Daně – opravdu platí český občan málo?

V médiích lze sledovat tvrzení odborníků, kteří tvrdí, že jsou daně v ČR nízké a že je nutné tyto daně zvednout, včetně zavedení progresivní míry zdanění příjmu zaměstnanců, jinak nebude možné ufinancovat výdaje státního rozpočtu. Nechme nyní stranou možnost snížení výdajů státního rozpočtu a podívejme se na míru zdanění průměrného zaměstnance.

Na okraj je třeba poznamenat, že míra zdanění, vypočtená jako podíl zaplacených daní k přiznanému (hrubému) příjmu, je něco zcela jiného než procentní sazba daně. Pro občana (zaměstnance) je přitom podstatné, kolik zaplatil na daních a jaký je podíl zaplacených daní, tzn. míra zdanění, a ne sazba daně (obzvlášť, pokud je kromě příjmu zdaněna také spotřeba či majetek).

Vezměme si tedy průměrného zaměstnance a zkusme se podívat na jeho míru zdanění a neberme prozatím v potaz 33,8%, které musí z tohoto vyměřeného příjmu odvést zaměstnavatel na sociálním a zdravotním pojištění. Průměrná mzda činí 40 324 Kč. Sociální pojištění bude 6,5% (2 621 Kč), zdravotní pojištění 4,5% (1 815 Kč) a daň z příjmu z této částky bude 15% (6 049 Kč). V rámci spravedlnosti je třeba dodat, že od vypočtené daně je třeba ještě odečíst základní odpočitatelnou položku na poplatníka (2 570 Kč), takže daň z příjmu bude o něco nižší (3 479 Kč). Celkově je tedy státu odvedeno 7 915 Kč, což odpovídá míře zdanění 19,6% a zaměstnanci zbude 32 409 Kč. To na první pohled nevypadá nijak tragicky. Musíme si však uvědomit, že tím daňové platby státu nekončí. Daně dědická, darovací a z převodu nemovitostí byly naštěstí zrušeny, silniční daň zaměstnanec neplatí, ale platí daň z přidané hodnoty z nákupu veškerého zboží a služeb (potravin i nepotravin) a spotřební daň u vybraných produktů.

Pojďme se podívat, jak zhruba vypadá spotřební koš občana z ČR (blíže viz zde: Odkaz), čímž odhadneme sumu výdajů na příslušné zboží a služby a z toho následně odhadneme zaplacenou daň z přidané hodnoty, případně také spotřební daň. Předpokládejme zároveň, že zaměstnance veškeré své příjmy utratí (úspory lze z tohoto pohledu chápat jen jako odloženou spotřebu, tzn. jako částku, která bude utracena a příslušně zdaněna v budoucnu).

Občan zaměstnanec utratí cca 17,8% příjmu za potraviny a nealkoholické nápoje, které (pro zjednodušení) zařadíme do snížené 15% sazby DPH (tam budou většinově patřit). Z čistého příjmu tak zaplacená DPH bude činit 865 Kč. Dalších 8,7% (2 820 Kč) utratí zaměstnanec za alkoholické nápoje a tabák, které je však nejprve nutné zdanit spotřební daní. Počítejme, že 3,9% (1 264 Kč) utratí za alkoholické nápoje (vždy cca třetinu – 421 Kč - za pivo, víno a lihoviny) a 4,8% (1 556 Kč) za tabák (cigarety). Počítejme zde (pro zjednodušení), že zákazník nakoupí 14 piv Prazdroj 12° (spotřební daň 1,92 Kč a DPH 5,21 Kč na láhev – viz zde: Odkaz), což činí 100 Kč. Dále předpokládejme, že si koupí tiché víno, kde je spotřební daň nulová a bude muset zaplatit pouze 21% DPH, tzn. 88 Kč a také že si koupí 1l 40% lihoviny (spotřební daň 65 Kč, DPH 21% bude činit 73 Kč, tzn. celkem zaměstnanec zaplatí 138 Kč).

