28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Šumava a Boubín

„Zelené plíce“ je název nového filmu režisérů Karla Svobody a Lucie Čepcové, který měl premiéru 22. listopadu 2020 v České televizi. Diváci konečně viděli racionální pohled na kauzu Šumava a Boubín.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Pavel 26.11.2020 14:55

Doporučuju MAPY.CZ, najet si mezi Plechý a Třístoličník a pak přepínat letecký pohled od roku 2003 až do současnosti. Je jasně vidět jak smrčina napadená kůrovcem uhynula a postupně se zde obnovuje vegetace. Příroda si umí poradit.

J. Kárník 26.11.2020 15:23

Ano, ale ta smrčina nemusela uhynout vůbec nebo jen ninimálně!

Jednou každý stabilní systém dojde rovnováhy, ovšem nejrychlejší návrat do rovnovážného stavu je optimální regulace, to ví na kybernetice každý!

M. Andreas 26.11.2020 16:11

Náhledy na vývoj ekosystému, sukcesi, klimax apod. v ekologii minulého století to svým způsobem hodnotily obdobně. Nicméně se ukázalo, že podstatnější je disturbanční dynamika a les není stabilní systém, který by dosáhl rovnovážného stavu. Ukázalo se, že takovéto eventy k přírodě patří, i když to naše zkušenost a paměť posledních generací nezvládá správně vstřebat neb je moc krátká. Viz třeba článek: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/rok-ceskych-pralesu-iv-narusenim-k-dynamice.pdf

Š. Hašek 26.11.2020 17:06

Ta smrčina byla vysoce nestabilní rostlinné, monokulturní společenství. Slovo průs .... je slabé.

Najednou podlehnout jednomu škůdci je možné jenom a jenom v případě uměle založené plantáže/záhonu. A je jedno, jestli se jedná o smrk nebo o zelí.

Se mnou se nehádejte, dejte rovnou rozkaz spálit všechny učebnice. A nahradit je politickými směrnicemi.

J. Kárník 27.11.2020 12:02

Ve vrcholových částech Šumavy byla smrčina stabilní po dlouhé stovky let. V nižších oblastech byl původní les nahrazen hospodářským smrkem, který tam vydržel s lidskou péčí také staletí až do změny systému hospodaření s příchodem NP.

Š. Hašek 26.11.2020 17:03

Souhlas.

V. Hodorka 26.11.2020 17:24

Presne tak. Priroda si poradi. Jenze to chvili trva. Jenomze to se hotelierum a zastupcum drevozpracujiciho prumyslu nelibi. Ti chteji zbohatnout ted hned a hodne.

J. Jurax 26.11.2020 19:10

No, příroda si poradí. Holt tam bude holina zarostlá buřinou a křovím. I les jednou, možná, tak za sto let, nebo taky ne.

Š. Hašek 26.11.2020 19:38

Za třicet let. Vyzkoušeno. Pochopitelně nikoliv Pithartem.

Kupuji co dva roky nový řetěz na pilu. Vono se to těžko vysvětluje televizním pražákům. Jsem Pražák.

Tímto Vás zvu na naší chalupu po mojí mamince. Tam to roste tak, že by se dotační řiditelé přirody z toho podělali. Myslím, že slovo buřina a křoví žádný sedlák nikdy napovažoval za rakovinu - to jen tak na okraj. Sedláci dost srali na politiky, kromě Švehly.

J. Kadeřábek 26.11.2020 17:53

Ano, za 100 let tam zase dorostou stromy. Podle globálních oteplovačů asi palmy.

J. Lukavsky 27.11.2020 15:48

"postupně se zde obnovuje vegetace. Příroda si umí poradit." no i podle fotek se tam obnovuje smrk, smrk a zase smrk. Co také jiného, když tam nic jiného nebylo? Pod dříve živými smrky se vyrostl porost mladých smrčků tzv. čekatelé. Ti mají málo světla a tak čekají až velký smrk padne nebo je skácen, pak vyrazí. Ty druhy který dříve dominovaly na Šumavě tj. buk a jedle se rozšiřují velmi pomalu. Jedlová šiška se rozpadne na stromě a nelítá ve větru jako pampeliška. Bukvice padají pod strom jako kamení. Takže ano, za pár set, spíš tisíc let by se tam měl přirozenou cestou ustavit klimax. J.L. end

M. Andreas 26.11.2020 13:23

Každý, kdo dojede na Šumavu vidí, že to biotop pohodlně ustál a les se bez problémů obnovil. Tam, kde se to "zachraňovalo" klasickými metodami to vypadá podstatně hůř a stálo to peníze. Takže veterinář Bláha, zelený Bursík a teatrolog Just měli pravdu. Lesníci mají prakticky celou ČR na to, aby v hospodářských lesích ukázali, jak kůrovce skvěle zvládnou, když jim do toho zelení nekecají. Výsledek je patrný z družice i prostým okem.

Soudní spory související s Trojmezenskou záležitostí dospěly k závěru, že to, co tam bylo dřevorubci děláno bylo protizákonné. Blokáda tedy zabraňovala činnostem, které byly v rozporu se zákonem.

Š. Hašek 26.11.2020 17:07

Šumava je stále fantastická.

J. Lukavsky 27.11.2020 15:51

"les se bez problémů obnovil" maloulinká vada na kráse ale je, že se tam obnovuje další smrková monokultura, nic jiného. Ta za cca 100 let doroste a opět jí sežere kůrovec.... to jsme chtěli? J.L. end

J. Krásenský 26.11.2020 10:18

Za socializmu jsme si vyprávěli vtip:" Co by se stalo, kdyby na Sahaře zvítězil socializmus? - Do deseti let by tam dováželi písek" Působení ekologů je katastrofální - nejen že nebrání zabetonování luk a polí, nejenže neprosazují rozdělení lánu na smysluplné udržitelné celky, naopak prosazují monokultury "biopaliva" a jejich "záchrana zelených plic Evropy" skončila ekologickou katastrofou, totální změnou biotopů, vyschnutím původních pramenů Vltavy a Ohře. Inu komunisti každým coulem. Po ovoci poznáte je.

Š. Hašek 26.11.2020 10:33

Samozřejmě, že Bursíková je praštěná. A blbá jak štoudev. Přírodní katastrofy jsou vděčné tema, ostatně klima také. Moje sousedka klima hodnotí podle toho, že měla nažloutlý buxus. A že lední medvěd v pražské zoo je v červenci nesvůj.

Dále ale pozoruji, že jste na Šumavě dlouho nebyl. A přírodní děje vidíte dvě pětiletky.

Nějak žádné katastrofy, které způsobil vítr či kůrovec nepozoruji. Problému říkám problém, nikoliv katastrofa. Před časem se média a turisté předháněli v líčení a předpovědích "zmizení Vysokých Tater". A ono tam jenom v noci fouklo a spadly dráty električky.

J. Krásenský 26.11.2020 11:02

Slepy a hluchý. Škody za stovky miliard. Ale nic se neděje, že. Čapák je zločin za pouhých padesát milionů, ale zničení Šumavy nikdo nestíhá.

Š. Hašek 26.11.2020 11:27

Oči dobré, sluch také. Vtip bude v tom, že Šumava tam je. Nezmizela. Nebyla zničena. Padlý strom v Národním přírodním parku nepovažuji za škodu, ale za běžný stav.

Právě proto, že nejsem slepý a hluchý jezdím do přírody. A jaksi rozlišuji nějakou přírodu a stejnověké smrky v řádcích, které se potom posekají jako žito.

Uznávám, že lesním společnostem vznikají mnohde škody. Třeba i tím, že nedošlo k tomu, že by tyto lesy byly od nich vykoupeny a prohlášeny "za přírodně přirozené národní bohatství".

Pod svým sadem si udržuji nepěstěný les, malý, na palivo .... a pro ptáky a všelikou plazivou a chodící havěť. Nikomu to nevadí, já tam totiž nevysadil smrky, vzniklo to samo!!! Nad ním je ovocný sad, kde vládne ordnung. Ještě to vočima rozeznám. I sluchem.

Na Šumavě počítám zisk stovek miliard, škody žádné. Nemusí růst všude samé OSB desky. Nebo ano?

Nejsem volič Biomasy Bursíkové, ale to už jsem psal.

Š. Hašek 26.11.2020 9:51

Zjistěte si, kolik šumavských smrků uschnulo/bylo nuceně vykáceno za péče hospodářů v osmnáctém/devatenáctém století. Kůrovec nebyl vymyšlen Zelenými.

Nejsem Zelený. Ale rozlišuji sad, zahradu, hospodářský les ...... a Národní park přírodní (nikoliv anglický park u zámku Průhonice). Mnozí to házejí na jednu hromadu.

Jo, a na reportáže televize bych moc nedal. Pokud na jejich základě konají státní orgány ČR - tak tě noha!

Zkráceno.

M. Valenta 26.11.2020 9:24

Pod intenzivní kontrolou? Ale koho soudruhu?

V. Čermák 26.11.2020 11:59

Autor se domnívá, že lesníky. Soudruzi, eventuelně svazáci jsou spíše ti vaši Zelení aktivisté.

