DŮCHODY: V důchodu 21,5 roku? Zajímavá idea!
Ministr práce a sociálních věcí ve svém „vysvětlování“ důchodové reformy mimo jiné tvrdí, že cílem reformy je pobírat důchod v průměru 21,5 let a odchod do penze by se tak měl řídit statistikou střední délky života.
Začněme statistikou, která je například na wikipedii: Z hlediska rozdělení podle pohlaví se ženy nyní dožívají obvykle o 10 % vyššího věku. Jejich průměrný tep srdce je ale o 10 % vyšší, což je v rozporu s teorií o konstantním (omezeném) počtu tepů za život. V České republice to bylo v letech 2015-2016 přibližně 76 let u mužů a 82 let u žen. Podle středních předpovědí OSN bude v roce 2050 tento věk činit 82 let respektive 86 let.
Pokud bychom tedy brali tato čísla do vážné úvahy, měl by být věk odchodu mužů do penze v současnosti 55 let a u žen 61 let. Jak víme, současný odchod do penze přesahuje vesměs 60 let a blíží se k 65 letům, kam má dostoupat podle stávajících pravidel v roce 2030. Střední délka užívání důchodu tak bude u mužů v roce 2030 asi 13 let a u žen asi 19 let. Parametr 21,5 roku střední délky pobírání důchodu tak nebude splněn ani u mužů ani u žen.
Proto lze konstatovat, že tak zvaná důchodová reforma není žádnou „reformou“, ale de facto stále preferuje situaci, v níž se nacházíme – za výši důchodu rozhodujícím způsobem odpovídá stát a jeho rozpočet. Ve skutečnosti žádný tak zvaný důchodový účet státu neexistuje. Existuje statistika, která uvádí peníze vybrané do státního rozpočtu na sociální pojištění, které platí zaměstnanci a zaměstnavatelé do státního rozpočtu, a existuje statistika výplaty penzí. Mezi příjmy a výdaji samozřejmě existuje buď rovnováha nebo nerovnováha, nicméně žádný důchodový účet vlastně formálně neexistuje.
Nyní jsme byli svědky toho, že vláda změnila parametry zvyšování penzí a údajně tak na „důchodovém účtu“ ušetří asi 30 miliard korun ročně. Ve skutečnosti tyto peníze použije na jiné položky výdajů státního rozpočtu, popřípadě se o tuto částku sníží deficit rozpočtu.
Připomínám, že Česko zažilo zatím jedinou faktickou důchodovou reformu vytvořením tak zvaného druhého pilíře, do kterého měli přispívat lidé a firmy a který byl fakticky od státního rozpočtu oddělen. Podobně již před touto reformou existoval třetí pilíř, kam si mohli přispívat na důchodové připojištění lidé s určitým příspěvkem státu. Shodou okolností jsem 16.5.2023 večer na CNN Prima News zaslechl stížnost Danuše Nerudové, že si dva roky spořila ve druhém pilíři a ten byl zrušen. Nedodala ale důležitou věc – byl zrušen vládou ČSSD, ANO a lidovců po předčasných volbách 2013.
A lidovec Jurečka nyní „vymýšlí“ údajnou důchodovou reformu, zatímco pokus o faktickou důchodovou reformu tato partaj v roce 2014 pohřbila.
Závěr je opět zřejmý – údajná reforma důchodů si klade nesplnitelné cíle co se střední délky užívání důchodu týče. Pokud by byl v roce 2050 průměrný věk dožití řádově 84 let, měl by být odchod do důchodu v té době asi 63 let, aby se naplnil cíl 21,5 roku užívání důchodu. Ve skutečnosti se bude věk odchodu do důchodu prodlužovat i po roce 2030 a hovoří se dokonce o nároku na důchod až v 68 letech, aby byl „důchodový účet“ vyrovnán. To je jen další důkaz toho, že Jurečka a s ním i celá vláda připravuje něco, co nemá reálný základ a je na úrovni zbožného přání . Bohužel tak musím i v oblasti „důchodové reformy“ konstatovat, že jde o slova, slova a jenom slova.
