J. Novotny 27.11.2022 9:38

Na první pohled fajn. Na druhý začněte počítat, kolik potřebujete Kadmia, Lithia apod, a kolik je jich dnes k dispozici..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotny 27.11.2022 9:36

OZE je fajn. Tam kde fouká a svítí a je dost místa. U nás zejména soláry na střechách. Biomasa se ukázala být slepou uličkou.

Co není fajn je tvrdit, že v ČR lze mít jenom OZE.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novotny 27.11.2022 9:34

Jste mimo, bohužel. U JE - Francie dokázala uřídit soustavu s naprosto dominantním podílem JE. U odpadu jde spíše o to, jakou technologii zvolíte, u některé je odpad výtaným palivem. Do ceny OZE musíte přičíst i cenu za akumulaci a záložní zdroje, to je u JE minimální (v přepočtu na celou soustavu). V ČR není dost kapacity na VE, tam, kde fouká jsou národní parky, zničit je vrtulema nikdo nechce. U solárů je to lepší, ale nakolik je to výhra mít solár s baterií? (životnost baterie je menší, takže se to stejně prodraží a recyklovat nikdo neumí, bilance CO2 se zahrnutím výroby a věcí kolem taky nebude nic moc).

A hlavně, jednou za čas je v Evropě arktická zima - v případě oslabení Polar Vortex se to může stávat pravidlem (jako v posledních letech v US) A tam vám baterky nepomohou, teplotky k -20, bez větru. Inženýři v energetice to samozřejmě ví, ale jsou přeřváni absolventy humanitních studií, kteří akorát zvyšují cíle, bez dopadových studií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.11.2022 9:02

Pokud ti naši potomci budou pokračovateli naší civilizace... tak budou mít samozřejmě dozimetry a k těm sudům nepolezou. Pokud myslíte, že naše civilizace upoadne do doby kamenné... tak jak se asi k těm sudům ve skále či na dně može dostanou? To by mě netrápilo. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.11.2022 8:54

"A zvenčí elektřinu koupí jen tehdy, když ji nikdo z dané mřížky nemá nazbyt." a když zvenku jí někdo nazbyt má - a může poslat. Pak ale musíte mít příslušné vedení a tím se ztrácí podstatná výhoda lokálních zdrojů. Máte pravdu v tom, že čím větší je mříž, tím větší je pravděpodobnost, že jinde bude elektřina k mání. Nicméně občas jsou výpadky Slunce či větru v Evropě hodně rozsáhlé... a pak není kde brát, akorát ze Sahary a to jen ve dne. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 27.11.2022 8:44

Zavírat fungující atomky v době, kdy hrozí nedostatek elektřiny by bylo určitě silně "alternativní řešení". No příklad je Rakousko kde atomku dostavěli ale nespustili a občas jsou závislí na naší elektřině z Dukovan a Temelína. Tomu říkám trefa do černého. Doc Chocholoušek by z nich měl radost. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 27.11.2022 8:23

Technický a technologický pokrok byl obvykle tažen silami racionálních a ekonomických znalostí a rozhodnutí. Tedy ani dnes nemá zapotřebí se opírat o nějaké antiOZE náboženství.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 27.11.2022 8:12

Obnovitelný zdroj energie.

Obnovitelnost OZE spočívá z definice ve fyzické náhradě zastaralého, doslouživšího zařízení, sloužícího ke konverzi energetického potenciálu přírodního zdroje na užitnou formu energie novým OZE, případně POZE. Energii přírodního zdroje nelze obnovit, je však možno přeměnit její původní formu na formu, která lépe vyhovuje našim požadavkům. Vícenásobná alternace energetických procesů je doprovázena mnohdy značnými energetickými ztrátami.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:22

Cože? Co to melete za kraviny?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:18

Jo, a třeba bůh transformoval vodu na víno. Tak nějak asi funguje transformace OZE na elektřinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:14

Zase melete nesmysly. Už teď základní suroviny na akumulátory schází. Žádná jejich "vyšší a levnější" výroba NIKDY NEBUDE, právě naopak, všechno bude MNOHEM DRAŽŠÍ.

