 v létě, od 10:00 do 14:00 v zimě a při dešti vůbec! A moc na jih a sever od rovníků taky ne, jasně!

A. Pakosta 23.5.2020 7:33

Mohl by mi autor sdělit, proč používá anglické termíny LIFT a DRAG, když existují přes sto let české ekvivalenty VZTLAK a ODPOR, které jsou každému srozumitelné?

F. Houžňák 22.5.2020 23:02

Taky by mohli zkusit lítat na gumu ...

V. Církva 22.5.2020 18:59

Tak jistě tento pohon není schopen nahradit ekvivalentním způsobem dnešní masovou transkontinentální leteckou dopravu s tryskovými spalovacími motory.

Baterky se na leteckou dopravu nehodí, nakonec ani diesely ne. A ze zde vysvětených důvodů = velké hmotnosti a rozměrů mne ani elektromobily na dálkové cesty neoslovují. I když, pro pomalejší malá sportovní letadla to řešení být může. Větroň má předpokládám poměr L/D lepší a navíc využívá vzestupné proudy vzduchu. Takže mu stačí energie na to aby se vznesl a našel "komíny" které ho posunou nahoru. Nakonec modeláři už dávno používají elektromotory, i když tam jde spíš o fyziku kdy hmotnost je délka^3 zatímco plocha (křídla) délka^2. Proto jsou modely lehoučké. Ale proto to taky může fungovat u menších letadel.

V. Kolman 22.5.2020 19:19

U dieselů si pane Církvo jejich nevhodností nejsem tak jistý.

Měl jsem možnost prohlédnout si zajímavý dieselový dvoumotorový stroj. Letové vlastnosti dobré a vzhledem k úspornému provozu dieselu měl ten aeroplán i velmi slušný dolet.

J. Jurax 22.5.2020 20:04

No, diesely se zkoušely ve 30. letech - z principu mají nižší spotřebu paliva, tudíž éro může mít větší dolet. Jsou ovšem těžší, což ale u velkých letadel tolik nevadí. V SSSR tehdy třeba motory Čaromského, jež byly montovany do jedné série Petljakovových čtyřmotorových bombardérů TB-7 (Pe-8), jež byly ekvivalentem B-17 dobou vzniku i výkony, a celkem neznámých dvoumotorových Jer-4 konstruktéra Jermolajeva. Neosvědčily se údajně pro "tvrdý chod" (patrně velké vibrace, nevím) a poruchovost. Šlo o velké dvanáctiválce o výkonu cca 1250 k jmenovitém a 1500 startovním, což byla v oné výkonová špička.

V Německu byly v druhé polovině 30. let úspěšně využívány motory Jumo 205 o cca 800 k(třeba Ju-86 nebo létajících člunech Blohm&Voss).

Dnes dochází k jisté renesanci dieselů, jde ovšem o malé motory pro malá letadla.

J. Jurax 22.5.2020 21:03

Oprava - ... v oné době, koncem 30. let, výkonová ...

V. Církva 22.5.2020 22:25

Tak samozřejmě jak píšete u velkých letadel by to snad šlo, navíc v dnešní době díky common railu je mezi hmotností dieselu a benzinu minimalni rozdil, proto asi zmiňovaný nový diesel letecký motor. Díky za detailnější informace, já právě kdesi v muzeu viděl letecký diesel motor s tím, že kvůli hmotnosti moc smysl nedává, možná to byl ten Junkers. Navíc jste přišel kromě hmotnosti s dalším argumentem. Tvrdostí chodu resp vibracemi. Rovněž momentová křivka která u benzínu víc graduje mi připadá pro letectví smysluplnější.

J. Uzel 26.5.2020 14:30

V technickém muzeu v Brně je vystaven dieselový letecký motor Junkers s protiběžnými písty.

V. Kolman 22.5.2020 19:32

Pro větroně - asi dobré řešení. Start a vystoupání do pár set metrů, nežli nalétne stoupák "elektrika" v akumulátorech stačí.

Další nezanedbatelnou výhodou pak je, že v případě nouze nemusí elektro-větroň přistát do lesa (či jiného nevhodného terénu), ale "zachrání" se motorem. To ovšem dovedou i dnešní motorizované větroně.

Pro pravidelnou přepravu většího počtu cestujících na větší vzdálenost v rozumném čase nepoužitelné.

J. Chvojka 24.5.2020 13:38

a nesmí vám vadit, že při použití elektropohonu budete znečišťovat ještě více, než při použití spalovacích motorů ... výfuk je prostě v elektrárně ... a započtěte ztráty při přenosu elektřiny, nabíjení baterií atd.

J. Jurax 22.5.2020 18:53

No, před necelým rokem bylo publikováno https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/izraelska-firma-predstavila-elektricke-dopravni-letadlo-40287146

Jmenuje se Alice. Prý to vydrží hodinu ve vzduchu na baterku 900 kWh, 3 motory s celkovým výkonem 260 kW pohánějící vrtule, rychlost 260 mph, tedy cca 420 km/h, dolet 650 mil, tedy cca 1046 km, 9 pasažérů. Kus za 4 milióny USD.