Zaměstnanec dále zaplatí 3,9% (1 264 Kč) za odívání a obuv, která podléhá základní sazbě DPH 21%, což činí 265 Kč, 16,9% (5 477 Kč) za bydlení, které podléhá snížené sazbě DPH 15%, což činí 822 Kč. Zaměstnanec zaplatí dalších 5,8% (1 880 Kč) za vybavení a zařízení bytu (opět 21% sazba DPH), což činí 395 Kč, 2,65% (859 Kč) za zdraví, přičemž při sazbě DPH 10% zaplatí 86 Kč. Zaměstnanec také zaplatí 2% (648 Kč) za vodné a stočné, kde činí DPH 10%, tzn. platba bude 65 Kč, a 7,3% (2 366 Kč). Zaplatí také za energie a paliva, z toho za elektřinu 4% (1 296 Kč), přičemž spotřební daň při průměrné spotřebě 4 MW činí, při sazbě 28,3 Kč za 1 MW, 113 Kč a DPH 21% činí 225 Kč a celkem 338 Kč, za plyn 1,9% (616 Kč), přičemž spotřební daň při průměrné spotřebě 8 MW činí, při sazbě 30,6 Kč za 1 MW, 245 Kč a DPH 21% činí 107 Kč a celkem 352 Kč, a za teplo 1,4% (454 Kč, DPH 10% činí 45 Kč).

Dále zaplatí 5,8% (1 880 Kč) za vybavení a zařízení bytu, což spadá do 21% sazby DPH a bude tedy představovat 395 Kč. Zaplatí také 7,2% (2 333 Kč) za dopravu (předpokládejme, že za veřejnou dopravu), kde je DPH 10%, tzn. 233 Kč a 3,2% (1 037 Kč) za pohonné hmoty (předpokládejme, že za benzín, kterého si při průměrné ceně 37 Kč/l koupí cca 28 l), kde je sazba spotřební daně 12,84 Kč/l (360 Kč) a DPH 21% (180 Kč), zaplatí celkem na daních 540 Kč. Za telekomunikace zaplatí občan 3,3% (1 069 Kč), což činí při sazbě DPH 21% 225 Kč. Za rekreaci a kulturu dále zaplatí 8,1% (2 625 Kč), což činí, při sazbě DPH 10%, 263 Kč, za stravování a ubytování zaplatí 5,8% (1 880 Kč), což činí při sazbě DPH 15% 282 Kč a za ostatní zboží a služby 6,25% (2 026 Kč), což při zjednodušení (jednotná sazba DPH 21%) činí 425 Kč.

Z modelového výpočtu vychází, že zaměstnanec s průměrným příjmem zaplatí na spotřební dani a DPH ze svého čistého příjmu 4 731 Kč. Zaměstnanec tedy ze svého příjmu celkem na daních (včetně sociálního a zdravotního pojištění) zaplatí 12 646 Kč (po odpočtu základní nezdanitelné položky na poplatníka). Celková míra zdanění zaměstnance s průměrným příjmem tedy bude činit 31,4%! Pokud by byla zrušena odpočitatelná položka na poplatníka, stoupla by míra zdanění o 6,4% na 37,8%. Míra zdanění zaměstnanců je tedy v současné době více než dvojnásobná oproti sazbě daně z příjmu a existuje riziko, že se snahou zalátat díru ve státním rozpočtu tato míra zdanění ještě vzroste. Opravdu platí český občan – zaměstnanec málo?

Pokud do částky 12 646 Kč promítneme také 33,8% placené zaměstnavatelem z této mzdy, což činí 13 630 Kč, dostaneme se až k částce 26 276 Kč, tzn. 65,2%, kterou z této částky získá stát, resp. 71,6% při zrušení odpočitatelné položky. Chce snad někdo tvrdit, že stát získává málo peněz na daních, v tomto případě, na daních vycházejících z příjmů zaměstnanců, kterých je cca 4 mil. osob?

Autor je vysokoškolský pedagog