Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tu není od toho, aby hodnotil státní politiku, natož aby formuloval politiku budoucí. NKÚ je úřad, který toto jen kontroluje. Pokud pak vydá nějaké své hodnocení, má to trochu jiný tón a jinou váhu, než hřímání politické opozice o neschopnosti vládnoucí koalice, či jektání řečníků na demonstracích o zločinnosti pětidemolice. Tímto pohledem pojďme vnímat stanovisku NKÚ k závěrečnému účtu státního rozpočtu za rok 2023. Jež lze shrnout do sloganu: vláda nedělá, co je třeba.

Průměrná míra inflace dosáhla loni v České republice úrovně 12 % a byla tak druhá nejvyšší v Evropské unii. Druhá nejvyšší v EU byla i rychlost zadlužování Česka. Za poslední 3 roky se veřejný dluh navýšil o dalších 50 % a loni přesáhl hranici 3 bilionů korun. Hrubý domácí produkt (HDP) ČR reálně poklesl o 0,3 % a tvorba hrubého kapitálu o 6,8 procenta. Evropským premiantem je však ČR v nízké míře nezaměstnanosti. Loni nezaměstnanost v ČR dosáhla 2,6 %, zatímco evropský průměr činil 6,1 procenta,“ napsal Nejvyšší kontrolní úřad ve svém Stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2023.

Za jedno z nejvážnějších varování v kontrolním (!) hodnocení hospodářského stavu naší země lze považovat následující: „I nejnižší míra nezaměstnanosti, kterou bychom na první pohled mohli vnímat pozitivně, v sobě skrývá velká rizika spojená se snižující se produktivitou práce.“

Jedním z klíčových faktorů, které způsobily reálný pokles HDP, byla nízká spotřeba domácností, zdůrazňuje předseda NKÚ Miroslav Kala. „Jejich kupní síla byla výrazně oslabena rostoucími cenami. Konečná spotřeba domácností tvoří téměř polovinu celkového HDP, ta však od května 2022 do listopadu 2023 vykazovala nepřetržitý meziroční pokles. Dalším negativním faktorem výsledku HDP byl reálný pokles tvorby hrubého kapitálu o 6,8 procenta, což ukazuje na opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty a vysokých nákladů na energii.“

Průměrná 12% míra inflace v ČR byla o 5,6 procentního bodu nad průměrem EU. Ve srovnání se zeměmi Visegrádské čtyřky a EU měla Česká republika výrazně vyšší inflaci v elektřině, plynu a tepelné energii. Na meziročním růstu cen se nejvíce podílely náklady na bydlení a energie. Vysoké ceny energií měly negativní vliv na průmyslovou výrobu a stavební práce.

Českému průmyslu nenahrávají ani celosvětové trendy. Automobilový průmysl začíná pociťovat globální přesun výrobních kapacit do Číny a dalších asijských zemí. Zatímco v Číně se loni vyrobilo o 17 % více motorových vozidel než v roce 2019, největší výrobce v Evropě Německo jich za stejné období vyrobil naopak o 12 % méně. V jiných zemích je pokles ještě markantnější – ve Španělsku o 13 %, ve Velké Británii o 25 % a ve Francii o 31 procento.

Česká republika a Slovensko se dokázaly udržet na své pozici, a to díky přetrvávající konkurenční výhodě levné pracovní síly. Pokles výroby na tradičně silných evropských trzích ale ovlivňuje dodavatelské řetězce a v důsledku toho snižuje objem zakázek pro české výrobce automobilových komponentů. Změny pozic na globálním trhu tak ohrožují budoucnost této klasicky české domény. „Výstražněji už kontrolka pro český průmysl blikat nemůže. Globálním změnám se můžeme bránit jen velmi omezeně, a proto by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ upozornil Miloslav Kala.

Rychlost zadlužování ČR v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v zemích EU. Za tři roky se veřejný dluh zvýšil o dalších 50 procent. Tento nárůst výrazně převyšuje průměr EU, který je na úrovni 14 procent. Růst zadlužení představuje další zátěž pro státní rozpočet v podobě nákladů na obsluhu státního dluhu. Ty v roce 2023 dosáhly 68 mld. Kč, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období. Ministerstvo financí předpokládá, že do roku 2026 tyto náklady vzrostou o dalších více než 51 miliard korun. Současně rostou výdaje státu – loni o 11 % – a mají navíc z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter. „Zakládáme si na velký problém. Bez razantních a okamžitých systémových změn, které by zvýšily efektivitu státu, se kondice českých veřejných financí nemá šanci přiblížit alespoň evropskému průměru,“ dodává prezident NKÚ Miloslav Kala.

Předseda vlády Petr Fiala na síti X slíbil obezřetný státní rozpočet na rok 2025 s tím, aby bylo dost peněz na investice, které prospějí této republice a všem občanům. Zároveň mu bobtná nespokojenost státních zaměstnanců s jejich mzdami, přesněji řečeno tabulkovým zařazením do mzdových kategorií. Pravdu má asi v tom, že finanční rezervy nejsou. Leč ani systémové změny, o kterých se zmiňuje Miroslav Kala, na politickém programu současné vlády chybějí.

Poskytl server Svět hospodářství