Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Zlepšování životního prostředí pokračuje
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Maleček 13.12.2017 13:18Životní prostředí - co to je? Snad komplex vnějších vlivů ovlivňujících život člověka. Od kvality ovzduší, vody, půdy, potravin, ale také intenzita hluku, úrovně všemožných záření a i duševní pohoda bouraná stresem - ala celostní medicína. A z tohoto komplexního pohledu se životní prostředí oproti období okolo r. 2000 - 2010 výrazně zhoršilo. |
|
M. Prokop 12.12.2017 20:51Zlepšuje, ale stejně mají ekoteroristi v Paříži slezinu, jak z nás vydojit ještě více peněz. |
|
|
A. Hrbek 12.12.2017 16:46Nevím jak, Vy, ale já si ještě pamatuji. Příprava výstavby odsiřovacích zařízení u jednotlivých zdrojů resortu paliv a energetiky byla zahájena již v r. 1985. V prvé řadě šlo o Tušimice II a Počerady které se značná část postavila do roku 1989. A na přelomu osmdesátých a devadesátých let se výstavba tak intenzivně rozvinula, že v roce 1998 bylo 80% centrálních uhelných elektráren odsířeno. Byl jsem u toho. Říkají Vám něco jména ing. Milan Černoch, ing. Milan Horálek, Ing. Josef Vavroušek? A nepamatujete si, jak se proti urychlenému odsiřování (i k záměně uhelných elektráren výstavbou Temelínu) stavěl Václav Klaus, který ochranu zdraví obyvatel Čech považoval za třešinku na dortu? |
|
|
P. Han 12.12.2017 18:01Re: Nevím jak, Vy, ale já si ještě pamatuji. To si tedy nepamatuji. Slova o třešince na dortu padla v jiné souvislosti. A kdopak tedy tu dostavbu Temelína prosadil? Snad Pithart jako předseda vlády, který ji podepsal a poté, co už tím předsedou nebyl, se tam jezdil přivazovat k vratům a fňukal, jak ho ve vládě přehlasovali? |
|
|
A. Hrbek 12.12.2017 22:50Re: Nevím jak, Vy, ale já si ještě pamatuji. V devadesátých letech, byla pro tehdejšího premiéra Václava Klause – ochrana životního prostředí jen „třešnička na dortu“ přičemž dortem rozuměl nezbytnou ekonomickou základnu, třešničkou vše zbytné, tedy jak ekologii, tak například i kulturu. Pokud si to nepamatujete, tak dostavbu Temelína prosadil po krachu Klausovy ekonomické politiky bývalý ředitel Desty atomový dědek ing. Miroslav Grégr, který se zaručil za nepřekročení nákladů. |
|
|
A. Hrbek 12.12.2017 12:58Fakta K největšímu poklesu emisí v t/rok došlo díky ekologickým opatřením bývalého režimu v průmyslu, a to v letech 1991 až 1999 u tuhých látek z 361.731 na 16.096, u SO2 z 1,495.819 na 193.053, u NOx z 476.983 na 135.026 a u CO z 316.313 na 159.923. Zásluhu na tom má především hromadná výstavba uvedení do provozu odlučovacích zařízení. Díky tomu přestal být průmysl rozhodujícím znečišťovatelem životního prostředí. V současné době se průmysl podílí na emisích tuhých látek ca 20%, SO2 87%, NOx 53%. CO 33%. Těžiště se přesouvá k dopravě a domácnostem. Význačnou úlohu přitom hraje výroba elektřiny z jaderných elektráren, která umožnila odstavení řady uhelných elektráren a a elektrifikaci otopů. V současné době klesají již emise podstatně pomalejším tempem a pohybují se na úrovni (v t/rok) 44 tis. u pevných látek, 123 tis. u SO2, 164 tis. u NOx a 503 tis. u CO. Pokud jde o "energetickou náročnost", jde o typický smíšený, do určité míry klamný ukazatel, protože porovnává dvě veličiny různé povahy, a to fyzickou a peněžní. Zatímco fyzická je neměnná, podléhá peněžní četným změnám. Výsledný ukazatel nebere do úvahy cenu energie. Pokud se HDP porovnává s náklady na energii, jsou výsledky dosti jiné. V závěru jsou uvedeny tři entity - ekonomický růst, technologický pokrok a kvalita životního prostředí. O jejich vzájemném vztahu nelze formulovat všeobecně platné soudy, vše, jak správně uvádí Mieses, na konkrétních historických souvislostech. Kvalitu životního prostředí lze totiž, například, výrazně zlepšit díky technologickému pokroku (třeba i za cenu ekonomického růstu). Podobně lze ekonomického růstu dočasně dosáhnout i bez technologického pokroku (například růstem kvantitativních faktorů). Mělo by však být snahou dosáhnout u těchto entit určitého souladu. Ale ne formou direktivních nařízení, ale v jako důsledek vývoje hayekovského spontánního řádu. |
