Z mnoha různých medií jsem sledoval situaci a okolnosti spojené se stěhováním nebo nestěhováním "vrtulníkové základny" do Náměště nad Oslavou a horlivé aktivity olomouckého kraje se zaváděním civilního leteckého provozu na toto letiště. Proč nejsou brány v úvahu aktivity soukromé letecké společnosti fungující na tomto letišti již více než 15 let, která, tak nějak opomíjená, zajišťuje civilní letecký provoz vlastními silami a finančními prostředky, a to bez jakéhokoliv přičinění nebo finančních dotací kraje nebo města Přerova?

V současné době, kdy KÚ Olomouc hodlá velkoryse vstoupit do leteckých aktivit na přerovské letiště, je nositelem oprávnění garantovat civilní letecký provoz soukromá společnost se statutem (civilní provozovatel na letišti Přerov), která provozovala pravidelnou leteckou přepravu zásilek společnosti DHL vlastními letadly mezi Prahou a Přerovem. Stačilo málo a společnost byla připravena zahájit druhým letadlem pravidelnou přepravu osob mezi Přerovem, Prahou a dalšími destinacemi. Tyto soukromé aktivity bez jakýchkoliv dotací (na rozdíl od tzv. zahraničních investorů) představovaly zaměstnání cca pro 100 vysoce kvalifikovaných odborníků a fungování civilního provozu na letišti v Přerově.

Je až s podivem, jak horlivě kraj nechává tvořit studie za miliony korun (tyto finanční prostředky by mohly být využity mnohem lépe), ale jejich cílem je ve skutečnosti duplicita soukromých leteckých aktivit, a to v takové míře, že zastiňují více než patnáctileté letecké aktivity a úsilí soukromých subjektů na letišti v Přerově. Sám s údivem sleduji, proč se nechce KÚ Olomouc a město Přerov dát tou jednoduchou a ekonomicky výhodnější cestou, kdy by bylo možno spojit zájem kraje a města se zkušenostmi a stávajícím zázemím soukromého provozovatele a efektivně použít pár desítek milionů na dobudování terminálu v místech současného hangáru, skladu, servisní dílny, školící místnosti a kanceláře. Základy pro terminál jsou připraveny.

V roce 2007 se rozběhl projekt nadhodnocených studií na budování rozsáhlé infrastruktury za miliardy korun, ale je vhodné začít uvažovat střízlivě. Letiště Přerov s aglomeracemi nemá šanci konkurovat ani na sebe stáhnout letecky cestující veřejnost z Brna nebo Ostravy. Jistá perspektiva Letiště Přerov je ve v podobě malého regionálního letiště se smíšeným vojenským a civilním provozem, zajišťujícího dostupnost regionu pro malé letectví, jako je aerotaxi, charterové, sanitní a soukromé lety, letecký výcvik a volnočasové letecké aktivity. Všechny potřebné licence vlastní současný provozovatel.

V souvislosti s těmito zkušenostmi a praxí za posledních patnáct roků fungování smíšeného leteckého provozu v Přerově se naskýtá otázka, co je sledováno postojem KÚ Olomouc? Přebírání majetku armády ČR a snahou o čerpání několikamiliardových dotací EU na tzv. zavedení civilního leteckého provozu v době, kdy se kraj potýká s problémy silniční dopravy, zdravotnictvím a nedostatkem finančních prostředků v mnoha oblastech. Kam se podělo těch několik desítek mililionů dotací z krajů Olomouce, Zlína, města Přerova, které údajně byly přiklepnuty vojenskému letišti Přerov? Jak je možné, že civilnímu provozovateli letiště nebyla přidělena ani koruna?

Nabízí se varianta, že státní úředníci ucítili vůni dvoumiliardové dotace. To je jako když vhodíte uzenou makrelu mezi smečku hafanů, každý chce urvat kousek pro sebe. Je měsíc říjen 2008 a pan primátor seznámil zastupitelstvo a dal najevo veřejnosti, že spolu s několika představiteli olomouckého a zlínského kraje a města Přerova byla založena společnost Regionální letiště Přerov, smlouvu o založení společnosti podepsali: hejtman zlínského kraje - Libor Lukáš, hejtman olomouckého kraje – Ivan Kosatík a přerovský primátor – Jiří Lajtoch. Je nepochybné že bylo třeba zajistit teplá místečka pro časy budoucí.

Společně pro Přerov