Žádné ústupky. Ilustrační foto: jef

ZPRÁVA Z TISKU. Agentura Reuters zveřejnila první uniklé informace z dříve oznámené Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal). Cituje z ní web seznamzpravy.cz.

„Už minulý týden ve svém programu pro letošní rok Evropská komise potvrdila, že navrhne uzákonění dalšího postupného cíle evropského Green Dealu: snížení emisí k roku 2040 o 90 procent (proti roku 1990). Zatím je v platnosti cíl 55procentního snížení k roku 2030. A konečný cíl uhlíkové neutrality v roce 2050. Nový cíl k roku 2040, pokud ho schválí členské státy, má být zakotven v evropské legislativě, byl by tedy závazný. Pokud se tak stane, bude to znamenat ještě intenzivnější dekarbonizaci, tedy pokračující regulaci průmyslu, zemědělství i spotřeby. A důslednější penalizaci fosilních paliv a technologií,“ píše server.

Dále cituje Zuzanu Krejčiříkovou, předsedkyni energetické sekce Hospodářské komory ČR, která údajně měla možnost se seznámit s kompletním textem dokumentu: „Dohoda o čistém průmyslu neznamená zbrždění Green Dealu. Jsou tam dílčí opatření, která by mohla průmyslu pomoci, pokud se zrealizují. Ale nevíme, jak se tyto návrhy zkonkretizují, jak se promítnou do závazné legislativy a kdy,“ řekla Seznamu zprávám.

Zklamání ze zatím zveřejněných informací netají Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu: „Pilíře unijní zelené politiky zůstávají nedotčené, i když třeba snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je pro nás zcela nereálné. Také nedávno zveřejněný evropský Kompas pro obnovení konkurenceschopnosti je bohužel nedostatečný. Unijní strategie obsahují někdy protichůdná opatření a jsou málo konkrétní,“ říká.

To je ale pochopitelné. Kdyby tam ta konkrétní opatření byla, způsobilo by to silné protesty. Silnější, než jaké již Kompas vyvolal. On totiž míří stále stejným směrem: k deindustrializaci EU, bezmeznému zadlužování, růstu daní a snížení životní úrovně obyvatel. Tohle konkrétně nemůže Evropská komise napsat nikam. V Dohodě o čistém průmyslu potíže s drahou energií hodlá řešit přesně tím, čím je způsobila: rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů, které je třeba ještě výrazněji subvencovat a usnadnit jejich výstavbu. Evropská investiční banka má začít poskytovat finanční podporou při budování a modernizaci evropských energetických sítí. Tedy snáze zadlužovat členské státy, respektive zdražovat pokud ne přímo energii, tak její dodávky.

Brusel podle Seznamu zpráv tlačí také na změnu fungování trhu s elektřinou. Doporučuje větší využití dlouhodobých kontraktů na odběr elektřiny mezi výrobci a odběrateli z byznysu. Tzv. PPA kontrakty by průmyslu zajistily cenovou stabilitu, investorům do elektráren pak návratnost kapitálu. V Česku ale není o tzv. PPA kontrakty zájem – cenové představy spotřebitelů a investorů se zcela rozcházejí. „Developeři předpokládají cenu elektřiny, která jim pokryje náklady a zajistí rychlý zisk. Jejich představy se pohybují často nad hodnotou 100 eur za megawatthodinu. Jenomže do budoucna je ohledně cen velká nejistota a pro nás je obtížné nést všechna rizika, která s těmi projekty jsou spojená,“ cituje autorka článku Zuzana Kubátová manažera Orlen Unipetrolu Martina Růžičku.

Zástupci českého průmyslu upozorňují, že evropská strategie stojí na zvýšení státních subvencí, což bude v Česku problém. „EU říká, že cestou k levnější energii jsou masivní investice do dalších zdrojů, sítí, infrastruktury, do baterií apod. To ale bude stát spoustu peněz a nakonec to musí zaplatit zákazníci. Vidím v tom logický rozpor,“ říká Daniel Urban, generální ředitel Svazu průmyslu.

Další problém je s ukončením používání plynu v roce 2035. Je to termín šibeniční a drahý. Zuzana Krejčiříková na diskusi minulý čtvrtek v Bruselu upozornila, že termín náhrady plynu vodíkem k roku 2035 je pro Česko nereálný. „Musíme tlačit na zjednodušení pravidel pro kapacitní mechanismy a hledat cesty, jak změnit pravidla v taxonomii. Do uvedeného termínu nebudeme mít dostatek nových zdrojů a malé modulární reaktory na trhu ještě nebudou, „ dodává energetická expertka Hospodářské komory v článku Seznamu zpráv.

Není to špatně, že už se Evropská komise radí s politiky a s průmyslníky. Ti navrhují tu zmírnění, tam odložení termínu či jiné opravy Green Dealu. Informace o obsahu Dohody o čistém průmyslu ale dokládají, že je to jen hra. Další level Mario Draghi Game, který se dá nazvat „Tak se vypovídejte“. Kdo by snad při podobné diskusi místo navrhování úprav řekl Zastavte to, zrušte to, přestaňte nařizovat, zakazovat, taxovat a regulovat, ten prohrál. Nedostane dotace a nepostoupí do vyššího levelu. Proto raději nikdo nic takového neříká. Totiž ano, občas někdo ano, například Andrej Babiš. Ale ten je zatím mimo hru. Daniel Urban je ve hře a vidí zatím jen „logické rozpory“. Nemá pravdu. V politice Evropské komise žádné logické rozpory nejsou. Pro ni je boj proti oxidu uhličitému historicky dané poslání, je věčný a nekompromisní. Stejně jako změna klimatu.

Jakákoliv zmínka o zbrojním průmyslu z Dohody zatím neunikla.

Poskytl server Svět hospodářství