Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 29. 5. 2023.

Názory experta:

Jiří Zendulka, Kurzy.cz

Na pražské burze jako by předčasně začala okurková sezóna. Také léto bude primárně o ČEZ

Pražská burza má za sebou nejlikvidnější měsíc za poslední rok. V květnu více než kdy jindy ukázala, že akcie ČEZ jsou zlatým vejcem domácího akciového trhu. Postaraly se totiž o více než 66% podíl všech obchodů, což se dosud žádné jiné emisi v historii pražské burzy nepodařilo (pokud mě paměť neklame). V posledním roce jsme se sice několikrát dočkali v měsíčních statistikách jejich nadpolovičního podílu, letošní květen však v tomto ohledu přinesl extrém.

Nutno rovnou dodat, že zmiňovaný vývoj je dán specifiky titulu posledního více než roku. Ať už vývojem na cenách energií, potažmo v návaznosti skokovým nárůstem hospodaření energetické firmy, tak nejasnostmi o její budoucnost. Zkrátka, i pokud by titul na pražské burze zůstal v nezměněné podobě, dlouhodobě lze při stabilním obsazení burzy dalšími současnými emisemi očekávat u něj podíl na likviditě zase někde do 40 %, resp. spíše okolo třetiny.

Jenže právě asi největší otázkou je budoucnost ČEZ. Že by titul úplně zmizel z burzy očekávají snad jen někteří akcionáři/investoři, kteří vyhlíží na titulu mnohem více vydělat. Vytěsnění by totiž muselo být za podstatně vyšší cenu, než je nyní. Stát na to ale nemá ani za tu současnou. Navíc dělat squeeze-out vlastně při nejméně vhodné době by vlastně snad zase jen ukázalo na tradičně historicky nevalné hospodaření státu. Ovládnout firmu šlo za rozumnou cenu ani ne před 10 lety, kdy ceny elektřiny byly i pod 30 EUR/MWh. Vlastně znovu to může být přijatelné (z hlediska ocenění), až ceny elektřiny budou stát v průměru v roce do 80 EUR, čemuž věřím. Nicméně ovládnout plně ČEZ ze strany státu tak jako tak stále považuji za nesmysl. Vzhledem k fungování a nastavení energetického trhu to levnější elektřinu v celkovém výsledku nepřinese. Jako spotřebitelé bychom to v převzetí zaplatili jinak. A ani rozdělení ČEZ dle mého není cestou, jako spíše komplikací. Možná může být spíše vyhověním zájmům pro některé skupiny, které z toho mohou profitovat. Když už jsme si téměř před 20 lety prošli jakou si domácí globalizací energetiky (konkurence tu navíc přesto je), měly bychom se spíše srovnat s energetickou situací v Evropě, resp. to jakými změnami prochází. A reagovat na ně. Vedle dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů to vypadá na cestu malých modulárních jaderných zdrojů a zemní plyn. Přestože v současnosti je Evropa od ruského plynu odříznuta, jak ukázaly v posledních letech například Spojené státy, tohoto zdroje je pro minimálně desítky let ve světě spousta...

Na závěr ale zpět k nadpisu. Přestože pražská burza likviditně zažila zmiňovaný nadprůměrný květen, na přelomu měsíce již bylo znát výrazné ochabnutí zájmu o obchodování. Až tedy na poslední květnovou seanci, která díky spojitosti s nadcházející čtvrtletní aktualizací indexů přinesla v závěrečné aukci více obchodů. Jinak ale objemy obchodů na pražské burze v posledních dnech prakticky nepřekračují 400 mil. Kč, což značí oproti loňskému celoročnímu průměru asi 40% pokles. Zlepšení se dočkáme nejspíše v souvislosti zase s ČEZ, který v červnu jistě zase bude vévodit se svým přinejmenším nadpolovičním podílem. Očekávaná dividenda totiž ještě jistě přinese další výrazné přesuny v portfoliích. A možná ještě větší likviditu pak titul zažije v prvních dnech po daném rekordním požitku 117 Kč. V příštím roce totiž firma zdaleka tak štědrá k akcionářům nebude, pokud se tedy bude držet své dividendové politiky. Navíc pokud vláda dodrží svůj avizovaný itinerář, mělo by následně dojít na odkrytí záměru státu z ČEZ. Zkrátka i o letních prázdninách se nejspíše akcie ČEZ budou držet stranou „okurkové sezóny“.

Raději bych ale byl, pokud by se vláda rozhodla od záměru zásahů v ČEZ upustit a řešit jej čistě coby majoritní akcionář. Navíc má stát ČEPS, k dispozici ERÚ a možnost energetickou politiku ovlivňovat jako zákonodárce.

Libor Stoklásek – AlgoImperial

Jan Němeček – BH Securities

Tomáš Pfeiler – CYRRUS

Marco Marinucci – Generali Investments CEE, investiční společnost

Jiří Zendulka – Kurzy.cz

Aleš Charvát – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů jednotlivých uvedených v seznamu. Sloupec „Aktuální hodnota“ jednotlivých ukazatelů uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. „Medián“ je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a „Interval odhadů“ uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce „Růst/Pokles“ udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.

Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.