O co se se mnou vsaďíte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:10

Vám, nebo komu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:10

Pár hodin, jo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 27.11.2022 6:08

Vy prostě furt budete mlít nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 27.11.2022 1:54

Grafoman Kostelanský a jeho nesmysly a DEZINFORMACE. ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 27.11.2022 1:18

Úvaha zajímavá, závěr mi přijde pochybený. Grid ve vilové čtvrti nebo někde na dědině budiž. Je tam místo na soláry, malá hustota spotřebičů a malá spotřeba. A což na sídlišti? Což velká města s vysokou hustotou obyvatel a spotřebičů?

A hlavně - co průmysl, doprava? Tady občasné zdroje nepomůžou - ty nejsou schopny dodávat potřebné objemy energie pravidelně a furt.

A samozřejmě chybí ekonomická rozvaha. Za kolik ten proud z gridu bude, tedy bez dotací - investice, údržba. A furt se předpokládá někde teplá záloha - elektrárna jede, což není zadarmo, ale nevydělává, protože svítí sluníčko a fouká.

A úvaha o plynovkách - hezké, ale drahé a plyn nemáme, respektive plyn z Ruska je nejistý, v Evropě ho není dost a odjinud je drahý. Mají jedinou výhodu - rychlý náběh.

Bateriová úložiště jsou zatím urputně drahá a hodí se jen pro malé objemy. Přečerpávačky vyžadují vhodný terén a jsou investičně náročné. Potenciál vodních toků je u nás v zásadě vyčerpán.

Biopaliva jsou marginální a kupodivu drahá a taky produkují zločinný kysličník.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 22:08

...

Velká bateriová uložiště jsou schopny stabilizovat rozvodní síť ještě jiným, velice zajímavým a důležitým způsobem - rychlostí, jakou dovedou reagovat na potřebu rychlého dodání velkého objemu elektřiny - např. při hrozícím black-out-u. Zatímco reakční čas klasických elektráren se pohybuje řádově v minutách, u bateriových uložišť jsou to řádově desetiny sekundy. Objem dodané elektřiny není nijak závratný a vydrží max. hodinu-dvě, ale v tomhle případě je podstatně důležitější rychlost.

Tolik tedy o tom, že se na OZE dá dívat i jinými očima. Celé to má ale jeden háček. Nebo spíš obrovský hák. Čím více elektřiny se vyrobí v místech, kde se i spotřebuje, tím méně elektřiny bude potřeba vyrábět ve velkých elektrárnách a rozvádět pomocí VVN. A tím menší budou zisky velkých firem. Někde zde bych já hledal nevůli vůči OZE v České kotlině.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 22:07

... plynové nebo větrné elektrárny.

Když se pak několik takových malých výrobců a "skladovatelů" energie vzájemně přepojí (např. ve čtvrti rodinných domů), vytvoří tu mřížku nebo energetický ostrůvek. Těží z toho, že výroba a spotřeba elektřiny není u všech objektů stejná ve stejném času. Když někomu elektřina schází, a jiný subjekt ji má přebytek, tak si ji od něho koupí nebo vypůjčí. A zvenčí elektřinu koupí jen tehdy, když ji nikdo z dané mřížky nemá nazbyt. Samozřejmě vše se děje automaticky a bez potřeby lidského zásahů.

Takovéto mřížky se pak skládají do větších mřížek. A ty pak do ještě větších. V jedné čtvrti může být několik takových mřížek - vzájemně propojených. A pak můžou být propojeno několik čtvrtí do ještě větší mřížky. Čím větší mřížka, tím je větší pravděpodobnost, že když někomu elektřina schází, že ji někdo v té mřížce bude moct prodat. Na konci nějakého období se pak sčítá, kdo kolik elektřiny v mřížce nakoupil a kolik prodal, a pak zaplatí, nebo se mu vyplatí jen ten rozdíl. Při tomto systému samozřejmě nemusí platit poplatky rozvodním společnostem, administrativní náklady různým firmám a logicky ani jejich zisk. A nemusím snad zdůrazňovat, že elektřina, která se v mřížce vyrobí a spotrebuje, nezatěžuje rozvodní sítě.

Baterie v domech ovšem najdou využití i v zimě - systém automaticky nakoupí elektřinu v době, kdy je nejlevnější - a po zbytek, nebo jen část dne může subjekt čerpat levnější elektřinu z baterie. Němci jsou šetřílkové a na tomhle si určitě dají záležet. Tím ale současně vyrovnávaní poptávku a nabídku ve výrobě elektřiny: nakupují ji, když je levná, a nenakupují, nebo ji dokonce prodávají, když je drahá. Vše se děje samozřejmě automaticky - podle parametrů, jaké si subjekt ve svém systému nastaví. Baterie jsou sice malé, ale je jich velké množství. Mohou tak vytvářet, a také vytvářejí velké virtuální bateriové uložiště. Existují samozřejmě i skutečné velké baterie pro ukládaní energie - to jen na doplnění.

