Názory expertů na budoucí vývoj na vybraných zahraničních trzích sledovaný prostřednictvím indexů a porovnání s českým kapitálovým trhem (PX) v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 21. 2. 2022.

Odhad expertů pro období 1 měsíc a pro období 6 měsíců

Názory experta:

Jan Berka, Roklen Holding

Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s inflací?

Geopolitika nepatří mezi přátele měnové politiky. Obzvláště to platí v době, kdy centrální banky bojují s nejvyšší inflací za několik desítek let. Bude ruská invaze na Ukrajinu překážkou v boji s rychlým růstem cen?

Dopady rusko-ukrajinského sporu spojené s potenciálně vyššími cenami energií a (nejen) zemědělských komodit ještě více umocní aktuální nabídkové proinflační tlaky. Ty jsou doplňovány poptávkovými tlaky sílícími od doby opětovného otevření světových ekonomik. Nenacházíme se však už v prostředí rychlé ekonomické obnovy, které jsme zažili v první polovině loňského roku. Ekonomický výkon od té doby zpomalil, například vinou omezení na straně nabídky, která jsou spojena a tzv. úzkými hrdly.

Většina centrálních bank z rozvíjejících se trhů již na inflaci a inflační výhled zareagovala zvýšením sazeb. Jejich kolegyně z vyspělých zemí jsou zatím pozadu, v některých případech doslova za křivkou. Nutnost měnověpolitické normalizace tak zesílila, je však klíčové, aby „nezabila“ budoucí ekonomický růst. Do této situace nově vstoupila geopolitická nejistota ovlivňující nejen spotřebitelskou, ale i podnikatelskou náladu. Otázkou proto je, mohou si centrální banky i v této době dovolit zvýšit sazby, aniž by tím nezvýšily riziko ekonomického propadu, či stagflace?

Univerzální odpovědí může být, že zvyšování sazeb v prostředí geopolitické nejistoty je potřeba velmi pečlivě zvážit. Například Česká národní banka má v tomto směru velký náskok ve srovnání s ECB či americkým Fedem. Poslední inflační data potvrzují potřebu dále zvýšit sazby, aby byla ochráněna ukotvenost inflačních očekávání. Rusko-ukrajinský spor však celou situaci komplikuje. ČNB si však díky předchozímu procesu navyšování sazeb, které od loňského června vzrostly o 425 bazických bodů, může úrokovou pauzu dovolit. U ostatních centrálních bank bude ale situace o něco složitější.

Evropská centrální banka po většinu minulého roku argumentovala přechodností inflačních tlaků. Na prosincovém zasedání však slovo „přechodné“ vypustila a na lednovém již guvernérka Lagardeová mluvila o vážném znepokojení ohledně lednových inflačních čísel. Od té doby pozorujeme jestřábí obrat zahrnující nejen spekulace o ukončení programu nákupů aktiv v letošním roce, ale i o možnosti zvýšení sazeb.

Odrazovým můstkem má být březnová prognóza, která je již patrně v procesu tvorby. ECB navíc oznámila, že tento čtvrtek bude mít speciální jednání týkající se právě dopadů rusko-ukrajinské krize. Podle nás je v tuto chvíli možnost letošního zvýšení sazeb mimo hru, nehledě na to, že eurové peněžní trhy k prosinci stále zaceňují navýšení o více než 30 bazických bodů. Úpravy nákupů aktiv, včetně ukončení pandemického programu, se ale na březnovém zasedání s nejvyšší pravděpodobností dočkáme. Vše bude navíc obestřeno velkou mírou nejistoty, což zásadnější rozhodnutí posouvá spíše až na červen.

Mnohem jasnější situace je podle nás u amerického Fedu. Geopolitická nejistota se sice podepsala na snížení pravděpodobnosti distribuce zvýšení sazeb během letošního roku z více než 160 bazických bodů na necelých 150, a stejně tak výrazně snížila sázky na březnový hike o 50 bodů. To však měnový výbor před prvním krokem měnověpolitické normalizace nezastaví. Nadále tedy platí, že v příštím měsíci čekáme zvýšení sazeb o 25 bodů, včetně aktualizované prognózy naznačující zřejmě více než tři kola navyšování úroků v letošním roce, která ukazuje aktuální prognóza.

Fed si totiž nemůže dovolit dále podceňovat sílu proinflačních tlaků, aktuálně především poptávkových, které velmi výrazně ohrožují dlouhodobá inflační očekávání. Je proto potřeba, aby se měnový výbor vymanil z pozice za křivkou, do které se podle nás dostal i vinou zbytečně dlouhého prodlužování programu nákupů aktiv.

Celkově můžeme říct, že ruská invaze na Ukrajinu může představovat překážku v boji proti inflaci. Je ale potřeba rozlišovat region a fázi měnověpolitického cyklu. V souhrnu očekáváme, že vliv na evropské měnové autority bude ve výsledku větší než na ty neevropské. K dalšímu hodnocení je však nutné vyčkat, jak se bude celá situace vyvíjet, včetně dalších sankcí a potenciálních konfliktů.

Jan Němeček - BH Securities
Tomáš Pfeiler – CYRRUS
Marco Marinucci - Generali Investments CEE, investiční společnost
Libor Stoklásek – Imperial Finance
Jiří Zendulka - Kurzy.cz
Aleš Charvát - UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia

Tabulky obsahují souhrn odhadů expertů jednotlivých uvedených v seznamu. Sloupec „Aktuální hodnota“ jednotlivých ukazatelů uvádí hodnotu sledovaných indexů (páteční uzavírací hodnota), ze které při svých odhadech experti vycházeli. S touto hodnotou budou odhady expertů po uplynutí období jednoho či šesti měsíců porovnávány pro vyhodnocení úspěšnosti. „Medián“ je číslo, které leží uprostřed podle velikosti uspořádaného souboru odhadů a „Interval odhadů“ uvádí minimální a maximální odhad souboru. Sloupce „Růst/Pokles“ udávají počet expertů předpokládajících, že index v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste nebo poklesne.
Pozn.: Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti ani Kurzy.cz nepřebírají žádnou zodpovědnost za tyto odlišnosti.