28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ANALÝZA: Trvale neudržitelná ochrana přírody

Ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990, jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí, a současný ministr Mgr. Richard Brabec je sedmnáctý v pořadí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 23.3.2018 23:59

Dobře napsáno.

Proto to taky zelení cvoci a "ochránci" přírody nepochopí a budou to hanět.

M. Mikulec 24.3.2018 14:28

Re: Dobře napsáno.

Nakonec budeme rádi, že se zelená sekta začala bavit genderovou problematikou. :-))

P. Skála 23.3.2018 10:44

Jéžišmarjá

Pan Simanov přeleštil lampu s názvem Šumava a kde se vzal tu se vzal, vyklouzl z ní opět starý džin Rada...

P. Rada 23.3.2018 12:37

Re: Jéžišmarjá

Přitakávám. Trefně jste to opsal.

Touha zbohatnout "leštěním lampy" je totiž pro člověka velice přznačná už od doby kdy před desetitisícilitími homo s.s. vzniknul jako geneticky zafixovaný důsledek růstu intencionality vyšších řádů (oproti ostatnímu živému se udává zrcadlení představ až 7x! - viz Dunbar "Příběh rodu homo") která vedla k naprosto enonrmí schopnosti abstraktní představivosti. Druh homo se ale právě díky tomu naučil reálným rafinovaným strategiím jednání skrze které přežívá dodnes i tam kde se nic jiného živého nevyskytuje ale také planému snění.

Doposud takto kdekdo vedle reálného odhadu sní sen na téma např jak by bylo krásné jen se nedívat ale začít strojově s velkým ziskem těžit a těžit to, na co se v období staletého růstu museli jiní jen dřít a dřít.

P. Lenc 23.3.2018 14:18

Re: Jéžišmarjá

Božínku Rado, vy dokonce brousíte mimo zelené pláně do filozofického ráje.Kam vy to až dotáhnete...Jenom by jste měl strojově a s velkým ziskem používat výpočetní techniku, protože vše mozková kapacita jak vidno nestačí na odpočet dvouset let.Viz diskuze mezi vámi a panem Horáčkem.

P. Rada 23.3.2018 17:36

Re: Jéžišmarjá?

Pane Lenci nechte Ježíše s Marií na pokoji. Přiznávám, že moje mozková kapacita opravdu na ledacos nestačí a tak výpočetní techniku skutečně používám a často. Ctím prostě fakt, že elektronika informatika je doposud na rozdíl od spíše nostalgického lesnictví, dynamickay se rozvíjející obor. Vyjma komunikace s Vámi používám comp třeba i v počítačových hrách / simulacích. Zkuste to někdy také a možná také spíše pochopíte, že tam kde dojdou zdroje nebo se náhle změní podmínky k horšímu - nastává konec hry. Vy a mnozí další ale zřejmě paradoxně věříte v nevyčerpatelnost zdrojů včetně lesních.

Hospodaření posledních let směrované na těžební tendry - rozuměj maximalizaci ziskovosti - se ukazuje jako krátkozraké a tak ignorace nastávajícího zhoršování podmínek vede k obrovským odtěženým holinám a pěstební nákladovosti kterou není s čeho krýt. To vše se děje přesto, že se v naprosté většině NEJEDNÁ o území CHRÁNĚNÁ. Autor zde proto velmi pravděpodobně manipuluje s veřejným míněním. Mínění lesníků je obecně jiné. NAŠE LESY JSOU MNOHDE VE ŠPATNÉM STAVU NÁSLEDKEM KLIMATICKÉ ZMĚNY.:

https://www.youtube.com/playlist?list=PLgJV4VKmz_81yT-ApX-rMxlo6vSzdnvRW

http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi-a-drevarstvi/zmena-klimatu-zvysuje-rizika-pro-lesy-na-celem-svete-potvrdil-cesky-vyzkum-ct24-cz

...

