28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Co lze očekávat v NP Šumava...

Uplynuly již téměř dva měsíce od doby, co vstoupila v platnost novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a nezdá se, že by si mnozí účastníci dávných sporů o Šumavu, včetně ředitele Hubeného, zcela uvědomili, co se nyní zásadně změnilo a kudy se Šumava musí ubírat.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rameš 15.8.2017 15:11

Nehledě k tomu,

že Šumava se nikam ubírati nemůže, nemajíc nožiček ani jiného pohybového aparátu, snad kromě tektonického driftu, je mi představa dlouhodobě kontrolované, intervenované, oplocené divočiny taková nějaká divná.

Karelkarel 8.8.2017 14:15

Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg

"Byl to člověk, který šumavské lesy zcela změnil nejen v dávné minulosti, ale i nyní, a musí to být opět člověk, který je obnoví," praví autor článku. Jak známo, člověkem, který udělal ze Šumavy smrkovou plantáž jeden z předků Karla Schwarzenberga. Takže by se náš milý Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu měl postarat o nápravu a měl by spolufinancovat obnovu původních lesů.

J. Lukavsky 8.8.2017 15:12

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg

"měl by spolufinancovat obnovu původních lesů." obnova přirozených lesů (smíšených) se mohla klidně financovat z prodeje vytěžených smrků, stejně tak jako se vysazování smrků financovalo z prodeje dřeva padlého po vichřici v r. 1870. Ale jurodivý ekologický věrozvěst, t.č. ministr životního prostředí... rozhodl jinak, dříví se nechá shnít a tím vznikne přírodní les! Nebo né? Nevznikl? Ten by měl jít do lochu. J.L.

P. Rada 8.8.2017 16:31

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

Staří lesníci po větrné kalamitě v ještě za Rakouska pozbírali sadbový materiál na příkaz vrchnosti s celého mocnářství. Žádná jednotlivá sadbová školka pochopitelně na tak velký polom nestačila a tím se také stalo, že vznikl monokulturní a prakticky stejnověký porost ale navíc nikoliv s vysokohorského smrku což bylo základem pro dnešní problém.

Dalším i autorem pomíjeným základem ale bylo a je překyselení oblasti kyselými dešti které trvají a od 80-tých let činí vrcholové Š. toky mrtvými a všechny porosty k poškození citlivějšími. Dodnes poklesla i přes částečné odsíření celková depozice oproti maximům jen 4x! Všichni konzumenti energie s tepelných elektráren ale i automobilového provozu se tak na špatném stavu i na Š. doposud podepisují.

Současně ale začala působit i klimatická změna a toto vše lesníci za rakouska ani tušit nemohli. Tehdy také nebyli v situaci jako dnešní evropský člověk která ekostopu planety průměrně překračuje 3 až 5x a takto se na devastaci dokonce celé planety všichni spolu-podílíme.

Je tedy s krajním podivem jaké hlouposti při hledání viny si navymíšlí i dnešní člověk representovaný např panem Lukavským který má docela jiné informační možnosti ale evidentně jich nevyužívá.

J. Lepka 8.8.2017 17:33

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

Pochopil jsem správně, že vy jakožto uvědomělý propagátor jdete příkladem a máte počítač poháněný šlapacím dynamem?

P. Rada 8.8.2017 19:02

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

"Uvědomělost" kterou předhazujete k diskusi spočívá např v poměřování vlivů celého spektra energetických nákladů/potřeb za sledované období. Mám to např. tepelně izolačně zařízeno tak, že v zimním období mi 100W výkon počítače postačuje na krytí otopných nároků místnosti a ještě se na něm dá hrát.... Ted v létě ale k diskusi na NP stačí mít k dispozici i řádově nižší výkon. V tomto ohledu mě rozvoj elektroniky a informatiky nezklamal tak jak rozvoj energetiky.

Pro přílad bilance jsem dnes nadbytky energie s tepelného soláru úhrnem cca 40KWh tedy o někoik řádů větší než kolik je potřeba na kounikaci s Vámi ukládal na chladnější období a tím zásadně omezil celkovou náročnost své spotřeby aniž bych musel "šlapat" podle Vašich představ. Byl jsem se ale projet i na kole :D

S té energie 1MWh/m2/rok kterou průměrný obyvatel ČR disponuje ročně ale přesto ji sotva kdo využívá, dokáži trvale udržitelně těžit přes 10MWh/rok. Kolik bezfosilně načerpáte Vy? Jste Vy osobně spokojen s průměrnou roční spotřebou ČR přes 40 milionů tun topného ekvivalentu s neudrřitelnými dopady na životní prostředí a tedy i na tu Šumavu?