A od té doby nějak víceméně ticho po pěšině. Též viz

J. Jurax 22.5.2020 18:54

https://www.ainonline.com/aviation-news/business-aviation/2020-01-24/eviations-electric-alice-aircraft-catches-fire-during-ground-tests

A. Pakosta 23.5.2020 8:46

Váš odkaz na tohle e-letadlo mne docela zaujal - ukazuje jeden VELKÝ rozdíl mezi přístupem výrobců elektrických aut a touto leteckou firmou. Letadlo Alice pro 9 cestujících, tedy nejméně 10 lidí i s posádkou, má motory o celkovém výkonu 260 kW, tedy pouze nějakých 350 koní! To krásně kontrastuje s nesmyslně přehnaným výkonem, kterým disponují elektroauta - i jen "obyčejná" Tesla model 3, čtyřmístná, má výkon přes 350 kW, což je bezmála 500 koní. Elektroauta jsou prostě vyráběna jako hračky pro snoby, a s racionálním přístupem k dopravě nemají nic společného.

R. Langer 23.5.2020 16:39

Ono to velmi pravděpodobně nikdy nepoletí...

V. Kolman 22.5.2020 18:48

Mnoho diskutujících na mě bude dštít oheň a síru a nazývat mě nelichotivými jmény, ale.......

Závěry článku jsou rozumné a pravdivé. Lze se ale vrátit v čase zpět a začít létat kromě "tryskáčů" i bezpečnými heliovými vzducholoděmi. Vzducholoděmi, pokrytými fotovoltaikou, která bude dodávat část výkonu pro dopředný pohyb.

Pravda, je rozdíl, letět 700-1000km/hod tryskáčem, proti 100-150km/hod vzducholodě. Pro nákladní dopravu zhusta dostačující, pro aeronautické nadšence, cestující na menší vzdálenosti také.

A můžete se do mě, vy přízemní tvorové bez špetky fantazie pustit :-) :-) :-)

V. Kolman 22.5.2020 18:49

Dodatek: ....fotovoltaikou + AKUMULÁTOROVOU BATERIÍ......(pochopitelně)

V. Církva 22.5.2020 19:06

Tak já taky nemám rád negativismus. Kdybychom vše zatracovali nelétali bychom dnes vůbec.

Osobně ale nejsem příznivcem vzducholodí, protože myslím že při menší rychlosti lze sestrojit menší letadla s mnohem lepším L/D a bez nevýhod vzducholodí jako problémy při vysokém vichru, velké hangáry atd.

V každém případě elektrodoprava s dnešním stavem akumulace energie - baterií je pro transkontinentální lety nepoužitelná. Ono letět do USA na služebku nebo dovolenou několik dní to by dnes nikdo neakceptoval. Nechápu jak to zvládali lidé v Zeppelinech.

M. Pivoda 22.5.2020 20:03

Ono letět do USA na služebku nebo dovolenou několik dní to by dnes nikdo neakceptoval.

Ha. Ha. Ha.

Já jsem do USA a zpět jel v roce 2008 lodí. Rád jsem si připomenul tu dobu na fotografiích.

V. Církva 22.5.2020 22:30

No jo lodí. Svěží vzduch, stewardky, to je jiný kafe než zaprděná kabina v letadle a prostor sotva na kolena.

Zkusím se zeptat zaměstnavatele, jestli by mne třeba do USA takto neposlal. I když až bude vakcína. Diamond Princess, několik týdnů nuceně v přístavu to bych nemusel.

J. Jurax 22.5.2020 19:01

Jistě.

Jenže vzducholodím se špatně létá když moc fouká. Nemůžou létat nad počasím, bylo by to moc drahé a obtížně realizovatelné. Rychlost dopravy je srovnatelná s lepším rychlíkem, rychlovlak jí ujede.

Pro nákladní dopravu možná snad; jak by to vyšlo ekonomicky netuším. Ale asi nic moc, poměr cena/dopravní výkon asi nevyhovuje, jinak by se to už využívalo..

V. Kolman 22.5.2020 19:13

Co vím, tak heliová vzducholoď létá ve Fridrichshafenu vyhlídkové lety nad Bodamským jezerem.

Rychlost versus vítr, rozumná námitka. I když svého času úspěšně létaly z Evropy do USA, nežli při přistávání v Lake Hurstu(?) v USA jedna (tehdy vodíková) vzducholoď shořela.

V dnešní "rychlé" době opravdu asi velkou naději na renezanci vzducholodě nemají. Hin sa hukáže.

J. Jurax 22.5.2020 19:22

Svého času jistě.

Jenže letenka stala obrovské peníze, posádka byl počtem srovnatelná s počtem pasažérů etc. Ekonomicky to nemohlo od konce 30. let konkurovat letadlům, i kdyby nedošlo k havárii Hindenburga, která dopravu vzducholoděmi fakticky pohřbila. Letadla vyspěla tou dobou natolik, že překonala jedinou výhodu vzducholodí - velký dolet. Byť to byly nejprve létající čluny.

J. Jurax 22.5.2020 21:01

Atrakce pro turisty není vhodný příklad.

F. Houžňák 22.5.2020 23:04

Nesmí ale bejt moc vítr. Pak byste místo v Paříži mohl skončit někde na Urále.

M. Pivoda 22.5.2020 15:14

Nezaujal mne článek samotný, ale 99 diskusních příspěvků pod ním.

Toto je velmi vděčné téma na diskusi.

Poslední věta pod článkem říká, "Ze zahraničních webů posbíral".

Posbíral, posbíral, ale hodně moudrosti nepobral. Konec.

V. Novák 22.5.2020 16:12

A jako vždy od Pivody, zcela věcná námitka...

M. Pivoda 22.5.2020 18:22

L. Novák alespoň uvede odvolávku na slint komunisty Ing. Miroslava Kelanara.

http://kelnar.aspone.cz/

L. Novák 25.5.2020 0:42

Že jste vůl, není potřeba zvlášť zdůrazňovat. Ale díky za další vzorky stařecké demence...:-P