P. Rada 29.10.2019 19:12

Pokud někdo vysadí monokulturu a navíc stejnověkou a v oblasti nepůvodného výskytu - velmi pro růst citlivosti vzroste pravděpodobnost k extrémním růstovým zlomům. Dá se takto vytvořit specifický fenologický indikátor relativně nenápadných změn podnebí.

Lesníky ale pravidelně zajímá spíše těžební výnosnost dosahovaná s minimem nákladovosti. Tu taková kultura sice také může dosáhnout (jak ve skleníku...) ale pravidelně s navýšeným rizikem náhlého hlubokého rozvratu při změnách podmínek. K tomu právě dochází.

Lesy takto lidskou civilizaci varují - bacha, jste také dlouhověcí, s dlouhou reprodukční dobou srovnatelnou s náhlostí změny, jste komplexní a i když mobilnější nemáte na planetě pro přelidněnost vlastně taky už kam jít ... - může se to proto analogicky stát i vám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 12:29

Zkuste porovnat celkovou měrnou spotřebu primárních zdrojů člivěka s paneláku - versus těch co žijí v honosných sídlech a navíc z nich třeba i denně zdaleka dojíždějí...

Možná Vás pak napadne jak je to vlastně s tím "fanatismem" = (slepou vášnivou zaujatostí).

Sám kolikrát žasnu, jaké úvahy se dají slepě až bezohledně vůči významu pojmu zarámovat pod rubriku "ekologie". Pokud ale má někdo nutkavé přání nejen některé osoby ale celé skupiny a dokonce vědní obory dehonestovat - jen aby náhodou nebyla poznáváním pravdy oslaben jeho post - jak bylo pro církve v evropě obvyklé ve středověku.- může to být postup ukázkový.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 29.10.2019 16:17

To jste jen zase něco nepochopil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 29.10.2019 21:44

Jste mimo a nechte cirkve cirkvemi-reformace probiha nejmene 200 let....

Ekofasiste jsou dogmaticti tmari, kteri maji mizive znalosti a zkusenosti, ale velke naroky.

A ma poznamka k panelakovum byla mirena smerem, ze ty deti nikdy nevidely kravsky hnuj, nevi kde ma lopata konev a elektrina je ze zasuvky. Jsou to rozmazlenci zijici v blahobytu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.10.2019 12:12

Ano, diví. Protože založit plantáž a pak ji ponechat osudu s tím, že se tam vyvine sama od sebe nová, krásnější, zdravá "přírodní" a "přirozená" plantáž si mohou myslet jen Valentové, Bursíkové, Radové a podobní exoti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 12:16

Ano. Doplnuji že hlavně dynamicky se vyvíjející společnost člověka konzumního si přes rozvinutou informatiku zavčas neuvědomila a doposud nechce uvědomovat dopady a nést odpovědnost.

Když staří lesníci už od dob Marie Terezie začali hledat čím při tvorbě dřevěného uhlí (potřebného pro rozvoj sklářství a hutnictví... ) odlesněnou krajinu urychleně a efektivně vyspravit, padla volba na severskou rychle a rovně rostoucí dřevinu - smrk. Ještě více jak století se zdálo, že s ekonomických důvodů zvolili správně.

Před dvě stě lety prostě nemohli tušit, že klima se v českém dolíku posune o několik stupnů a to zejména s dopady na to co má dlouhodobý vegetační cyklus a nemůže se stěhovat a proto stihnout přispůsobit proměně podnebních pásem.

Koho zajímá jak asi mohou vypadat naše lesy v budoucnu za cca 30 let at si prohlédne dnešní krajinu kolem Bělehradu a v koci století pak síše tu jaká je ve stejné nadmořské výšce někde ve Španělsku či jižněji. Ani to ale není výstižné, protože výška slunce nad obzorem se nezmění a tak u nás budou dál občas rizikové i silné zimní mrazy.

S dopasud stabilním oborem lesnictví které donedávna produkovalo čistý zisk kolem deseti miliard korun ročně je tedy nejspíš trvalý konec s velkým otazníkem kdo bude a s čeho alespon nejnutnější péči o lesy dotovat?!

Dost možná se tedy termín "bezzásahovost" rozšíří už brzo a tak široce jak si málo kdo dokáže předestavit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 29.10.2019 14:05

Původní horský les: 80% buk, 10% jedle a někde v tom zbytku se schovával smrk.

Při letošní cestě po Státech jsme na cestě do Kalifornie projeli skrz Colorado, Wyoming, Idaho, Oregon. I tady území mrtvých stromů (sežraný broukem nebo spálený) a mezi tím vrůstající nový les . Nic tam s tím nedělají, ani to při těch rozlohách nejde a je to nejlepší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 18:57

Neuvedl jste zdroj který specifikuje "původní horský les" - tedy lokalitu a období.

Klimatická změna pochopitelně postihuje řadu území ale s trochu jinou intenzitou a typem dopadů. Dík za postřeh s USA. Mám analogické zprávy.

V prvých zonách NPŠ (hřebeny..) se dominantně vyskytuje tzv "kimaxová smrčina" (horská tajga). Zde se v historických dobách smrčina nepěstovala - pomalu zde rostly a ještě rostou geneticky velmi cenné smrky. Právě proto jsou předmětem ochrany včetně celého prostředí.

V nižších polohách (zony 2 a 3) je složení dřevin už zásadně jiné. Zde byl smrk uměle velkoplošně vysazen ze sadebního materiálu posbíraného po celém tehdejším rakouskouherském mocnářství. Právě to spolunavodilo pozdější problém nestability porostů. Klimatická změna vše tuplovaně vyhrotila.

Přesto i do budoucna platí, že vrcholové partie Š. pro výrazně odlošné klima budou pravděpodobně jedním s mála území kde se smrčiny i nadále samovolně udrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:27

Co to zas kecáte za blbiny? Smrk je u nás doma! Dokonce několik variant několika druhů smrků je u nás doma víc než kdekoli jinde.

Existuje-li nějaký český strom, pak je to právě smrk a po něm modřín.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Prokop 29.10.2019 17:45

Doma jo, ale o kousek výše, než byl vysazován.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kain 29.10.2019 14:20

Že ministr Brabec svému rezortu nerozumí je irelevantní.Důležité je,že kam šustne Babiš tam je i Brabec.V této disciplíně vyniká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.10.2019 23:28

Přesněji - člověk udělal z lesa plantáže na dřevo, pak si na popud hlupců zakázal o ně pečovat a hubit v nich škůdce a teď se diví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 29.10.2019 10:32

Pane Hašku, mám takový dojem, že to paní autorka nejen že nepřepískla, ale je ve svém vyjádření k situaci na Šumavě velice pravdivá.Článek považuji za vyvážený.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 10:43

Pane Lenci, mám takový dojem, že "problém" NP Šumava bude vyřešen - časem. A tím, že zkrátka není sil na to "vzít to do rukou jako na jednom hektaru lesa za stodolou". Jsem tomu rád.

Mě například již mnoho desítek let fascinuje vitalita toho, co nazýváme přírodou. Navzdory všelikým hloupostem, politikům na čtyři roky. Děje se podle tlustých knih, nikoliv momentálním volebním programům.

Šumava zarůstá, opět, možná bude "obětován" (nepřesné!!!) hospodářský les, který na Šumavu přišel až s potřebou člověka mít rychle rostoucí a snadno těžitelné dřevo. Zkráceno.

Přeji hezký den. Diskuse, četba názorů bystří mysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.10.2019 12:16

Předpokládám, že vy nepotřebujete rychle rostoucí a snadno těžitelné dřevo. proč taky, když si necháte dovézt teak z Asie a eben z Afriky, popřípadě si vystačíte s náhražkou z umělé hmoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 21:14

Nějak jste nepochopil ......... Beru plně na Sebe a Svoji zkrácenou korespondenci.

Nějaký teak, eben, ...... avokádo, ........ dost blbina, tedy v mém případě, pane Schwarzi. Já jen jsem toho mínění, že těžit smrkopřekližku v Národním parku (Šumava) je dost blbina.

Tam se kochám (jak to roste) a vodím tam vnoučata. Co Vy???

Můj dědek vždy (!!!!!) nechal kousek svého, "aby kosové, kuny, kvíčaly, ....... byli také na Zemi". Co Vy????

Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 10:40

Vážný zmatek pane Hašku -Hašek, to jako spadnete do černé díry-tzv. bezzásahové oblasti "první zóny NP Šumava" nejen za Srním , ale i za Kvildou, za Novou Pecí, za Jeleními Vrchy, za Prášily, za Modravou, za Železnou Rudou, za Hojsovou Stráží. 360 km2 bezlesí, to je měsíční krajiny, bez jediného vzrostlého stromu jen na České straně hranice a dalších 1000 km2 tzv. "ochranné zóny" opět bezzásahové určené vedením současných "králů Šumavy" pro požer kůrovcem. Velmi vážný zmatek pane Hašku, dostavte se na hraniční hřeben od Smrčiny, Hraničníku,přes Plechý, Rakouskou louku, Trojmezné,...Třístoličník, Špičák, pak je kousek mezera, nevím jak vypadá Kapraď, to zatím jižní část Šumavy , a co severněji, Stráž, Černá hora, Mrtvý vrch, Malá Mokrůvka, Velká Mokrůvka, -Luzný- Hraniční hora, Špičník, Blatný vrch, do Bavorska -Roklan malý a velký- řada bezejmenných vrchů pak Poledník a Skalka Ždánidla , Dřevěná hůl, Plesná, přes Železnou Rudu, Jezerní hora, Svaroh i Královský Hvozd a Ostrý. To je seznam pane Hašku, seznam Šumavské katastrofy, bezlesí, měsíční krajiny. Prohlédněte si aspoň mapu, když ne osobně krajinu. Sbohem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 10:52

Upozorňuji, pane Hruško, na měřitelný rozdíl mezi okolím Pürstlingu a okolím přistání pozemských přístrojů/hejblátek na Měsíci.