Z. Čábelka 8.8.2017 20:32

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

:O))) kde jste si tu energii uschoval? V JE nebo v České, vlastně v zelené rakouské ekologické spořitelně? Už máte šlapací elektromobil? Nabíjíte už teď v létě a jezdíte pak v zimě nebo jak vlastně? :o)

S čím s vámi souhlasím, že řešení je osvětou řízená snižující se populační křivka počtu obyvatel Země. To je skutečně čisté ekologické řešení. Vše ostatní je jen na technickém pokroku neustále znásilňovaném dotacemi, investory, blbečky, podvodníky a šarlatány. Bohužel, to vás až tolik nezajímá.

Z. Čábelka 8.8.2017 19:37

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

Kde neustále berete tu drzost mluvit o překyselení Šumavy kyselými dešti? Které zdroje překyselení máte na mysli za posledních pět let před kůrovcovou kalamitou?! Vezměte to jedním vrzem. Řekněte, že zdrojem je Temelín a kyselý písek ze Sahary a máte splněný stranický úkol alespoň na tři sta procent včetně migrace :o)))). Čest vaší zelené aktivistické práci.

P. Rada 8.8.2017 19:47

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

Pane ČÁBELKO jděte si změřit kyselost vody např do Černého jezera. Je už přes 30let MRTVÉ!

Z. Čábelka 8.8.2017 19:55

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

:o) proč?!

Z. Čábelka 8.8.2017 20:35

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

PS: Prosím, upřesněte mi to datum úmrtí "života" v Černém jezeře včetně vědecké zprávy o tom. Moc se na to od vás těším.

J. Lukavsky 8.8.2017 20:39

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

pH vody Černého jezera se zvýšilo myslím o 0,5. U jiných jezer na Šumavě a v Bavorském lese o 0,5 - 1. Jelikož je pH záporný logaritmus koncentrace H- iontů tak rozdíl 1 pH jest 10 x méně (nebo více). Černé jezero se postupně revitalizuje tak, že tam úspěšně navrátili perloočku co tam žila kdysi. A s tou mrtvostí to není zase tak silné, žije tam 260 druhů sinic a řas, šídlatka jezerní a j. vyšší rostliny, chybí ryby. Časem by se mohlo zkusit navrátit tam sivena např. J.L.

Z. Čábelka 8.8.2017 20:56

Re: Ten člevěk se jmenoval Schwarzenberg???

Život v Černém jezeru byl skromný od počátku jeho výzkumu. Žádné datum jeho "konce" s "kyselými dešti" není zdokumentováno ani před sedmdesáti lety.

J. Kohoutek 8.8.2017 12:26

A do ..

A do kterého století je to třeba vrátit?

K. Potoček 8.8.2017 12:02

původní porosty?

Já bych to zase s tim bazírováním na půvpdních dřevinách nepřeháněl. Abychom zde za chvíli nevysazovali prapřesličky

Z. Čábelka 8.8.2017 18:57

Re: původní porosty?

Až je snaživí a všeho schopní vědci geneticky opět vyvinou, tak je zelení soudruzi vysadí i s dinosaury jako dnes i vlky. :o)

J. Lukavsky 8.8.2017 9:05

zdivočení - náš cíl

No ale ten i původně deklarovaný cíl "udržet či navrátit přirozený les" byl přeci nahrazen moderním a ekologickým cílem "studovat zdivočení". Pozorovat se zatajeným dechem tajůplné přírodní síly a nezasahovat do ničeho. Tady se protnuly dojemně cíle jurodivých ekologistů s těžaři neb čím více kůrovce se napěstuje v I. zóně, tím víc se bude kácet kolem že? Proto to tak krásně a hladce jede! Nějaký profesor z lesárny to mu přeci nemůže rozumět !!! Stačí si přečíst "Knihy džunglí" a máme odborníka na ekologii lesa hned hotového. Howgh. J.L.

P. Rada 8.8.2017 9:36

Re: zdivočení - náš cíl?

Pokud jde o "zdivočení" měřitelné počtem druhů na nějakou plochu, tak pozorování doložená v řadě studií nezávisle na sobě ukazují, že zejména v opuštěných velkolomech, průmyslových zonách... dochází spontálně - bez zásahu člověka - k rychlejší obnově biodiverzity než mnohdy při daleko nákladnější rekultivaci. Upozornuji na fakt, že zdánlivě krásně rostoucí pole, les... může s hlediska biodiverzity být faktickou pouští. pravidelně toho lze dosáhnout s pomocí herbicidů, pesticidů...

Problém tedy nastává tam kam míříte Vy a tím je obnova produkčního lesa která s biodiverzitou už mívá pramálo společného.