A. Bocek 23.3.2018 10:15

A do toh Lesů-Tendry na hospodaření,

ve kterých často vítězí firmy jejichž pokutování je neslušné.

F. Navrátil 23.3.2018 9:07

Vývoj lidstva měl končit u neandrtálců

Zelení nedají pokoj a nepřestanou, dokud se jim nepodaří zbavit Zemi plísně zvané lidstvo. Konání zelených by se dalo shrnou slovy klasika: Vraždit lidi můžeš, ale nesmíš přitom šlápnout na sysla!

J. Chaloupka 23.3.2018 10:57

To mi připomnělo jeden vtip: potká ve vesmíru jedna

planeta druhou a říká: Tak co, jak se vede? A druhá říká: Ale špatně, mám lidi. Ta první na to: To brzo přejde.

M. Valenta 23.3.2018 9:07

Jen další v řadě co si myslí,

že člověk zrežíruje úplně všechno.

P. Rada 23.3.2018 7:20

Jen omyly autora?

Omylem je např jeho tvrzení: ..."Středoevropské lesnictví je trvale udržitelným využíváním lesů, což

dokládá už několik století trvající stabilita a zachovalost lesních

společenstev" ...

Před ještě dvěma stoletími lidé v souvislosti s rozvoje sklářství a hutnictví většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli a holý byl v té době i kopec Říp. Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie... - jako reakce tehdejšího panstva na neudržitelnost přístupu. Pbdobně začala všude na světě vznikat ministerstva s tématem ochrany životního prostředí prostě proto, že spontálně krajinu před lidskou expanzivitou ochránit nelze.

Příznačným omylem autora je: ...."Bezzásahovost nemá ve většině případů opodstatnění"... Dokladem toho jsou lesy v oblastech kam člověkještě nevstoupil. Pravdou ale je, že takových je už relativně málo a s těmito místy autor nesrovnává. Nespecifikováním pojmu bezzásahovost se také dopouští manipulace protože na řadě chráněných území jsou cíleně specifikovány dovolené ba nutné činnosti jejich údržby - např na Šumavě se právě nyní i v prvých zonách rozvíjí velkoplošný projet revitalizace rašeliništ (http://www.npsumava.cz/cz/1502/1638/clanek/) s požadavkem nárůstu akumulace vody a takto by se dalo pokračovat. Pokud autor zná tyto a podobné skutečnosti - proč se článkem snaží klamat veřejnost?

J. Horáček 23.3.2018 8:08

Re: Jen omyly autora?

>Před ještě dvěma stoletími lidé v souvislosti s rozvoje sklářství a hutnictví většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli a holý byl v té době i kopec Říp. Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie<

Nějaké zvláštní vnímání času, historie, faktů ...., všeho?

P. Rada 23.3.2018 9:12

Re: Jen omyly autora?

Všeho? Podívejme se tedy alespon na některá fakta. S obrázků Mikoláše Alše (1852 až 1913) můžem dodnes vidět vykreslenou horu Říp ale TRAVNATOU!

Marie Terezie ..."arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1741–1780) a českou (1743–1780),"

Rozvoj sklářeství a hutnictví se totiž neobešel bez dřevěného uhlí a u nás nastal hlavně v 16 a 17 stolrtí. Na plyn se přeško až ve století dvacítém a nástup hnědého uhlí začal vytlačovat to dřevěné až zhruba po roce 1880. Před děma stoletími mi přitom vychází široké období kolem 1820.

Dávám Vám ale zapravdu, že vnímání času je ošidné téma a děkuji za reakci která to dokládá.

J. Horáček 23.3.2018 9:25

Re: Jen omyly autora?

Tak znovu a polopaticky, teď už to třeba dáte:

> Před ještě dvěma stoletími .... lidé většinu lesních porostů v českém dolíku vykáceli ... Lesnictví totiž začalo vznikat až později - za doby Marie terezie.<

P. Rada 23.3.2018 9:35

Re: Jen omyly autora?

Porozumění by snad mohlo napomoci akceptování přehlíženího faktu, že les neroste s roku na rok ale jde o staleté procesy a ani lidská odbornost nevzniká ze dne na den.

Vámale možná jde o precizování daleko detailnější a to opravdu "nedávám" proto, že jde o komplexní systémy kde detailnost nepovažuji za přínosnou pro nadhled - ba naopak.

J. Horáček 23.3.2018 10:02

Re: Jen omyly autora?

Dle vašich slov Vám období před dvěma stoletími vychází (šířeji) kolem roku 1820. Zároveň ovšem lesnictví u nás začalo až později, za (panování) Marie Terezie (1741 - 1780).

Na druhou stranu - to, že detailnost nepovažujete za přínosnou pro nadhled, mnohé vysvětluje.

No, zkusil jsem to vysvětlit, ale nevadí. Už se s tím nebudeme vzájemně trápit.

P. Lenc 23.3.2018 14:10

Re: Jen omyly autora?

Pane Horáčku nevysvětlíte, nebo neboť sám fenomén jménem Rada je nevysvětlitelný a jako takový nepotřebuje umět počítat, natož něco zná z dějin.

P. Harabaska 23.3.2018 10:14

Re: Jen omyly autora?

Obrázek Mikoláše Alše (1852 až 1913) zobrazující horu Říp jako TRAVNATOU je nepochybně naprosto nezpochybnitelným dokladem skutečnosti, že na tom kopci, který jako Ripp nebo Riff označovali už Germáni sídlící v české kotlině ještě před slovanskými kmeny, nikdy žádné lesy nerostly. Vedeni tím obrazem bychom na vrcholu Řípu jistě nalezli také nějaké materiální pozůstatky po návštěvě praotce Čecha, přinejmenším DNA z faeces, které tam po nich zůstaly.

J. Chaloupka 23.3.2018 10:59

Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.

To je krajina plná polí a luk. Ale les nevidět. Ten uvidíte na fotografiích z hodně pozdější doby po tzv. vyhnání Němců.

P. Rada 23.3.2018 12:21

Re: Stačí podívat se na některé fotografie z bývalých Sudet.

Fotografie ledacos zachycují - ale až od období svého zdokonalení tedy od roku 1900. Těch starších se na rozdí od maleb zachovalo velice poskrovnu.

J. Fridrich 23.3.2018 6:25

Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci

Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci přírody " neškodný brouček.. Tito " ochránci " už napáchali na světě i u nás velké škody..

V. Kotas 23.3.2018 6:51

Re: Ano, kůrovec je ve srovnání s militantními " ochránci

A zatím stále beztrestně !

P. Rada 23.3.2018 7:35

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Pane Kotas kůrovec je tu spolu se smrkem prokazatelně zhruba 65 milionů let a za tu donu se nejen vzájemě nevyhubili ale naučili se soužití. Pokud do systému nezasáhl monokulturním a stejnověkým pěstováním maximalizace výnosů příliš chtivý člověk, tak se kůrovec choval jak bílá krvinka v jeho organismu/ekosystému. Množil se návalově zejména tam, kde začlo být něco pokažené aby to urychleně ve prospěch systému převedl na znovuvyužitelný půdní formu a celek také proto mohl vykazovat vitalitu.

Pokud se bílé krvinky namnoží - mohou i Vám zachránit život. Pokud se ale v organismu dokonce přemnoží - např při alergické reakci - mohou jej dokonce zabít. Je sice doposud nedořešenou otázkou jak a proč alergie zvláště v posledních desetiletích gradují ale jednou s nejpravděpodobnějších odpovědí je, že jejich podstatou je nerovnováha imunitního systému, kterou si lidé navozují odtržením od přirozeného života více navázaného na biologii okolí.