Velká bateriová uložiště

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 22:05

... A teď k těm OZE. Rozdíl mezi německým a českým přístupem např. k solární energie snad ani nemůže být větší. V ČR se rozhodlo (záměrně nepíšu, že tak rozhodli politici), že se pozornost soustředí na velké solární elektrárny na zelené ploše, které se budou štědře a dlouhodobě dotovat. Původně to mělo být 1 bilion nebo-li milion milionů korun. Ale jen pečlivě vybranými subjektům. To by tak bylo, aby si solární elektrárnu mohl postavit každý, koho to napadne a ještě na tom vydělávat!

Němci si takový luxus jako ve velkém stavět solární elektrárny na zelené ploše nemohou dovolit. Asi nejsou tak bohatí. 😀 Ale svou roli v tom jistě sehrává i hustota zalidnění (ČR 136 obyvatel na km2, Německo 240). Soustředili se tedy na využívaní relativně malých ploch, které nevyžadují zástavbu orné půdy. Jedná se hlavně o střechy domů, farem, firem i administrativních budov. Cílem je, aby profit z OZE měli zejména ti, kteří "zelenou" energii nejenom vyrábějí, ale hlavně spotřebovávají. A pak je tu opět ten samý vedlejší efekt jako u paroplynových elektráren: elektřina, která sa spotřebuje v místě její výroby, nezatěžuje dálkové rozvodní sítě. Což se o velkých solárních farmách říct nedá.

Strategickým cílem Němců je tedy pokud možno co nejvíce elektřiny vyrobit v místě její výroby, a jen zbytek přepravovat dráty VVN. V ČR je tomu přesně naopak: co nejvíce koncentrovat výrobu elektřiny na jednom místě a pak ji co nejvíce přepravovat po celé republice. Byznys je zkrátka byznys - lidé jsou zde chápáni jako ovce, které třeba dojit a dojit a dojit...

Výrobou elektřiny z OZE v místech její spotřeby to v případě Německa ale nekončí. Už začínají vznikat tzv. mřížky, gridy nebo ostrůvky. Subjekt, který elektřinu v malém vyrábí, jí také - opět - v malém ukládá do baterie. Stačí na to relativně malá baterie - s kapacitou 10 nebo 20 kWh. V létě taková baterie zabezpečí elektřinu i v noci. V zimě pak nedostatek elektřiny subjekt řeší nakupováním elektřiny vyrobené u velkých výrobců - plynové nebo větrné elektr

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 22:04

... vítr fouká a elektřiny se vyrábí přespříliš, tak jednoduše snížíte výkon takových elektráren nebo jich několik zcela vypnete. To u jaderných elektráren možné není. Tam se výkon snižuje postupně a celé týdny.

Když slunce naopak nesvítí a vítr nefouká, tak výkon elektráren na plyn zvýšite nebo spustíte další, záložní. Ty musíte mít tak nebo tak, protože i bez OZE spotřeba elektřiny stoupá a klesá i v průběhu dne a existují energetické špičky. Např. v Británii těsně před přestávkou při TV vysílání nějakého zajímavého nebo důležitého sportovního utkání se musí spustit záložní vodní elektrárna. Protože během té přestávky si většina těch, co to utkání sledují, zapne vařiče a udělá si kávu nebo čaj. Plánování výroby elektřiny tedy není doménou OZE, ale funguje od dob, co se elektřina začala ve velkém vyrábět a používat.

Další výhodou paroplynových elektráren je možnost postavit je přímo tam, nebo v těsné blízkosti, kde je elektřiny nejvíce potřeba. Češi sice elektrinu z jádra milují, ale kolik z nich by chtělo mít jadernou elektrárnu postavenou "za svými humny"? U plynových elektráren tohle nehrozí. Navíc plynové elektrárny mohou využít odpadového tepla a zásobovat ním domácnosti, firmy a úřady ve svém okolí. To je sice možné i u jaderných elektráren, ale ty produkují tolik odpadového tepla, že kvůli chlazení reaktorů potřebují mít ve své blízkosti velkou řeku, vodní nádrž nebo moře. Letos prý Francouzi museli výrazně snížit produkci elektřiny z atomovek, protože bylo málo vody v řekách.