J. Lukavsky 8.8.2017 9:56

Re: zdivočení - náš cíl?

"tím je obnova produkčního lesa" nikoli, míním obnovu původního lesa tj. buk-jedle atd. v nižších polohách. Čili lesa, který zde byl před příchodem skláren, které vytěžily většinu buků a před vysázením smrkové monokultury po velké sněhové kalamitě myslím v r. 1870. J.L.

P. Rada 8.8.2017 10:24

Re: zdivočení - náš cíl?

Ano takové lesy se nyní lesníci snaží vysazovat. Nejspíše se to bude zprvu dařit a takové plochy se záha zazelenají. S nástupem klimatu který odpovídá situaci dnešního Balkánu či severu Španělska se zde ale takové lesy prostě nemohou udržet.

Problém je totiž i ve vazbách na které není přímo vidět. Např i smrk by zde asi přežil a v parcích to může dokázat - pokud by nebyl už 65 milionů systému kde klíčovou roli bílé krvinky hraje kůrovec. Podobně je to s čenou borovicí a jejím plísnovým onemocněním které ji v suchém prostředí striktně omezuje ale ve vlhku ji nevadí.

Bukové porosty obdivuji už pro jejich houževnatost, vzájemnou výpomoc mezi všemi stomy lesa výměnou vody a živin... ale je otázkou jaký klíčový faktor bude za několik desetiletí rozhodovat o jejich přežití ve vzrostlé formě. V oblastech s klimatem o několik stunů celkově posunutým se totiž žádné rozsáhlé porosty buků ani dnes nevyskytují a to je velmi na pováženou právě v situaci kdy by lesníci dnešní výsadbou měli reflektovat stav klimatu v konci století.

J. Lukavsky 8.8.2017 15:08

Re: zdivočení - náš cíl?

"klíčovou roli bílé krvinky hraje kůrovec." Nu pozitivní roli roli bílé krvinky hraje ve zdravém organismu. Při leukémii ale hrají roli velmi negativní. Čili v přírodním lese (buk, jedle, trocha smrku... aj) jistě kůrovec hraje pozitivní roli. Ve smrkové monokultuře, která navíc dožívá pak hrají roli ....... nebo snad myslíte, že v bramborovém poli hraje mandelinka bramborová (americký brouk) pozitivní roli?

J.L.

P. Rada 8.8.2017 16:06

Re: zdivočení - náš cíl?

Pane Lukavský já si myslím, že ta bílá krvinka smrkových lesů dává lidem jednoznačně vědět, že je celý systém biosféry je už na cestě k radikální změně.

Autor článku i Vy si ale zřejmě myslte, že to výměnou porostu lze vyřešit jak dříve. Tvrdím, že klimatickou změnu a její dopady se takto vyřešit nepodaří - max lze dopad oddálit. Navíc smrky nejspíše v ČR přežijí právě v prvých zonách NPŠ a naopak na celém níže položeném území zřejmě odumřou tím dřív čím leží níže.

V nížinných či jen kopcovitých oblastech je už nyní smrku všeobecně zle. Tyto porosty tvoří přes 95% všech a na to autor recept nemá. Kupodivu ho ale stále irituje to malé procenti neznárodněného NPŠ kde má být navíc chráněno vše živé.

J. Lepka 8.8.2017 17:41

Re: zdivočení - náš cíl?

Pane Rado, máte snad pocit, že jedlo-bukové porosty se na Šumavě zhmotní samoplozením z jeřabino-šípkového náletu? Patrně ano, protože ve vašich příspěvcích setrvale odmítáte umělé vysazování, ba nezřízeně kritizujete ty, kteří pro ně horují. Přitom ponechání Šumavských hvozdů samoregulaci znamená na několik set let rezignovat na všechny funkce dospělého lesa včetně vodohospodářské, což byste měl při své fundovanosti chápat.

Z. Čábelka 8.8.2017 19:07

Re: zdivočení - náš cíl?

Pan Rada se stále točí dokola, že je třeba dosáhnout původního lesa, ale aby jeho ego nepoznalo porážky, tak už předem ví, že bude sucho a vše stejně uschne. Stále nepodal vysvětlení, proč ze zvůle Zelených a za každou cenu jejich běsnění musí ovlivnit srážkové pásmo hor a tak musí uschnout celá smrková Šumava během patnácti let. Opakuje se v této nelogické smyčce naprosto a neustále stejně a ani mu to nevadí.

P. Rada 8.8.2017 19:29

Re: zdivočení - náš cíl?

NAUČTE SE ČÍST!

NIKDE JSEM NIKDY NENAPSAL ŽE JE POTŘEBA DOSÁHNOUT "PŮVODNÍHO LESA".

Z. Čábelka 8.8.2017 20:11

Re: zdivočení - náš cíl?

:o) Trváte na listnatém porostu. A to bez zásahu lidské ruky! A stávající jehličnatý porost necháváte vychcípat působením přemnožených škůdců bez hnutí brvou. Spáchanou spoušť na vrcholcích Šumavy omlouváte globálním suchem! Nejste si sami sobě svým smýšlením a fanatickým konáním ubozí a směšní? Vy nesplníte ani tu svou pětiletku ani padesátinu. Nespáchali jste těch škod už dost?! Váš pomník bude jen vaše přírodní kalamita a vaše ostuda a pár řádků v učebnicích jako kontrast neschopnosti a všeho schopna srovnané s pohromou Krušných hor.

P. Rada 8.8.2017 19:26

Re: zdivočení - náš cíl?

Mám za to, že postupná přeměna celé biosféry je na postupu a její intenzita do konce století při pokračující devastaci lidmi poklesne tak, že lidstvo na dnešní četnosti neuživí. Opakuji, že když někde něco smrkového přežije tak to bude např na vrcholsch Š. a bez vlivu lidí.

Pokládám za škodlivou fantazii chtít zachránit jen Š. a to plošným kácením + těžbou ve svazích+ umělou stejnověkou výsadbou + dalším zaléváním kyselými dešti.

Už před stoletím za monarchie přeci udělali lesníci chybu monokulturní a stejnověkou výsadbou bez ohledu na budoucnost. Dodnes jsou nepoučitelní nehledě na to, že si NP pletetou se svým hospodářským lesem.

Dnes je zásadní chybou pomíjet daleko horší stav naprosté většiny našich hospodářských lesů na jejihž zotavení prostředky už prostě nejsou. Takovou hlouost by si i za monarchie sotva kdo dovolil.

Fosily zdrogované homo o poračování své dominance na podlomené větvi zřejmě přesto dál sní.

J. Lukavsky 8.8.2017 18:10

Re: zdivočení - náš cíl?

"výměnou porostu lze vyřešit jak dříve" No postupnou těžbou a postupnou náhradou smrkových monokultur jedlí a listnáči už na Šumavě mohl růst smíšený les dejme tomu 20 let. PS: Co tedy Vy navrhujete? Pokud smrk nemá do budoucna šanci tak co? Plakat? Zasebevraždit se? Což zkusit vracet lesy postupně všude k původní skladbě? "bílá krvinka smrkových lesů dává lidem jednoznačně vědět, že je celý systém biosféry je už na cestě k radikální změně." Ale ta bílá krvinka indikuje pouze, že smrková monokultura bez péče lesníka prostě zkolabuje, což ovšem není zase až tak veliké překvapení. Kdysi bylo i u nás mnohem tepleji i chladněji, CO2 i O2 bylo kdysi mnohem více i méně a kupodivu to lesy přežily.

P. Rada 8.8.2017 19:45

Re: zdivočení - náš cíl?

Pane Lukavský předně navrhuji si přestat nalhávat, že máme situaci pod kontrolou a stačí se jen zas nějak extenzivně rozhodnout. Opak je pravdě blíže a nestabilita už celé řady metabolických procesů v biosféře tomu nasvědčuje. Toky biogenních prvků jako uhlík, dusík a fosfor jsou vážně narušeny a nikdo to doposud nedokáže zastavit.

Pro Vás opakukji, že lesy tu byly dříve jak civilizace ale jen v období relativně ustáleného klimatu! Byly jako vyšší organizmy podmínkou vzniku zemědělství a tedy usedlého života... step toto neumožnuje - ta nutí promitivně kočovat...

S jejich ztrátou civilizace nejspíše zas zkončí a naplní se tak vysvětlení Fermiho paradoxu. Bezeztrátovou cestu s problému nevidím. Snad se ale ještě dají omezit některé nejvážnější následky. Mimo jiné záleží na tom kolik uhlíku lidstvo ponechá pod zemí a zdali dokáže snížit svou měrnou spotřebu tak aby prostřednictvm recyklací byla opět nastolena stabilita podminující prosperitu a tedy další šace už snad na intenzivní rozvoj. V opačném případě se nám rodná planeta stane i hrobem.

Z. Čábelka 8.8.2017 19:54

Re: zdivočení - náš cíl?

Pan Radovi to je jedno, jaký prales jejich aktivitou vznikne. Důležité je, že to bude prales nebo anarchistická džungle, která vznikne "bez zásahu" člověka. Zelení sazí na poctivou zelenou, bio, ruskou ruletu s ústím namířeným na náš spánek a na své ruce v kapsách nás všech. Tak to prostě má byť.