ČESKO: Cesta k deindustrializaci
Zástupci energetiky a energeticky náročného průmyslu si dopisují s vládními představiteli o dopracování Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) a Státní energetické koncepce (SEK). V aktuálním dopisu, adresovaném předsedovi vlády, ministru průmyslu a obchodu, ministru životního prostředí a hlavnímu poradci předsedy vlády Jakubu Kajzlerovi mj. píší, že zmíněné dokumenty nejsou založeny na realistických možnostech Česka pro dekarbonizaci (resp. uhlíkovou neutralitu), a proto závěry těchto dokumentů nemohou být bez důkladného zhodnocení skutečných podmínek v odvětvích reálné. Dopis má redakce Světa hospodářství k dispozici.
„Koncepce není opřena o reálná čísla, ale pouze o modely. Dále chybí jasná studie budoucí spotřeby energie nutné k dekarbonizaci (dosažení uhlíkové neutrality) energeticky náročného průmyslu, a to včetně způsobu, jakými stabilními zdroji energie, ať již obnovitelnými či nízkoemisními, bude pokryta.
Plán by v žádném případě neměl omezovat konkurenceschopnost českého průmyslu, který je stále založen na průmyslu a na jeho exportu. V neposlední řadě v dokumentu postrádáme dopadovou analýzu na konkurenceschopnost průmyslu včetně dopadu na infrastrukturu, sítě, technologie a vyměření výše investic nutných k jejich transformaci, a to včetně uvedení zdrojů, ze kterých by tyto potřeby měly být kryty. Pokud však má vést celý plán k deindustrializaci Česka, nechť je o tom průmysl informován s dostatečným předstihem,“ píše se v dopisu.
Následně v několika bodech průmyslníci vyjmenovávají několik námětů na dopracování NKEP. Kromě dalších připomínají, že z analýz energeticky náročných odvětví v současné době vyplývá jediná cesta k dosažení uhlíkové neutrality, a to elektrifikace odvětví, která není zohledněna. Jedná se až o několikanásobný nárůst spotřeby elektrické energie (obnovitelné či nízkoemisní), s čímž však NKEP naprosto neuvažuje. NKEP a SEK postrádají plán financování zajištění přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku.
„Plány v dostatečné míře neuvažují skutečnost, že některé zpracovatelské sektory nedokáží dekarbonizovat své výroby z důvodu procesních emisí vznikajících při jejich výrobách (například výroba cementu, vápna, některé chemické výroby) a v rámci dosažení uhlíkové neutrality jsou odkázány na masivní investice do technologií zachycování a následného využití uhlíku (CCU) či v omezené míře ukládání uhlíku (CCS). I na tyto investice by měl stát pamatovat při nastavování dotačních titulů. /…/ Green deal a plán dekarbonizace průmyslu v aktuální podobě jasně směřuje k deindustrializaci jednotlivých států včetně Česka. Česká ekonomika, která je proexportně orientována na odběratele v rámci EU, je pak zasažena o to výrazněji. V této záležitosti bychom si dovolili citovat předsedkyni vlády Itálie Giorgii Meloniovou z 19. září 2024, která konstatovala, že: ‚Ambiciózní evropské cíle v oblasti životního prostředí musí být podpořeny dostatečnými investicemi a zdroji a koherentním plánem k jejich dosažení. V opačném případě bude přechod v oblasti energetiky a životního prostředí nevyhnutelně na úkor konkurenceschopnosti a růstu‘,“ upozorňují autoři dopisu.
Upozorňují vládu rovněž na to, že v dokumentu chybí kapitola dopadů opatření na český průmysl a jeho konkurenceschopnost na vnitřním a světovém trhu v situaci, kdy již nyní má Česko jedny z nejvyšších nákladů na energii v porovnání k reálné hodnotě domácího produktu. Dotační tituly jsou omezovány a je zkrácen i čas realizace ze 60 na 36 měsíců. „Z tohoto důvodu jsou považovány dotace jako ‚třešnička na dortu‘ a společnosti zvažují, zda nástroj dotací vůbec využívat, a i tento zkrácený časový horizont je důvodem omezeného využívání dotací ze strany energeticky náročného zpracovatelského průmyslu. Firmy tak realizují dekarbonizační akce často pouze z vlastních prostředků, avšak rozložené do delšího časového horizontu, anebo opouštejí Evropský prostor a roztáčí se tak spirála závislosti na dovozu, prodražování průmyslového zboží, technologií,“ píše se v dopisu. „V České republice, kde zpracovatelský průmysl vytváří nejvýznamnější podíl HDP v rámci EU a je orientovaný na průmysl, znamená likvidace průmyslu obrovské ekonomické a sociální dopady včetně navazujících omezení v sektoru služeb, školství, zdravotnictví atd.“
Ohledně modelu SEPPIA, jenž byl použit k modelování výstupů NKEP, pisatelé zdůrazňují, že zobrazuje energetickou bilanci ČR pouze na základě rozsahu a kvality poskytnutých vstupů a nejedná se tedy o popis budoucího stavu. „Model SEEPIA je bohužel založen na zcela špatných předpokladech, co se týče cen elektrické energie v různých obdobích roku i dne a nezahrnuje velkou část nákladů na energetickou infrastrukturu, ani nutné obří dotace do zelených energií, čímž zcela pokřivuje výsledné scénáře a vede k neoprávněnému zvýhodnění výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaických). Pokud by byly uplatněny správné předpoklady, byl by podíl obnovitelných zdrojů, a fotovoltaických zvlášť, mnohem nižší a pravděpodobně vyšší podíl výroby elektrické energie z jádra a plynu,“ jsou přesvědčeni signatáři dopisu. „Kombinace výroby elektrické energie z jaderných zdrojů a vysokého podílu velice obtížně řiditelných obnovitelných zdrojů, je zcela nerealistická, neboť v létě hrozí velké přebytky elektrické energie z fotovoltaiky, které nebude kam vyvážet, a možná povedou i k nuceným odstávkám jaderných elektráren, které jsou nominovány dle současných zákonů v EU až v pořadí za obnovitelnými zdroji s nižšími provozními náklady. V zimním období, kdy zejména fotovoltaické zdroje téměř nic nevyrábějí, pak hrozí nedostatek elektrické energie, či energie za ceny, které budou likvidační zejména pro průmysl.“
Průmyslníci jsou toho názoru, že není potřeba spěchat se schválením NKEP a jeho odesláním do Bruselu a upozorňují, že dosud tak učinila pouze polovina členských zemí EU. Nedá se tedy předpokládat, že ta druhá polovina bude jakkoliv významně za zpoždění sankcionována.
Pod dopisem jsou podepsány Svaz chemického průmyslu ČR, Ocelářská unie, Svaz sléváren ČR, Svaz kováren ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Asociace českého papírenského průmyslu, Svaz výrobců cementu ČR, Svaz výrobců vápna ČR a Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Kromě tohoto dopisu své připomínky k NKEP už dříve zaslal také Svaz průmyslu a dopravy.
Poskytl server Svět hospodářství