Paroplynové elektrárny pak proti jaderným elektrárnám snižují zatížení vysokonapěťových rozvodních sítí. Typická jaderná elektrárna má 2 nebo 4 bloky každý s výkonom 1 000 MW. Paroplynová elektrárna má kolem 400 MW - tedy 5 - 10 krát méně. Místo jedné velké jaderné elektrárny se pak postaví 10 menších paroplynových v místech, kde je té elektřiny nejvíc potřeba. Elektřinu, která se spotřebuje tam, kde se i vyrobí, logicky není potřeba přepravovat stovky a stovky kilometrů pomocí sítí velmi vysokého napětí.

A teď k těm

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 22:03

Předem upozorňuji a zároveň se i omlouvám za délku komentáře. I na můj vkus je toho příliš. 😀

I když jsem si vědom následků, musím trochu píchnout do vosího hnízda a podívat se na OZE i z jiného úhlu pohledu. A pro mnohé, z toho zcela nejhoršího - německého. Německý systém nestuduji ani se nějak zvláště o něj nezajímám; ostatně ani OZE obecně nejsou mým šálkem kávy. A když už, tak pro účely svých komentářů si vyhledám nějaké konkrétní čísla, abych jen tak "nevařil z vody". Dělám to tak zcela záměrně, abych tím německým "ekofašismem" nenasákl. Když ovšem máte zájem zjistit, jak se věci mají, stačí jen chtít. Ono se to pak "vystříbří" samé.

Když dva dělají to samé, tak to většinou není to samé. V České republice se k OZE postavili typicky česky: když už musíme něco v tomto směru dělat, udělejme to tak, aby jsme si my (vrchnost) a naši kamarádi přišli na co největší peníze a abychom stát obrali o co nejvíce peněz. A ještě, aby to vše bylo co nejméně pracné.

Ale pěkně po pořádku. Začnu německou dlouhodobou energetickou strategii. Ta je jednoduchá: pomalu zvyšovat podíl OZE a nerovnováhu mezi výrobou elektřiny a její spotřebou vykrývat zejména paroplynovými elektrárnami. Plynu (z Ruska) měli Němci nasmlouváno tolik, že i během letošní plynové krize měli dost plynu na zásobování Polska, Česka a půlky Slovenska. Protože tyto země "hrdinně" zastavily plynovody přes svá území a pak toužebně čekali, kolik a jestli vůbec jim toho oklikou přes Německo přiteče .

Snad jedinou nevýhodou plynových elektráren ve srovnání s jadernou energii je cena za kilowatthodinu. Jsou zde ale minimálně dvě ALE: 1. cena za uskladňování vyhořelého jaderného paliva, 2. rozdíl cen není nikterak výrazný. V relativním měřítku je plyn možná o 100 nebo 150 % dražší, ale v absolutním to dělá jen několik desítek halířů na 1 kilowatthodinu. Pak jsou už jen samá pozitiva. Tím největším je flexibilita elektráren na plyn. Když slunce svítí, vítr

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 26.11.2022 21:51

Až se zase někdy bouchnete hlavičkou o hrebik, tak si zopakujte, že u OZE meni problem v tom, ze by elektrinu nevyrabely, ale v tom že jen NĚKDY!!! Tedy v tom ČÁSTEČNĚ!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 26.11.2022 21:51

Až se zase někdy bouchnete hlavičkou o hrebik, tak si zopakujte, že u OZE meni problem v tom, ze by elektrinu nevyrabely, ale v tom že jen NĚKDY!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 26.11.2022 21:46

Tak si zkuste schválně spocitat, jakou diru do rozpočtu by si tim udelala navíc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Molík 26.11.2022 20:05

Nadále přetrvává odsouzeníhodná praxe nákupu naší levné elektřiny na lipské burze pro naše podniky a občany za cca padesátinásobek původní ceny. A Fialova vláda dál odmítá stáhnout naši elektřinu z lipské burzy, což se rovná sabotování naší ekonomiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zdeněk 26.11.2022 19:40

Obávám se, že článek nesměřuje k příčině průšvihu. Nevěřím, že jejich původcem jsou "aktivisté", ale jejich sponzoři. tj, příjemci dotací. Tak mi jako jediné řešení vychází okamžité zrušení jakýchkoliv dotací. Sice potraviny a víno asi budou dražší, ale za uspořené peníze si budeme moct pořídit, co budeme potřebovat a chtít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 26.11.2022 19:25

S těmi bateriemi souhlasím. Ale jak chcete docílit, aby byly levnější a cenově dostupnější?

