2. března letošního roku došlo k události, kterou v roce 2009 nejspíše i v hodně divokém snu neočekávala ani skupinka největších kryptografických stoupenců nové virtuální měny zvané bitcoin.

Na konci obchodování se totiž hodnota BTC vyšplhala na 1268 dolarů, což se rovnalo částce o 33 dolarů vyšší, než byla aktuální cena troyské unce zlata. Největší finanční revoluce za posledních sto let? Nebo bublina, která rychle splaskne, a proto platí, mnoho povyku pro skoro nic?

Takticky řečeno, něco uprostřed. Vzhledem k tomu, že pohyb bitcoinu připomíná jízdu na horské dráze, možné jsou obě varianty. Mimochodem, marně jsem hledala sázkovou kancelář, která by vypsala kurz na následný BTC kurz. Na tento úkol si netroufla dokonce ani „sázkovka“ Coingaming, která před necelými dvěma lety otevřela první sázkovou kancelář přijímající jako platidlo pouze virtuální měnu. Proto, držme se faktů. BTC, virtuální měna založená v roce 2009, ještě dnes přesně neznámo kým, což jí dodává patřičné tajemnosti, se v roce 2011 obchodoval za jediný dolar. Již v listopadu 2013 překonal bitcoin hranici 1000 dolarů. V lednu 2015 padl s hodnotou 125 dolarů na pomyslné dno, poté však začal šplhat systematicky vzhůru. Jeho loňská cena se pohybovala kolem 730 dolarů, bitcoin během roku posílil o 126%, což z něj učinilo nejrychleji rostoucí měnu světa. A pak přišel již proto BTC již zmiňovaný „zlatý“ čtvrtek, kdy se bitcoin zařadil vedle soli s tím rozdílem, že v tomto případě se nejednalo o pohádku.

Je nezpochybnitelné, že za svůj vznik a existenci vděčí bitcoin digitalizaci ekonomik a je jedním z produktů tzv. nové ekonomiky. Stále větší objem transakcí pak vede k posilování důvěry ve virtuální měnu. Ostatně, s možností vyrovnat účet za oběd prostřednictvím BTC se můžete setkat i v Praze. Zároveň je však bitcoin decentralizovanou měnou, která se obejde bez správy státních bank a vlád. Proto lze logicky očekávat tlak na maximální možnou regulaci. Důkazem toho je skutečnost, že americká Komise pro cenné papíry a burzy zamítla před časem žádost o uvedení prvního fondu založeného na kybernetické měně na burzu Bast BZX. Důvod? Bitcoin nepodléhá dostatečné regulaci!

V souvislosti s bitcoinem mě zaujal názor kolegy Lukáše Kovandy, podle kterého může dojít k tomu, že se bitcoin, případně jiná kryproměna, stane dominantním transakčním prostředkem. Odvážná prognóza, leč dnešní svět je spojen s dynamickými změnami ve všech oblastech. Je proto reálné, že i tato strategická oblast spojená s národními měnami projde v krátké době poměrně výraznou proměnou. Výrazný, stále sílící tlak na bezhotovostní platby může sehrát roli výrazného faktoru urychlujícího změny měnového prostředí. Zároveň však lze očekávat, že jednotlivé státy budou usilovat o regulaci s cílem eliminovat rizika plynoucí z anonymity měn a plateb. Ostatně, například ve Švédsku jsou jen dvě procenta transakcí realizována prostřednictvím hotovostních plateb, což vedlo centrální banku Riksbank zatím k úvaze o možném vydání vlastní digitální měny. Vzhledem k rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle kterého je bitcoin tradiční měnou a proto nepodléhá DPH, sehraje v případě realizace smělého záměru Riksbank, Švédsko roli průkopníka. Zdali uspěje a případně inspiruje k stejnému kroku další země, lze v této chvíli těžko odhadovat. Každopádně, jak se stále častěji přesvědčujeme, ve virtuálním světě platí, že opravdu nic není nemožné.