Ale možná v tom mám zmatek.

Děkuji za slušnou reakci v rámci mužné debaty. Nepřesný jste i tom smyslu, že jste neodhadl počet mých výpadů na Šumavu, podle mapy i podle "pamatováka".

Šumava/příroda mi dělá radost, to mi veřte. Třeba i tím, že si fakt poradí beze mě i bez politiků i bez mudroslavů, kteří se dnes na té Šumavě přímo štítí padlého smrku.

Nejsem Zelený, jen jsem nebyl moc zavřený v klimatizované kanceláři. A dost chodím přírodou pěšky. Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 29.10.2019 12:12

Přirovnání k měsíční krajině je zcela na místě. Důkaz: V období tzv. "klimatické změny" to je vloni a letos, teplota na balvanových žulových výstupech (skalkách) na Trojmezné (přízemní vrstva vzduchu) .: -12°C před východem slunce. V poledne pod přímým slunečním žárem.: +55°C. Na kameni se srazí vejce! Z (s) povrchu se drolí píseček. Před cca. dvaceti lety zastíněný pod hustým smrkovým lesem byl tentýž balvan pokryt zčásti mechem zčásti lišejníky v plném rozvoji a teplota nekolísala více než o 10°C. Podmínky se blíží podmínkám na Měsíci jen o 200°C rozdíl. Otázka: Je toto kolísání teploty tlumeno čtyřmi molekulami oxidu uhličitého mezi desetitisíci molekulami vzduchu, čili nic?? Přeji hezký den v přírodě, Josef.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 29.10.2019 17:33

Ano, pane Hruško. Je to skutečně děs. Z největší části za něj mohou ekoteroristi, zejména ti Brňáci z hnutí Duha. Víc než půl století jezdím zcela pravidelně několikrát ročně na Sokol/Antýgl (ostatně vidím ho přímo i z chalupy, kde trávím každý víkend). Co se tam v tomto novém tisíciletí stalo, to je skutečně strašidelné.

Celá Šumava prochází kvůli ekoteroristům procesem marsformace. Děs a hrůza.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Hašek 29.10.2019 21:51

Je vidět, pane Aldo, že cokoliv krom řad smrků ve Vás vyvolává děs. Možná i hrůzu, obojí. Ve mně ne.

Řekněte mi prosím, kdy jste naposled byl na Šumavě a jaké pocity ve Vás vyvolává padlý strom v národním parku.

Malinký děs ve mně vyvolává jistá Gréta, JauJau, Bursík, .......... . Ve Vás Národní park, kde se nehodí chodit v polobotkách/bělostných Nike. A z padlého smrku roste již pět nových stromů. Aniž o tom rozhodl vedoucí lesního úseku.

Vězte, že jehličí z kůrovcových smrků není mrtvá hmota. Padlý strom není mrtvá hmota/děs/hrůza. No nic.

Kol domu a chalupy mám vše v cajku, jen si myslím, že "Šumava může být malinko zanedbanější". Zkráceno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 10:59

Zmatek někdo v ledačem zřejmě má. Reaalitu na jedné straně a nesourodou afektivitu uvnitř (..."bezlesí, měsíční krajiny"...) nelze zamaskovat bohem s vykřičníky.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/buky-na-sumave-prevalcovaly-smrky-nikdo-nevi-proc-60987

http://www.npsumava.cz/cz/1444/10291/clanek/les-se-na-sumave-obnovuje-necekanou-rychlosti-dokazuji-to-i-paseky-po-tezbe-ktere-dokazi-zarustat-i-bez-vlivu-cloveka-ovlivni-to-pristup-spravy-np-sumava-pri-umelem-zalesnovani/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.10.2019 10:03

Pane Poláku s čeho usuzujete na vazbu IQ k pracovnímu pojmu "bezásahovost"?

Pokud je např běžné zasahovat mechanicky, chemií, geneticky, ... v lesní oblasti která plní hlavní účel dřevoprodukční - a takovéto "zásahy" lesní zákon vyjmenovává ... - pak mi přijde možné popsat odlišnost spravování vzhledem k cíli NP - kde je cílem chránit vše živé - např pojmem jako bezzásahovost. Není to ale o preciznosti pojmu - to uznávám. Lidem s dostatečnou soudností by to ale mohlo jako pomůcka postačit.

V původním slova smyslu - bez jakéhokoliv zásahu člověka - pocholitrelně ale ani NP s nejlépe formulovanou legislativou není a asi nikdy nebude, už pro fak, že dál působí lokální turistika, širším okolím navozená kyselá depozice a dokonce celosvětově antropogenně navozená klimatická změna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek