Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 16. 12. 2024.

Odhad expertů pro období 1 měsíc

Odhad expertů pro období 6 měsíců

Názory experta:

Libor Stoklásek, Algoimperial
Fed odhalil opatrnost a nejistotu

Středeční obchodování na amerických akciových trzích jasně ukázalo, jak křehké je současné investiční klima. Akcie zamířily prudce dolů poté, co Federální rezervní systém sice naplnil očekávání dalšího snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, avšak z komentářů předsedy Fedu Jeroma Powella zazněl mnohem obezřetnější tón pro budoucí výhled. Po třetím po sobě jdoucím snížení hlavní sazby Fed zdůraznil, že bude v dalších krocích pozornější a méně vstřícný k rychlému uvolňování měnové politiky.

„Snížili jsme základní sazbu o celý procentní bod z jejího vrcholu a náš postoj je již nyní výrazně méně restriktivní,“ uvedl Powell po zveřejnění rozhodnutí. „Můžeme si proto dovolit být při zvažování dalších úprav opatrnější.“ Tato slova však investory nepotěšila. Na trzích se projevuje rostoucí obava, že inflace v USA zatím neklesá k 2% cíli tak rychle, jak by si centrální bankéři přáli, a nejistota pramení i z nepředvídatelné politické agendy nové americké administrativy. Americké akciové indexy tak zamířily prudce dolů a investoři si kladou otázku, co bude dál.

Fed se nyní nachází v bodě, kdy musí vyvažovat potřebu zkrotit inflaci s hrozbou přestřelení měnového utažení. Jeho opatrný postoj naznačuje, že budoucí kroky nemusí být tak rychlé a intenzivní, jak si trhy přály, což vytváří prostor pro nejistotu i spekulace. Očekávání investorů byly dlouhodobě nastavena na podpůrnou monetární politiku, a proto jakákoli náznaková změna v tempu či směru vyvolává nervozitu. Rozhodující bude, jak Fed vybalancuje svá rozhodnutí ve světle globálních změn a politických tlaků. V konečném důsledku tak jeho opatrnost může být pro trhy nejen zklamáním, ale i nezbytnou obranou před dlouhodobějšími riziky.

Pozornost investorů se znovu obrací i k sektoru komerčních nemovitostí v USA. Před několika lety, když rostoucí úrokové sazby v roce 2022 zpřísnily úvěrové podmínky, se optimisté domnívali, že stačí vyčkat do roku 2025. Do té doby měla inflace ustoupit, peníze zlevnit a poptávka po komerčních prostorách se vrátit do normálu. Nyní, když je rok 2025 téměř za dveřmi, realita vypadá mnohem hůře. Místo příznivých podmínek se objevuje „minové pole“ problémů, které už nelze dále odkládat. Rok 2025 vnímám jako rok zúčtování. Věřitelé a dlužníci budou muset přiznat, že nižší úrokové sazby je tentokrát nezachrání. Dokonce i špičkové americké univerzity pociťují ekonomické tlaky. Brown University, jedna z nejbohatších vysokých škol v USA s nadačním fondem přes 7,2 miliardy dolarů, očekává výrazné rozpočtové deficity, které by mohly příští rok překročit 90 milionů dolarů. Slábnoucí příjmy z vysokoškolského školného a rostoucí náklady vytvářejí fiskální problémy i tam, kde se dosud zdálo, že jsou finanční zdroje takřka nevyčerpatelné.

Zatímco americké trhy hledají rovnováhu, na druhé straně zeměkoule čelí Nový Zéland horším než očekávaným hospodářským údajům. Ekonomika se ve druhém a třetím čtvrtletí propadla mnohem více, než předpokládaly nejen tržní odhady, ale i tamní centrální banka a ministerstvo financí. HDP poklesl ve třetím čtvrtletí o 1,0 %, přičemž analytici očekávali pokles jen o 0,2 %. Ještě horší je zpětná revize druhého čtvrtletí – původně hlášených -0,2 % se změnilo na -1,1 %. Vysoké úrokové sazby vedou k útlumu výroby a služeb, stoupá nezaměstnanost, klesají ceny nemovitostí. Tempo přílivu nových přistěhovalců slábne, a naopak dochází k odlivu obyvatel hledajících výhodnější příležitosti v zahraničí. Tato situace zvýšila sázky na další snížení úrokových sazeb, neboť země potřebuje nový impulz k oživení.

V Evropě vyvolává napětí rozhodnutí italské banky UniCredit navýšit svůj podíl v německé Commerzbank. Německá vláda prakticky vybídla UniCredit, aby svůj podíl prodala, a to jen několik hodin poté, co italská banka potvrdila jeho zvýšení. Tato situace vyvolává politické a odborové tlaky, zejména s ohledem na potenciálního budoucího kancléře Friedricha Merze, který se k případné akvizici staví odmítavě. Německo dává jasně najevo, že by raději vidělo, kdyby italská strana od této transakce ustoupila.

Kanada zaznamenala politický otřes po rezignaci ministryně financí Chrystie Freelandové. Freelandová, přezdívaná často „ministryně všeho“, byla úzce zapojena do celé řady politických i obchodních jednání, včetně citlivých vztahů s Čínou a USA. Její odchod přichází v době, kdy se na obzoru rýsují ostré spory v rámci česko-americko-mexického obchodního trojúhelníku. Kanada i její partneři tak musí počítat s novou dynamikou, která může ovlivnit nejen cla a tarify, ale i investiční toky do Severní Ameriky.

Do této složité doby vstupuje i téma globálního boje proti klimatickým změnám. Administrativa prezidenta Joea Bidena oznámila nový cíl USA v rámci Pařížské klimatické dohody: do roku 2035 snížit emise skleníkových plynů o 61–66 % pod úroveň roku 2005. Tento ambiciózní závazek počítá s pokračujícími efekty Zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act) a dalších infrastrukturních opatření na dekarbonizaci americké ekonomiky, stejně jako s politikami jednotlivých států, které cíl sdílejí a budou ho nadále prosazovat. „Naše investice za této administrativy jsou odolné a budou nadále přinášet ekonomické i klimatické dividendy,“ uvedl John Podesta, hlavní poradce prezidenta Bidena pro mezinárodní klimatickou politiku. Podesta zdůraznil, že i kdyby příští americký prezident (Donald Trump, který se netají záměrem zastavit či zpomalit klimatická opatření) změnil federální kurz, státní a místní iniciativy budou pokračovat v úsilí o snižování emisí. Nations, které jsou součástí Pařížské dohody, musí předložit nové a ambicióznější cíle do února příštího roku. USA se k tomuto kroku připojují s vědomím, že nejsou samy: obdobné závazky mají i EU, Jižní Korea, Jihoafrická republika či Spojené království. Výzva pro USA i další emitenty je však enormní, neboť současné tempo snižování emisí i podle nezávislých analýz nedrží krok s proklamovanými cíli.

Libor Stoklásek – AlgoImperial
Jan Němeček – BH Securities
Tomáš Pfeiler – CYRRUS
Marco Marinucci – Generali Investments CEE, investiční společnost
Jiří Zendulka – Kurzy.cz
Aleš Charvát – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů jednotlivých uvedených v seznamu. Sloupec „Aktuální hodnota“ jednotlivých ukazatelů uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. „Medián“ je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a „Interval odhadů“ uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce „Růst/Pokles“ udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.