Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tato teorie je v podstatě správná, ale neúplná. Tržní prostředí vede automaticky ke koncentraci ekonomické moci a důsledkem takové koncentrace je stoupající přerozdělování výsledků práce od chudých k bohatým. Koncentrace soukromé ekonomické moci vede k podobným jevům jako vysoké soukromé daně či dotace. Takže neregulované tržní hospodářství se automaticky zvrhne v nefunkční ekonomický systém.

Všeobecně platí, že se jakýkoliv politický či ekonomický systém sám zhroutí nebo rozpadne. Každý systém je třeba neustále kontrolovat a upravovat, aby se samovolně nezhroutil. Asi neexistuje žádný systém pravidel, jejichž dodržování by nevedlo ke katastrofě a zániku společnosti.

Keynesova teorie nemá v zásadě nic společného se sociální spravedlností. Snaží se najít řešení cyklických hospodářských krizí.

Tržní prostředí k tomu nevede, vede k tomu ideologie tlustého státu, kterou nejsilnější korporace využijí pro sebe, protitržně a mimotržně.

Volný trh v mnoha oblastech skutečně vede k vzniku monopolů, oligopolů nebo různých kartelových dohod, které ho pak mohou i zničit a mohou zničit i svobodu. Tak to prostě je a je třeba se s tím nějak vypořádat. Vznik všeobjímajících státu to ale nevyřeší, to už taky víme.

Ano, přesně tak. Nikdo však nezná řešení tohoto problému. Bude to asi tím, že takové univerzální řešení prostě neexistuje. Podobně jako neexistuje univerzální řešení, jak porazit v boji každého protivníka. Takové řešení je totiž logicky sporné, muselo by být schopné porazit i samo sebe a přitom samo sebe porazit nesmí.

Řešení toho problému je známé už dávno, nepovolit ten socialismus v praxi.

Když píšete o tlustém státu, tak mě ihned napadlo, že to nutně musí skončit v tlustém střevě

Otázka je, zda jde nějaký systém kontrolovat, upravovat a řídit zevnitř a zda může existovat spravedlnost pro všechny. V praxi to vypadá, že systém řídí političtí kariéristé bez právní zodpovědnosti tak, aby se udrželi na svých postech.

Problémy společenského systému se obvykle vyřeší tím, že se sám zhroutí a restartuje. Z toho důvodu je nesmyslné někomu vracet ztracená privilegia, protože hromadění různých privilegií a výhod v průběhu času je hlavním důvodem samovolného zhroucení civilizací. Pokud tato privilegia znovu vracíme jako napravení nějakých nespravedlností či sami je aktivně rozdáváme, sami si svou současnou společnost kazíme.

Otázkou je, zda je takové samovolné zhroucení nezbytné. Někdy je možné restartovat systém částečně. Děje se to teď v Argentině či v USA ? Nová pravidla v Argentině dlouhodobě nic neřeší, protože se samovolně znovu vytvoří parazitické elity a parazitické společenské vrstvy, které budou společnost znovu dusit. Takže pořádné kopnutí do privilegií je dobrou metodou, ale tato metoda dává výsledky jen určitou dobu a pak svou sílu vyčerpá.

Po roce 1989 vše relativně dobře fungovalo. Staré elity byly zbaveny svých privilegií a vytvořil se tím prostor pro rozvoj celé společnosti. Postupně však vznikly elity nové či staronové a vše zase dopadne za nějakou dobu jako obvykle. Z tohoto pohledu byly restituce, zejména církevní, krokem špatným směrem. Ale budoucí problémy pouze urychlily, nejsou jejich jediným důvodem.

Nedomyslite dvě veci.

1/ Koncentrace bohatství vede mj. k tomu, že jsou peníze nejen na "pec do každé pekarny" ale i na stavbu ještě efektivnější velkopekarny. Výsledkem bude levný, ale STEJNÝ chleba pro všechny. Lidé budou mít dost peněz a dost času a monopol sem, kartel tam, okud jim v tom administrativne nekdo nezabrání, začnou péct a prodávat housky.

2/ Výrobce, který živí příliš mnoho parazitů, zkrachuje a lidi půjdou dělat někam, kde míra parazitů (zatim ještě) nepravosti kritickou mez. Je to pro ně průšvih, ale nemusejí se z toho hrabat všichni občané naráz jako se to stalo po r. 1989 v Polsku (nakonec na bankovkách skrtali čtyři nuly), v SSSR (ten přestal existovat) a jednoduché to nebylo ani u nás a nakonec jsme se, skrze Zemana a posléze EU, k onomu "bez státu si ani nezaflatuluješ" (v originále " se ani neupr...), vrátili k tomu socialismu. K regulovaného trhu, chcete-li.

Koncentrace ekonomické moci či jakékoliv moci vede ke stagnaci a úpadku. Dokud firma roste, ale nemá příliš dominantní postavení a neohrožuje konkurenční prostředí, vše probíhá, jak popisujete v bodě 1. Ale situace se vždy zvrhne a příliš koncentrovaná moc vede k úpadku. Dnes máme u nás příliš nízkou konkurenci a to vede nejen k vyšším cenám než například v Německu, ale také ke ztrátě výkonnosti celé ekonomiky.

Koncentrace moci vede k tomu, že řešení podle bodu 2 není možné. Parazitický systém se rozšíří na celou společnost a lidé nemají možnost jít jinam. Do tohoto stádia se dnes postupně dostává celá česká společnost a tím vyčerpává svůj předchozí růstový potenciál.