J. Karlík 23.3.2018 8:29

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Mate to nějak propletené, kurovec není žádný doktor ani bílá krvinka, je to škůdce. Nemnozí se ve zdravém lese, ale většinou po vichřicích na padlých stromech. Proto po vichřici, při které padla stará Šumava v r. 1870 bylo první starostí lesáků toto dřevo zpracovat. Dnes se zelení magori radují ze zkázy Šumavy. O les se musí starat lesníci. Ochrana přírody v pojetí tkz. ochránců přírody je to samé, jako ochrana lidských prav v pojetí lidskoprávníků. Výsledkem jsou no_ho zóny v dříve civilizovaných městech a bezzásahové zóny na Šumavě.

J. Karlík 23.3.2018 8:31

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

No-go zóny.

M. Drašner 23.3.2018 9:00

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Oba autoři zapomínají, že tohle je opravdu multifaktoriální systém: Rovnice nezní Stromy + kůrovec = Zkáza, ale (Jednodruhový) Les + kůrovec - (např. chemií vyhubení) mravenci, krajníci (a další druhym, živící se kůrovci) - Zkáza. A zjednodušování nepomůže.

P. Rada 23.3.2018 9:28

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Popletené? Nebo jste spíše nečetl pozorně?

Opakuji: ..."Pokud do systému nezasáhl monokulturním a stejnověkým pěstováním

maximalizace výnosů příliš chtivý člověk, tak se kůrovec choval jak bílá

krvinka v jeho organismu/ekosystému."

Kůrovec v jen dřevoprodukčním monokulturním stejnověkém lese je skutečně pravidelně škůdce. Podobně by jste ale ani Vy nepotřeboval bílé krvinky - ba by vás mohli alergicky ohrožovat - pokud by jste se nalézal jen na umělé výživě do žil v naprosto sterilním prostředí dokonale vyčištěném i v trávicím systému. O jaký život by se v takovém sterilním případě asi jedalo?

J. Karlík 23.3.2018 10:20

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Nejsem lesák, ale pamatuji Šumavu v 70tych let, žádný brouček jako v Krušných Horách, samé zdravé smrky, občas jedle nebo buk. Ale když se dostaví vichřice nebo kyselé deště, musí se smrku pomoci vytěžením polomu. Nechat to na přírodě je nezodpovědné a pěstovat na Šumavě jakousi divočinu je hloupé.

B. Brousková 23.3.2018 12:06

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

"Žádný brouček jako v Krušných horách"?? Kdo vám nakukal něco o nějakých broučcích v Krušných horách ? Tam tehdy řádily emise a kyselé deště, žádní broučci. Pokud jde o Šumavu tak již zhruba před deseti lety se dušovali drvoštěpové a potenciální kšeftaři s pozemky či dřevem, že pokud se nezačne s kácením i v bezzásahových zónách, celá Šumava do pěti let uschne! Na Šumavu koukám s okna svého bytu každý den a čekám a čekám a Šumava se pořád zelená . Pokud budou pouze nějací drvoštěpové rozhodovat o kácení či nekácení i v bezzásahových zónách , bude to totéž jako dosadit za ředitele nějaké zoologické zahrady bývalého řezníka z městských jatek. S argumentem, že je tam spousta bezúčelně pobíhajícího masa, které se dá přece využít daleko lukrativněji.

J. Karlík 23.3.2018 13:10

Re: Kůrovec ve srovnání s poznáním o bílých krvinkách.

Brouček nebo kyselý déšť, výsledek byl stejný. Z okna bytu toho moc neuvidite. Nevím, jakým směrem koukate, ale Šumava se táhne od Rudy k Lipnu. Já vidím z okna na Ostrý, ale až zblízka je vidět ta spoušť. Zkuste se projít z Rudy na jezero Laka a potom mudrujte. A pokud si pletete lesníky s "nějakými drvoštěpy", tak za prvé pohrdáte jejich těžkou prací a za druhé nevíte, kdo o případné těžbě rozhoduje.