Ž. Říje 26.11.2020 8:35

Já zase vidím, jak se bývalé zahrádkářské oblasti třeba v Brně mění v luxusní rezidenční čtvrtě. Žírné oblasti budou zality betonem a asfaltem. Vzniknou další parkoviště pro další hyper - super, kterých zde již netřeba. Takovéto počiny vysuší krajinu a pozvou kůrovce k pustošení. Pak ale nevím, jestli má víc Aspergera vysmívaná Gréta, nebo českové.

P. Milan 26.11.2020 10:11

Pokud hyper-super není potřeba, neuživí se. Uživí-li se, je potřeba.

J. Lukavsky 26.11.2020 8:05

Jádro pudla je v tom, že Šumava měla zůstat CHKO a cíleně její lesy postupně měnit na smíšené. Historicky bylo cca 80% Šumavy uměle zalesněno smrkem po velké sněhové bouři v r. myslím 1868. Takže ty krásné smrkové lesy byly umělou monokulturou. Tenkrát padlo cca 5 milionů plnometrů dřeva, Schwarzenberkové jej vytěžili, prodali a všude dosázeli smrk. Monokultura je ale z principu nestabilní a musí být udržována uměle, což se lesníkům 100 let dařilo. Pokud není tak zkolabuje (jak se ukázalo). Když tyto porosty dozrály bylo jistě možno smrk postupně vytěžit a dosazovat všude listnáče. Až by se dosáhlo vzrostlého smíšeného lesa mohl se vyhlašovat národní park. Pikantní na současné situaci je, že ty uschlé souše (eko-souše) poměrně rychle popadají a rozloží se a vznikne ten strašlivý nežádoucí CO2. Pokud by bylo dřevo pořezáno na trámy a prkna tak se tento rozklad mohl odložit o desítky, spíš stovky let. Teď tam máme souše a pod nimi? Inu mladé smrčky, čili druhou monokulturu na kterou už se těší příští kůrovec. Transmutace smrku na jedli, buk, javor... se sama jaksi nekoná, to uměl akorát T.D.Lysenko. Mysleli jsme to dobře, dopadlo to jako vždy. J.L. end

J. Nevrkla 26.11.2020 8:24

R^

J. Kárník 26.11.2020 15:28

Amen!

Š. Hašek 26.11.2020 16:54

Hodně na diskusi. Hodně souhlasu.

Pořezat to všechno na prkno hned, nedokáže nikdo.

Neroste tam nová monokultura, ta by tam rostla po řízeném vysazování za dotace. Roste tam průkopnický les, ten vydrží dost. A furt se bude měnit a žít!!!

Vyměnit smrk za směs všeho, i buk, příroda dokáže. Sama. Nesmí/nemusí do toho kecat kšeftaři a nestačí na to pětiletka. Polovina lidského života jo.

Jsem fascinován přírodou. Většinu volnočasu trávím pod širou oblohou a pokecávám s tou přírodou. Zelení mě dost serou. Zkráceno.

Vyjadřuji se k národnímu parku, nikoliv k plánu na výrobu překližky.

J. Lukavsky 27.11.2020 15:58

"Vyměnit smrk za směs všeho, i buk, příroda dokáže. Sama." Tzv. transmutací! To ale naposledy uměl T.D.Lyseno, teď už to nějak upadlo. Jedle a buk se rozšiřují extrémně pomalu, nejvýše tam nalítá bříza. Ale ne všechny odlesněné plochy se automaticky změnily na Boubín, v silném porostu trávy se semenáčky stromů chytají velmi špatně. To ale vědí lesníci, přesněji jen lesníci! J.L. end

Ž. Říje 26.11.2020 7:53

Jsem poslední, kdož by hájil Českou televizi. Ale v létě jsem byl v jižních Čechách na výletě. Než jsem v hospodě snědl polévku, projelo kolem mě 8 kamiónů s přívěsy naložených ZDRAVÝM dřevem. Potom jsem přestal počítat, ačkoli tahače jezdily i nadále. Takže raději autore kápněte božskou, která těžařská (nábytkářská, zpracovatelská...) společnost platí vás za tyto kolaborantské pindy. Dennodenně je k vidění toto drancování životního prostředí, které již dospělo za bod nezvratnosti, ale vy sedláte tu nejpodbízivější prasnici.

V. Braun 26.11.2020 8:05

No nevím, ale spíše to bylo kůrovcové dřevo, myslím, že nic jiného dnes, míněno smrkové dřevo, ani není povoleno těžit. Například známí měli loni v Jižních Čechách problém sehnat několik trámů na pohledové místo, které by nebyly do modra. Kůrovec bují skoro všude z důvodu sucha, snad to letošní srážkově příznivější rok trochu zlepší.

Jinak ovšem souhlasím s bezzásahovostí v určených zónách národních parků.