Když se nebudou vyrábět a prodávat ve stále větších objemech, tak se toho nedosáhne nikdy. To je jedna ze základních ekonomických pouček nebo principů. Cena klesá se vzrůstajícím objemem produkce. Když něčeho vyrábíte málo, tak cena NIKDY výrazně neklesne.

Mimo jiné na tom je založené bohatství současné společnosti - že se vše vyrábí v obrovských množstvích a proto je to tak levné - hlavně ve srovnání s minulostí.

Smyslem dotací v tomto oboru je podpořit prodej, a tím nepřímo i výrobu v počátcích, kdy jsou jednotkové náklady a prodejní ceny vysoké. A výrazně tak zrychlit proces, kdy objem výroby a prodejů dosáhne takových čísel, že se stanou cenově dostupné.

Pomalu se blížíme k této době. V některých zemích jsou objemy prodejů vysoké a ceny relativně (ve srovnání s minulostí) příznivé, a proto dotace klesají nebo so zcela ruší. Např. v Číně, Norsku, Nizozemí. Nebudou dlouho trvat, a elektrovozy přijdou o všechny výhody, co mají, a bude se s nimi nakládat tak jako teď se spalováky.

A mimochodem - dotace při produkci elektrovozů jdou jen a do prodeje, a ne do výroby; dotace získává kupující, a ne výrobce. Pokud ovšem jako dotace nepočítáme emisní povolenky. Jenže ty může využívat každá firma, která splní požadavky. V tom je rozdíl proti zemědělství, kde se dotace používají primárně ve výrobě a často i v nevýrobě - kdy stát platí zemědělcům i za to, že na půdě nic nepěstují.

Dotace do elektromobilů nebyly NIKDY plánovány jako trvalé. Vždy se o nich mluvilo jako o dočasném řešení. Právě proto celkem nerozumím povyku kolem nich. A zvláště v zemi, kde se neposkytují vůbec. Nemohu si pomoct, ale vyvolává to ve mně malinkatý dojem, že anti elektrovozový vítr vane z určitého konkrétního směru...

Kdyby dotace byly plánovány trvale, byl bych první, který by se proti tomu vymezil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 26.11.2022 19:08

Obnovitelné je i uhlí. Jenom to chce pár stovek milionů let počkat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 26.11.2022 19:05

Ehm ... Když v biomasu proměníme slámu, kravský hnůj, odpadové dřevo z lesa, tak to můžeme během dnů, roků nebo desítek let vrátit do původního stavu. Zkuste ovšem ropu nebo uhlí, poté, co se promění v energii nebo jiné látky, vrátit do původního stavu, pravíte.

A což takhle: Když v biomasu proměníme slámu, kravský hnůj, odpadové dřevo z lesa, pak zkuste je poté, co se promění v energii nebo jiné látky, vrátit do původního stavu. Obávám se, že se Vám to nepovede.

A ano, vyroste nové, pokud ae půda úplně nevyčerpá, protože ta biomasa jí rozkladem nové živiny, jsouc spálena za produkce zlotřilého kysličníku, nedodá. Takže budeme hnojit ... čím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 26.11.2022 18:59

Vůbec nejlepší teorii OZE tuhle vyblil Bursík v referátu o té egyptské taškařici. Že prej, když je výroba vodíku ze vzduchu a vody 4x dražší než je pak jeho cena, nevadí to, pokud se technologie bude napájet z FV zdrojů. To je zadarmo, takže není nudné s tím šetřit. Pitomec. Místo aby tyhle vizyjonáři hledali, na co tu elektřinu z FV využít, aby to něčemu pomohlo. A pak jsem narazil na novou teorii klimatické změny.

Sledujte: Můžou za to komunisti ! Když začali dělat ty svoje věčné pokusy o poroučení větru a dešti, rozhoupali rovnovážný stav klimatu ovlivňováním záporné zpětné vazby a protože nedosáhli žádných výsledků, utekli od toho jako ode všech výzkumů do kterých se kdy pustili. Od té doby se klima ještě nevzpamatovalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek