Evropská unie rozhodla, že napříště jedinou alternativou současné mobility bude elektromobilita. Jiné pohony, například vodíkové nebo plynové, sice připouští, ale zatím za podmínek, které nedokážeme splnit. Veškerá podpora nyní a do budoucna je namířena k elektřině. Sem také míří vývoj masové produkce automobilových výrobců.
Dosavadní proces je učebnicovým příkladem rozvoje socialistické plánované ekonomiky. Popišme si ho. Na jeho počátku stojí ideologie ochrany klimatu. Nikoliv ochrana klimatu jako taková, ta je potřebná. Ale ideologie kolem ní vybudovaná. Automobilová doprava je jeden z hlavních škůdců. Zakázat ji zatím úplně nelze, ale vztyčí se problémy, emisní a bezpečnostní normy, aby se zdražila a znelíbila. Postupně se získá veřejné mínění opakovaným zdůrazňováním, jak je hnusná a vlastně zbytečná. Teprve pak se přikročí k zákazu spalovacích motorů. Ten je sice určen na rok 2035, ale už v roce 2027 má platit norma Euro 7, která spalovací motory prakticky vyřadí z výroby. Automobilky už nyní hlásí, že pro malá vozidla se jim nevyplatí nové motory vyvíjet a vyrábět.
Už nyní se ale ukazuje, že nebude tak snadné plánovaných cílů dosáhnout. Lidé elektroautům nedůvěřují, jsou pro ně drahá a mají nižší užitnou hodnotu. Málo se kupují. Proti tomu plánovači najdou dva protihmaty. Dotace a dočasnou podporu hybridních aut. Dotace se částečně zařídí tím, že se uvalí daň – pokuta na automobilky za to, že vyrábějí auta, která chtějí zákazníci, tedy ta spalovací. Na hybridy pokuty nepadnou a navíc se jim poskytnou podobná privilegia, jako plně elektrickým vozům. Jenže se ukáže, že lidé zvesela poberou dotace a další výhody na hybridy, ale s dobíjením se neobtěžují, je to opruz a někdy ani není dostupné, tak dál jezdí na benzín. Tak už je v návrhu další protihmat. Že by se do hybridů přidávalo zvláštní zařízení, které ohlídá, zda je vůz pravidelně dobíjen, a když není a baterie za jízdy dojde, tak se auto zastaví a nepojede ani na benzín.
Plány hatí další potíž: nízká hustota dobíjecích stanic. Ale snadná pomoc. Nachystá se další plán, další úřední rozhodnutí, že dobíjecí stanice musí být po každých 60 km dálnice. Ber kde ber. Ono to není jen postavit stojan se zásuvkou. Musí k němu být dostatečně kapacitní přívod elektřiny. Prakticky bude nutné vybudovat novou speciální rozvodnou síť. To se bude zase dotovat. Samozřejmě to má zase předem naplánovaný termín. A odpadne tím další problém, proč lidi eletroauta nekupují.
Přesto je nyní situace taková, že plán přechodu na elektromobilitu se neplní. Jezdí jich stále málo a v cílovém roce jich nebude jezdit tolik, kolik si naplánovala EU. Automobilky už hlásí, že stahují z výroby malá auta, protože se jim jejich elektrické verze nevyplatí. Levnější elektromobily také nebudou, navzdory ujišťování, slibům a plánům, že se zlevní na základě úspor z velikosti výroby. Dotace nezabraly, velikost výroby se nekoná. Tak se od příštího roku v Německu a Velké Británii dotace na elektromobily krátí a na hybridy se ruší. Nasazuje se nový protihmat: emisní povolenky na dopravu. Restrikce a pokuta místo podpory.
Co teď s tím? Trošku zavzpomínejme a zavymýšlejme. EU nařídí automobilkám, aby malá auta vyráběly, a stanoví na ně cenový strop, aby byla dostupná prostému lidu. Protože jinak by ten lid dál jezdil v zastaralých vozech se spalovacím motorem, což je proti plánu. Automobilky na to dostanou dotace. Ty se zařídí novými daněmi a pokutami na benzín a naftu a na zastaralá spalovací auta. Automobilky prohlásí, že na vývoj potřebují trochu času, řekněme tak pět let – to je taková obvyklá doba v plánované ekonomice. Dobrá, EU souhlasí, ale s tím, že po pěti letech už nebude možné žádné nové spalovací auto přihlásit k provozu. Otevře se nový šedý trh s novými ojetými spalovacími vozy. Po určeném datu se v každém slušném autobazaru vyskytne solidní pan vedoucí nebo jeho zástupce, který si vás vezme stranou a nabídne auto, skoro nové, s neprůstřelnými papíry ojetiny, a kdyby byly potíže s převodem, hned mu zavolejte, on tam má známé a zařídí to. Nových malých elektroaut bude málo. Bude se na ně stát fronta, dodací lhůty bez známosti nějakých 9 až 12 měsíců.
Dosavadní vývoj elektromobility k těmto procesům a k tomuto nebo podobnému stavu spěje neodvratně. Ale vysvětlujte to někomu, kdo to nezažil.
Auta v této historce vystupují jako příklad. Podobným procesem prošla elektroenergetika a už letos ji máme na příděl – od 1. prosince existuje povinnost snížit o 5 % spotřebu v určených dnech a hodinách. Zatím bez sankce za nedodržení, ale systém je nastaven. Proces běží v regulaci stavebnictví – příkaz od letošního 1. ledna stavět jen nízkoenergetické domy a od roku 2030 domy bezemisní. Dostupnost bydlení se vzdaluje. V Belgii vypukla panika, že se staré domy nebudou smět prodávat a kupovat. Realitní kanceláře jsou tam zaplaveny nabídkami a poptávkami, než nařízení vstoupí v platnost.
Ještě nedochází ke znárodnění. Také soukromé vlastnictví je stále chráněno. Ale volné podnikání a svobodné užívání soukromého majetku je striktně omezováno. Systém je jištěn taxonomií. Ta určí, jaké jsou správné a nesprávné průmysly. Mějte si třeba soukromou slévárnu, ale banky mají určeno, co smějí financovat a pojišťovny co smějí pojišťovat. Když si na slévárnu alespoň nedáte solární panel, nezískáte provozní úvěr. Že podnikáte v IT? Když si před kancelář nedáte stojan s dobíječkou na elektrokola, nejste dost zelení a banka vám ani neotevře běžný účet. Zanedlouho budete těžko hledat pojišťovnu, která s vámi sjedná povinné ručení na váš starý benzínový automobil.
Nová dohoda o rozšíření emisních povolenek na dopravu a vytápění budov je jen dalším krokem k plánované nedostatkové ekonomice. Zdraží se většina zboží a služeb, výrobky z dovozu ze třetích zemí budou podpultovka. Tuzex. Uměl by to někdo alespoň přeložit do eurounijštiny?