V českých médiích se už porcuje jaderný medvěd v podobě dodávek českých firem pro výstavbu nových jaderných bloků. Jsou však tuzemské firmy stejně jako vládou vybraný zhotovitel - korejská KHNP - připraveny na záruky termínů a ceny včetně sankcí?

Potenciální tuzemské dodavatelské firmy pro největší investici v dějinách této země, kterou je stavba dvou nových reaktorů v Dukovanech a podle rozhodnutí další vlády i dvou dalších v Temelíně, se silně hlásí o slovo s tím, že by si z této mnoha set miliardové zakázky chtěly ukousnout co největší kus. Hovoří se o podílu až 60 % z hodnoty zakázky. To je legitimní úvaha, která ovšem poněkud kulhá v realizaci. Naposledy to zaznělo 15. října v článku na Seznamu Zprávy

Vládou ČR vybraná korejská státní firma KHNP podle ověřených informací dá smluvní garanci na celou i dílčí části výstavbu dvou nových bloků Dukovan včetně finančních sankcí. Jinými slovy, totéž musí garantovat české subdodavatelské firmy. Jestli ne, jsou mimo mísu. Jedině vládou vybraný zhotovitel, firma KHNP, má finální odpovědnost za to, aby se nové jaderné elektrárny postavily v termínu a za smluvně dojednané náklady. Příslušný balík smluv má být podepsán mezi ČEZ a KHNP nejpozději 31. března 2025. Zatím se v tendru neúspěšná francouzská státní firma EdF na národní i unijní úrovni snaží hodit do rozhodnutí vlády ČR vidle. V pozadí stížností je oprávněná obava EdF z rostoucí konkurence KHNP v Evropě.

Když se podíváme na dosavadní bilanci českých stavebních firem, tak když pomineme latentní korupci, tak je to vždy o „vícenákladech“ či o zásadním prodloužení termínů (co třeba nejnověji oprava Barrandovského mostu?). To jsou siamská vnoučata naší stavební bídy v podstatně jednodušší výstavbě dopravní infrastruktury, než je jaderná elektrárna, kde je na prvním místě bezpečnost atomového zařízení.

Vláda ČR chce, aby se první blok rozběhl za dohodnutou cenu (overnight costs) cca 200 miliard korun v roce 2036. A když české firmy nedokáží subdodávky organizovat, Korejci to budou muset umět s kýmkoli jiným. Třeba s Marťany. Protože poslední blok JE Temelín se rozjel před 20 lety. Co tady dnes zbylo z generace výstavby (firemní i personální) tehdejších českých jaderných kapacit? To už je jednu generaci let vzdálená vzpomínka, kterou nyní prověří nová realita.

Je pochopitelné, že v případě kvalitní a spolehlivé tuzemské nabídky nebudou Korejci vozit do Česka draze subdodávky technologie přes půl planety. Totéž se týká personálu. Varovný příklad: před časem si na opravy svých reaktorů musela největší jaderná mocnost Evropy Francie dovézt například stovky svářečů z Kanady.

Co největší procentuální podíl tuzemských (asi nejen českých) dodavatelů na výstavbě nových jaderných elektráren v ČR není v prvé řadě problém korejské KHNP, ale tvrdé prověrky reálného stavu českého strojírenství, elektrotechniky, jaderné fyziky a stavebnictví.