|
|
P. Joch 12.12.2017 13:37Re: Fakta Pane Hrbek, jen bych Vám osvěžil paměť, ale odsiřování uhelných elektráren v devadesátých letech rozhodně není zásluha bývalého režimu. Ten žádné ekologické opatření nezaváděl, naopak. |
|
|
L. Novák 12.12.2017 22:45Re: Fakta Přesně tak. To jsou šílené bláboly. Pravda ale je, že stavba Temelína byla plánována za totality a její urychlená dostavba se stala terčem kritiky a nátlaku zelených magorů. |
|
|
P. Zinga 12.12.2017 11:57Dámy a pánové, otevřete si, prosím, níže uvedený link https://wattsupwiththat.com/2017/12/08/some-of-the-most-encouraging-graphs-about-the-human-condition-youll-ever-see/ |
|
|
P. Lenc 12.12.2017 10:17Jó pane Slaný, I když budete mít pravdu stokrát a vy ji minimálně v tomto článku máte, tak je to zbytečné, protože jste v IVK. a to je přece pro především levičáky naprosto neodpustitelné. |
|
M. Šejna 12.12.2017 10:43Re: Jó pane Slaný, I když má autor podle levičáků minimálně v tomto článku pravdu, tak je to zbytečné, protože jsou to levičáci. a to je přece pro především pana Lence naprosto neodpustitelné. |
|
|
P. Lenc 12.12.2017 11:01Re: Jó pane Slaný, Neodpustitelné? Ne, jenom to je levičácky blbé.A vaše vaše pozice je pouze levičácká. |
|
|
M. Šejna 12.12.2017 13:18Re: Jó pane Slaný, U Lence je to odpustitelné, protože to je jen pravičácky blbé. Jeho pozice je pouze taková, jakou mu nadiktovali na politickém školení pravicových užitečných idio.... |
|
|
L. Novák 12.12.2017 22:47Re: Jó pane Slaný, Šejno, vy jste tady už celé desetiletí zapsán jako hloupý agitátorský trouba propagující socialismus. Já říkám blb. |
|
|
M. Šejna 12.12.2017 9:15kvalita životního prostředí se opravdu lepší o zlepšení kvality životního prostředí není pochyb. Ovšem skleníkové plyny přibývají v atmosfeře dál. Je totiž potřeba si uvědomit, že "špinava výroba" a energeticky náročná výroba byly přesunuty z vyspělých zemí do rozvojových. A tak zatímco jedovatý sajrajt k nám z Číny nebo Indie nedoputuje, tak CO2 a metanu je úplně jedno, zda vzniknou v Evropě, Americe nebo Asii. |
|
|
P. Zinga 12.12.2017 11:54Re: kvalita životního prostředí se opravdu lepší Ale pane Šejno, Země je zelenější i proto, že je ve vzduchu více CO2. |
|
|
M. Šejna 12.12.2017 13:14pane Zingo Tvrdím snad někde, že Země je méně zelená? Tvrdím snad někde, že CO2 nepodporuje růst rostlin? V čem se mnou polemizujete? |
|
|
P. Zinga 12.12.2017 15:52Re: pane Zingo No, dáváte do souvislosti jedovatý sajrajt a CO2. Aspoň tak jsem to pochopil. |
|
|
M. Valenta 12.12.2017 8:59Jasný, je to úplně v pohodě, tedy možná ještě u mě na zahradě. Ovšem těch 8 mld. lidí s tendencí stále přibývat, z nichž stamilióny nevědí co bude zítra a kam se vrtnou, autor jaksi přehlédl a přehlédl i tu krabici 200 x 100 mm co přes víkend vyrostla na poli za městem, nemluvě o těch 5 tetřevech a 20 motýlech co nám tu ještě zbyli. |
|
|
P. Han 12.12.2017 9:52Re: Jasný, je to úplně v pohodě, "Krabice" 20 x 10 cm bez třetího rozměru je nejspíš Babišův volební leták. |
|
|
M. Šejna 12.12.2017 10:46pane Valento "krabici" 200 x 100 mm, bych na poli přehledl i já. Přehlédl by ji i ten tetřev a motýl. |
|
|
M. Valenta 12.12.2017 10:59Re: pane Valento Však víte chlapci, že jsem měl na mysli krabici s jedním m, ale přesto děkuji. |
|
S. Donát 12.12.2017 12:44Re: pane Valento I když to bude v metrech, pořád to se dvěma rozměry nebude krabice. |
|
|
M. Valenta 12.12.2017 13:15Re: pane Valento Chce to jen trochu představivosti, kromě výška hraje v záboru zemědělské půdy roli podružnou. |
|
|
P. Han 12.12.2017 18:08Re: pane Valento Jo, "chlapče", to tedy nevím. Při míře zmatenosti, jakou tu předvádíte, jste klidně mohl myslet kilometry nebo decilitry. |
|
R. Gramblička 12.12.2017 8:58už vidím už vidím, jak tady bude kdekdo řešit ne co je v článku napsáno, ale pro koho autor pracuje :-P |
